Hamiltony

Hamiltony jsou vesnice, součást města Vyškov. Původně náležely k panství vyškovskému, nejstarší zdejší pozemkové knihy jsou z roku 1764. Původní název vsi, používaný do roku 1784, byl Hamiltonky. Jsou bývalou osadou městečka Dědice.

Hamiltony
Hlavní ulice v Hamiltonech
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVyškov
OkresVyškov
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°18′30″ s. š., 16°58′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel372 (2011)[1]
Katastrální územíDědice u Vyškova
Nadmořská výška272 m n. m.
PSČ68202
Počet domů131 (2011)[1]
Hamiltony
Další údaje
Kód části obce188778
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lokalizace

Osada leží v úzkém údolí Velké Hané, severním směrem od Vyškova. Na území osady se nachází zřícenina hrádku Dědice, (lokalizovaná naproti kaple Strachotínka na vysokém valu) a pseudogotická kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1871 (základní kámen položen 5. července), nazývaná lidově Strachotínka (podle staročeské verze Metodějova jména Strachota).[2][3] Stojí nad pramenem, z kterého údajně křtili věrozvěsti Cyril a Metoděj.[4]

Slavnost v roce 1871 byla uspořádána P. Františkem Pavlíkem. Čtyřspřeží řídil na jeho přání dědický mlynář a poslanec Moravského zemského sněmu Alois Kleveta. Kaple sv. Cyrila a Metoděje byla postavena později.[p 1][5]

Historie

Název osady je odvozen od jména olomouckého biskupa a hraběte Maxmiliána z Hamiltonu (1761-1776), za něhož byla ves založena. Na mapě 1. vojenského mapování prováděného v 80. letech 18. století je vidět nepojmenovaný zárodek vsi. V polovině 19. století bylo místo označováno jako Hamilton, které se dále změnilo na Hamiltony. Hamiltony byly stejně jako Pazderna osadou městečka Dědic. V roce 1941 se staly osadou obce Vyškov. Po rozluce v roce 1945 byly obcí až do roku 1949, kdy se opět staly osadou obce Vyškov.

Každý rok se zde 5. července koná církevní pouť.[6] Pravidelně zde řečnil bývalý dražovský farář a poslanec dr. A. C. Stojan, pozdější arcibiskup olomoucký.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za její jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7][8]

Místní části (rok sloučení[2])1791183418691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel část Hamiltony (1941,1949)174199250297351374451478476414432377332312326372
část Vyškov 13216134901505618956223842218821019
celá obec17419925029735137445147847613630139221543319288226962251421391
Počet domů část Hamiltony313535394450688092104-109110127130154
část Vyškov 2466-24482547306331163364
celá obec3135353944506880922570247325572657319032463518

Náboženský život

Hamiltony jsou přidruženy k římskokatolické farnosti Vyškov-Dědice. Ta je součástí Vyškovského děkanátu Olomoucké arcidiecéze v Moravské provincii. Území zdejší farnosti zahrnuje nejen oblast samotné obce, ale i dědické osady Pazderny, Lhoty, Opatovic, Radslavic a Radslaviček.[9] Hlavním duchovním stánkem farnosti je Kostel Nejsvětější Trojice v centru obce Dědice. Místním farářem a administrátorem excurendo je od července 2010 ThLic. ICLic. František Cinciala.[10]

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vyškově.

Galerie
  • Hamiltonská ulicovka
  • Restaurace v Hamiltonech
  • Kamenný kříž
  • Val zaniklého hradu Dědice
  • Kaple svatého Cyrila a Metoděje u Hamiltonů

Poznámky
  1. Stejně jako dědický hrádek je kaple památkově chráněna od 3. května 1958.

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. S. 320.
  3. JORDÁN, František. Ke vzniku kaple Strachotinky v Hamiltonech u Vyškova. In: Vlastivědný věstník moravský. 43, č. 4. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1991. ISSN 0323-2581. S. 456–460.
  4. DUBSKÁ, Šárka. V lese u Hamilton prý bloudí duše mrtvých vojáků [online]. Vyškovský deník, 2010-17-3 [cit. 2015-02-13]. Dostupné online.
  5. KLEVETA, Alois. Mlynářský památník, sešit 2 – Mlýny a mlynáři na Pazderně a v Dědicích, vzpomínky a dokumenty. Vyškov: Kleveta Alois – ALKA, 2012. S. 6.
  6. Strachotínka. O původu studánky v Hamiltonech od slovanských věrozvěstů [online]. [cit. 2015-02-06]. Dostupné online.
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Hamiltony, s. 490.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Vyškov, s. 640–641.
  9. Actapublica Dědice [online]. Brno: Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2015-01-28]. Dostupné online.
  10. Arcidiecéze olomoucká – Farnost Dědice [online]. Olomouc: Arcidiecéze olomoucká [cit. 2015-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-13.

Literatura
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965.
  • KOTULÁN, Vladimír. Vyškovská zastavení. Vyškov: Město Vyškov, 2003. ISBN 80-239-3257-8. S. 94.
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VIII. díl V-Ž. Praha: Nakladatelství Libri, 2011.
  • Vyškov Dějiny města. Vyškov: Město Vyškov, 2016. ISBN 978-80-906656-0-6. S. 944.

Externí odkazy
Město Vyškov

k. ú. Vyškov (Vyškov-Město • Vyškov-Předměstí • Křečkovice • Brňany • Nouzka • Nosálovice • Dědice-část) • k. ú. Dědice u Vyškova (Dědice-část • Pazderna • Hamiltony) • k. ú. Lhota (Lhota • Pařezovice) • Opatovice • Rychtářov

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.