Úsobrno

Jméno Úsobrno nemá jednoznačný výklad, ačkoli jde jistě o jméno velmi starobylé. Jedna možnost je, že výchozí podoba jména zněla Ustrbno a byla odvozena od slovesa strbnúti ("tvrdnout"), význam onoho jména by pak byl "místo, kde tvrdne půda". Z něj by se následně podoba Úsobrno vyvinula hláskovým zjednodušením. Tento výklad nicméně přináší určité nesnáze (nejstarší doklad z 1078 Uzobren jej nepodporuje), není tudíž vyloučeno, že jméno je už předslovanské. Německá podoba jména vznikla z českého (snad z tvaru Usbrno), jeho první část byla přichýlena k Haus ("dům"), druhá k Brunn ("studna"). Jelikož druhá část jména připomínala jméno Brna, psalo se německy také Hausbrünn.[4]

První písemná zmínka o obci je z roku 1073,[5] kdy byl Otou I. založen klášter Hradisko u Olomouce a Úsobrno společně s dalšími přilehlými vesnicemi bylo v jeho držení. Klášterním majetkem zůstala vesnice až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen.[6]

V roce 1951 byl v obci postavený a vysvěcený kostel sv. Cyrila a Metoděje, který má bohatou vnitřní výzdobu. Nalezneme zde varhany, které pocházejí z roku 1850, dále se zde nachází zobrazení křížové cesty a dřevěné vyřezávané sochy světců. [7] 

Obcí procházela obchodní stezka, tzv. hvozdecká, která je zmiňována v písemnostech z roku 1145.[5] V dokumentu je zmíněna celnice v této vesnici.[5]

Ve 13. či 14. století stávala východně od obce fortifikace stejného jména.

Počátky sklářství v obci sahají do 1827, kdy Karl Graf Strachwitz založil Karlovu huť.[5] Ta se nejprve specializovala na tabulová skla, posléze v nájmu firmy Reich zaměřila svůj sortiment především na výrobu lahví, u kterého zůstává i na počátku 21. století pod značkou Sklárny Moravia.[8]

• Kostel svatého Cyrila a Metoděje

• 
  Kostel svatého Cyrila a Metoděje
• 
  Kříž před kostelem
• 
  Kříž u hlavní silnice
• 
  Kříž u žluté značky vedoucí od Durany do Úsobrna
• 
  Památník obětem světových válek
• 
  Příkop hradu Úsobrno
• 
  Přírodní rezervace Durana