Lhota (Vyškov)

Bývalá obec Lhota, dnes část města Vyškov, leží 6 km na severozápad od Vyškova. Obec byla sloučena s Pařezovicemi a roku 1964 s Rychtářovem. Poté se všechny tři osady staly součástí Vyškova.

Lhota
Kaple na návsi
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVyškov
OkresVyškov
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°18′35″ s. š., 16°57′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel352 (2011)[1]
Katastrální územíLhota (2,937 km²)
Nadmořská výška350 m n. m.
PSČ68201
Počet domů132 (2011)[1]
Lhota
Další údaje
Webwww.lhotauvyskova.cz
Kód části obce144401
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Osady zvané Lhota byly zakládány v průběhu 13. a v první polovině 14. století. Obyvatelé těchto vesnic byli na určitou dobu tj. lhůtu (staročesky lhota, lhóta ve významu polehčení, osvobození) osvobozeni od všech platů za to, že vykáceli les a přeměnili ho v pole.[2]

Historie

V roce 1517 žilo v obci Lhota 19 lidí. V letech 1656–1675 se ve Lhotě nacházelo 30 domů, ale jen 16 obydlených. V roce 1718 bylo ve Lhotě evidováno 14 stavení v součtu s usedlostmi i domky bez polí. V dalších letech začal narůstat, v roce 1834 zde bydlelo 311 obyvatel. Samostatnou politickou obcí se Lhota stala v roce 1850, kdy se starostou stal Jan Kylián a radními Ondřej Formánek a Pavel Kala. V roce 1888 zde byla založena škola a v roce 1919 organizace TJ Sokol Lhota. Za druhé světové války byla Lhota jako jedna z dalších 33 obcí určena k vystěhování. Sloužila jako cvičiště a střelnice pro německé vojáky. Všech 150 rodin se do obce mohlo vrátit až v květnu 1945. V roce 1957 zde bylo založeno JZD. V roce 1964 byla vesnice sloučena s Rychtářovem. Později se stala součástí města Vyškova.[3]

Související informace naleznete také v článku Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940–1945).
  • 1. Kaple na návsi
  • 2. Litinový kříž (1891)
  • 3. Kamenný kříž

Obyvatelstvo
Místní část Lhota185018691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel celá obec549390416455466520493539307362344328348356352
Počet domů celá obec-5459647484871101061259299124128132
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Náboženský život

Lhota patří k sídlu římskokatolické farnosti Vyškov-Dědice. Ta je součástí Vyškovského děkanátu Olomoucké arcidiecéze v  Moravské provincii. Území zdejší farnosti zahrnuje nejen oblast Dědic a Lhoty, ale i dědické osady Hamiltony, Pazderny, Opatovic, Radslavic a Radslaviček. Hlavním duchovním stánkem farnosti je Kostel Nejsvětější Trojice v  centru Dědic. Místním farářem a administrátorem excurendo je od července 2010 ThLic. ICLic. František Cinciala.[4]

Společnost
Sokolovna Lhota u Vyškova

Školství

Mecenáši lhotské školy byla rodina Kyliánů, která se na přelomu 19. století řadila k místní honoraci. Škola byla ve Lhotě postavena roku 1888 a především Ferdinand Kylián podporoval vznik školy a přispíval i školské knihovně. V době vzniku školy působil jako vychovatel hraběte Draškoviće a školu obdaroval drahými knižními výtisky, mapami, atlasy, časopisy a také obsáhlou sbírkou nerostů. V roce 1889 byl jmenován čestným občanem Lhoty. Stavební práce na nové školní budově započaly roku 1886 a první vyučování v této jednotřídní škole započalo 1. března 1888. Prvním učitelem byl ustanoven František Uhlíř. Druhá třída byla otevřena ve školním roce 1893/94. Při škole za přispění učitelů F. Uhlíře a Aleše Procházky vzniklo i divadelní jeviště. Historie školy je psána do roku 1941, kdy osada přestala prakticky existovat, jelikož se stala součástí Truppenübungsplatz Wishau. Rod Kyliánů odchody synů do monarchie ve Lhotě zanikl rokem 1909. [5]

Kultura

K účelům kulturního vyžití slouží v obci částečně zrekonstruovaná sokolovna situovaná v horní části osady na kopci.[6] Podle spolkového rejstříku byl Sokol ve Lhotě založen v roce 1919 a prvním předsedou byl dle školní kroniky zvolen Jan Luska. Místní Sokol spadá pod župu č. 31 – Dr. Bukovského. Organizace spravuje budovu sokolovny včetně hospody a sportovního hřiště. Sokol zaštiťuje kulturu v obci a pořádá tradiční kulturní a sportovní akce pro občany.[7]

Sport
Cyklotrasy vedoucí skrze Dědice
 5029Úsobrno – Snovídky

Osadou Lhota prochází dálková cyklotrasa č.5029 Snovídky-Úsborno, která je dlouhá 82,5 km a spojuje Chřiby a Litenčickou pahorkatinu.[8] Turistické pěší trasy samotnou Lhotou neprocházejí. Nejblíže je severní červená trasa č.0508 (18km) vedoucí Hamiltonským údolím přes Rychtářov, Hrádek na Roviny (rozc.). Další trasa modrá č.2060 vede jižně z Dědic přes Opatovice, okolo přehrady do Ruprechtova. [9]

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vyškově.
Pomník památce padlých
  • Pomník památce padlých za první světové války před zvonicí - sbírka na pomník byla vyhlášena v dubnu roku 1919. Na pomníku je zvěčněno 13 jmen obětí. Bylo to v den, kdy byla před školní zahradou vysazena Lípa svobody.[p 1]
  • Boží muka u školy z počátku 19. století.
  • Zvonice na návsi
  • Litinový kříž zbudovaný nákladem Pavla a Barbory Fabiánek z roku 1891, na památku po zemřelém Karlu Kiliánu.
  • Kamenný kříž postavený Jánem Zapletalem a manželkou ze Lhoty ke cti a větší slávě Boží z roku 1897.

Osobnosti

S obcí jsou spjaty tyto osobnosti:

  • Oldřich Skácel (1908[10]–2002) místní rodák, který byl válečný hrdina, plukovník a čestný občan Vyškova a Jablonce nad Nisou. Byl též držitelem vyznamenání Řádu Bílého lva III. třídy za obranu vlasti. [11]
  • František Uhlíř (1900[12]-1980) byl československý politik a meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. Po roce 1948 žil v exilu. [13]

Odkazy

Poznámky
  1. 13 padlých za první světové války: Dostal Richard (1865-1918), Gotvald František (1890-1914), Formánek Jan (1883-1916), Grošek Jan (1897-1915), Kala Karel (1881-1916), Formánek Jan (1889-1917), Gotvald Josef (1894-1916), Maleček Ferdinand (1892-1916), Pokluda František (1896-1916), Plhal František (1888-1917), Školař Antonín (1881-1916), Šmela Ferdinand (1886-1918), Zapletal Jan (1898-1917). Na pomník bylo umístěno i jméno Stanislava Nečase, který padl v roce 1941

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše. Pomístní jména v Čechách : o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. 1. vyd. Praha: Academia : Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 1995.
  3. Historie obce Lhota [online]. Lhota: Jan Kolařík [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.
  4. Arcidiecéze olomoucká – Farnost Dědice [online]. Olomouc: Arcidiecéze olomoucká [cit. 2015-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-13.
  5. Vyškov Dějiny města. Vyškov: Město Vyškov, 2016. ISBN 978-80-906656-0-6. S. 694-695.
  6. TJ Sokol Lhota [online]. TJ Sokol Lhota, 2019, rev. 2019 [cit. 2019-02-03]. Dostupné online.
  7. TJ Sokol Lhota - kalendář akcí [online]. TJ Sokol Lhota, 2019, rev. 2019 [cit. 2019-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-04.
  8. 5029 (Snovídky – Úsobrno) [online]. Vyškov: Cyklo-jižní-morava [cit. 2016-12-28]. Dostupné online.
  9. Plánovač tras KČT (Vyškov) [online]. Vyškov: KČT [cit. 2016-12-28]. Dostupné online.
  10. Matriční záznam o narození a křtu - Oldřich Skácel
  11. Oldřich Skácel [online]. Kozelka Václav - Lhoty / Lehoty [cit. 2019-01-27]. Dostupné online.
  12. Matriční záznam o narození a křtu - František Uhlíř
  13. František Uhlíř [online]. Kozelka Václav - Lhoty / Lehoty [cit. 2019-01-27]. Dostupné online.

Literatura
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965.
  • KOTULÁN, Vladimír. Vyškovská zastavení. Vyškov: Město Vyškov, 2003. ISBN 80-239-3257-8. S. 94.
  • Vyškov Dějiny města. Vyškov: Město Vyškov, 2016. ISBN 978-80-906656-0-6. S. 944.

Externí odkazy
Pařezovice, Rychtářov Vojenský újezd Březina, Hamiltony, Radslavice, Zelená Hora
Ježkovice Hamiltony
   Lhota   
Račice-Pístovice Opatovice Dědice
Město Vyškov

k. ú. Vyškov (Vyškov-Město • Vyškov-Předměstí • Křečkovice • Brňany • Nouzka • Nosálovice • Dědice-část) • k. ú. Dědice u Vyškova (Dědice-část • Pazderna • Hamiltony) • k. ú. Lhota (Lhota • Pařezovice) • Opatovice • Rychtářov

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.