Letecký útok na Plzeň 29. října 1941

Letecký útok na Plzeň 29. října 1941 byla operace britského Královského letectva (RAF) na podzim 1940, v průběhu druhé světové války. Při plánovaném nočním náletu bombardérů RAF na západočeské město Plzeň měly být poškozeny Škodovy závody. V pořadí čtvrtý pokus o bombardování Plzně neuspěl pro nepřízeň počasí a z ní vyplývající problémy s nalezením cíle. K bombardování závodu a města vůbec nedošlo.

Pozadí

Plzeňské Škodovy závody, od začátku okupace součást německého koncernu strojíren Reichswerke Hermann Göring,[1]:20 byly pro nacistické Německo velmi důležité, neboť byly jednou z největších zbrojních továren v Evropě.[2] Škodovka pomáhala vést agresivní a expanzivní politiku Německa dodávkami kvalitního a moderního válečného arzenálu, v první polovině války především zbraní československé konstrukce.[1]:20 Právě z těchto důvodů se plzeňská Škodovka stala cílem číslo jedna britských vzdušných útoků na území původního Československa,[3] neboť zničení Škodových závodů mělo citelně omezit německé možnosti pokračovat ve válce.

Předchozí útoky

Na žádost Československé exilové vlády v Londýně se RAF pokusila na podzim 1940 bombardovat Škodovy závody v Plzni, ale přes tři pokusy ani jednou neuspěla.

Podrobnější informace naleznete v článku Letecký útok na Plzeň 21. října 1940.

První akce proběhla v noci z 20. na 21. října 1940.[4] K akci odstartovalo jedenáct letadel Whitley 58. perutě 4. bombardovací skupiny.[5][1]:23 Dva bombardéry se musely brzo vrátit, zbylých 9 letadel doletělo do cílové oblasti.[4] Nad Plzní však byla silná oblačnost, která neumožňovala přesné bombardování cíle a shazování pum naslepo by bylo nepřijatelným rizikem pro civilní obyvatelstvo.[1]:23 Některé posádky vyhodily propagační letáky a letadla na zpáteční cestě bombardovala příležitostné cíle v Německu.[6]:270 Poloha Plzně na hranici doletu letadel vyústila v problémy tří letadel s nedostatkem paliva při návratu: dvě letadla nouzově přistála u britského pobřeží, třetí bylo sestřeleno německým nočním stíhačem nad britským územím.[7][5][8] Nálet byl celkově fiaskem, protože letadla doletěla na špatnou lokalitu, místo bomb na Škodovku shodila jen letáky na vesnice na Berounsku a RAF při návratu o tři letadla přišlo.[1]:22–23

Podrobnější informace naleznete v článku Letecký útok na Plzeň 28. října 1940.

RAF se rozhodlo nálet rychle zopakovat, jeho provedením byla pověřena 51. bombardovací peruť.[1]:23 Po odkladech odstartovalo 27. října z předsunutého letiště osm letadel Whitley.[1]:24[8] Pro hustou oblačnost a navigační nepřesnost posádky opět Plzeň nenalezly, nad Škodovku se letadla vůbec nedostala.[1]:24 Bomby posádky svrhly při zpáteční cestě na příležitostné cíle v Německu a jím okupovaných územích.[1]:24 Útok bez bombardování primárního cíle, jen s bombardováním příležitostných cílů, byl znovu neúspěšný, byť se všechna letadla vrátila.

Podrobnější informace naleznete v článku Letecký útok na Plzeň 20. listopadu 1940.

Dvojitý neúspěch nesnížil odhodlání RAF, která nálet zopakovala v noci z 19. na 20. listopadu, ale došlo k dalším změnám. K náletu odstartovaly posádky z několika perutí 5. skupiny Bomber Command. Na večer odstartovalo osm bombardérů Hampden s přídavnými palivovými nádržemi, jedno z letadel se však brzy vrátilo.[1]:25 Zbylá letadla letěla v nepříznivém, oblačném počasí, což jim ponechávalo možnost orientace jen dle nespolehlivého předpokládaného časy příletu.[1]:26 Při sestupu v cílové oblasti pro nalezení cíle se začala na letadlech usazovat námraza.[1]:26 Dvě letadla odhodila pumy na domnělý cíl, ostatní letadla většinou bombardovala náhradní cíle v Německu.[1]:26 Nálet byl opět neúspěšný.

Pomalé a slabě vyzbrojené britské bombardéry byly při denních náletech snadným cílem německé protivzdušné obrany.[6]:269 Když RAF během denních náletů v květnu a červnu 1940 utrpěla přibližně dvojnásobné ztráty letadel oproti nočním náletům, přesunula hlavní nálety do nočních hodin.[9] Na podzim 1940 dostaly noční nálety zcela přednost, během dne se prováděly už jen malé a specializované operace.[9] Noční nálety komplikovala obtížná navigace na cíle vzdálené i přes 1000 km. V roce 1940 měli letci značně omezené prostředky pro určení směru letu a nalezení cíle, rozhodně k nim nepatřil GPS. Odkázáni byli především na obyčejný kompas, mapy a spočtenou dobu příletu nad cíl.[6]:270 Při jasné noci se mohli orientovat podle hvězd a případně podle viditelných prvků krajiny pod sebou, při oblačnosti bylo totéž obtížné až nemožné.[6]:270 Přesnou navigaci znemožňoval i vítr: boční vítr vychyloval letadlo ze směru, zadní vítr způsoboval přelet cíle a při čelním větru bylo letadlo v předpokládaném čase ještě před cílem. Plzeň proto ležela v roce 1940 na hranici možností navigace britského letectva.[1]:22

Přípravy

Podnět k dalšímu útoku na plzeňskou zbrojovku vzešel od exilového prezidenta Edvarda Beneše až v roce 1941.[1]:26 Ten měl zájem o demonstrativní či propagační akci u příležitosti státního svátku vzniku samostatného československého státu a takový útok považoval za „vysoce politicky významný“.[1]:26–27 Symbolický význam útoku dokládá žádost jen o pět letadel a žádost o uskutečnění v noci ze 27. na 28. říjen nebo následující noci z 28. na 29. října.[1]:27 Prezident Beneš nad to žádal o provedení 311. československou bombardovací perutí, jedinou bombardovací ze čtyř čs. perutí v RAF, která však byla vybavena dvoumotorovými bombardéry Vickers Wellington Mk.IC s doletem nedostatečným pro dosažení území Protektorátu.[1]:27

Posádka v kokpitu letounu Short Stirling N6086

Bomber Command v srpnu 1940 získal a od února 1941 operačně používal nové čtyřmotorové bombardéry Short S-29 Stirling,[10]:10 které měly dostatečný dolet pro operace ve Střední Evropě.[10]:14 Přezbrojování na nová letadla však nebylo rychlé a u 3. skupiny s nimi létaly jen dvě perutě.[1]:27 K provedení útoku byla zvolena 15. bombardovací peruť, která Stirlingy používala od dubna 1941.[1]:27[11] Domovskou základnou peruti bylo letiště Wyton, ležící 24 km severozápadně od Cambridge v současném hrabství Cambridgeshire.[12]

Letecký útok

V podvečer 28. října z letiště ve Wytonu postupně odstartovalo pět Stirlingů[1]:27[13][8] (oproti tomu M. Eisenhammer ve své práci zaměřené na škody způsobené bombardováním v Plzni zmiňuje s odkazem na J. Rajlicha vyslání deseti Stirlingů[6]:270, stejně tak Ch. Everitt[14] a Vl. Karlický v knize Svět okřídleného šípu uvádí pokus devíti letadel[15]). Dvě z letadel byly vyzbrojeny po čtyřech 500liberních a 1000liberních pumách, tři další nesly vedle čtyř 500liberních pum ještě osm kontejnerových pum (SBC).[1]:27 Let z Wytonu nad Plzeň měl být dosud nejdelším letem Stirlingů.[16][13]

Po přeletu nad kontinentální Evropu se letadlu W7428 (LS-Z) v oblasti Le Bouverie porouchal pravý vnější motor a kapitán S/Ldr Sellick rozhodl o odhození pum na otočný bod a návrat na základnu, kam se posádka vrátila již v 21.07.[1]:27 Let zbylých čtyř posádek doprovázel kromě velmi špatného počasí v podobě silných větrů[13] a únavy také intenzivní mráz, který dosahoval až −30 °C, což při slabém vnitřním vytápění letounu tlumilo teplé oblečení jen zčásti.[1]:27 Všechny čtyři posádky se dostaly nad území Protektorátu, ale cílová oblast byla zcela ukryta pod souvislou hustou oblačností znemožňující identifikace cíle.[1]:27 Ve Škodových závodech byl podle hlášení hasičů vyhlášen poplach v čase 1.19 a zrušen byl až ve 3.00 místního času.[1]:27 V té době se letadla dostala do vzdálenosti 20 km západně od zbrojovky, ale ke shození bomb nedošlo.[1]:27 Dvě posádky se rozhodly shodit naslepo alespoň propagační letáky.[1]:27

Náhradní cíle

Bombardéry odhazovaly své pumy na náhradní cíle až při zpáteční cestě. Kapitán letounu N3671 (LS-H) S/Ldr Gilmour a kapitán letounu W3673 (LS-D) P/O Swales, kteří svrhli letáky, bombardovali bavorský Norimberk, letadlo W7429 (LS-X) pod velením P/O Jonese a letadlo N6086 (LS-F) pod velením F/O Boggise odhodila bomby v oblasti Frankfurtu nad Mohanem.[1]:27

Návrat na základnu

Letadlo N6086 se při návratu setkalo u belgického přístavu Nieuwpoort s protileteckou palbou a na základnu se vrátilo ve 2.30 s prostřílenými ocasními plochami.[1]:27 Bombardér W7429 v 1.37 tvrdě dosedl na přistávací plochu ve Wytonu jen se dvěma funkčními motory, ale posádce se nic nestalo.[8][1]:27

MacRobert's Reply
Propagační plakát s posádkou nastupující do letounu MacRobert's Reply.

Operace se účastnilo pravděpodobně nejslavnější letadlo v celé historii 15. perutě.[17][18] Zmíněný Stirling N6086 (LS-F) nesl na boku nápis MacRobert's Reply a znak baronetů MacRobert.[17] Trojice bratrů MacRobertových, nejstarší Alasdair, Roderic a nejmladší Iain, zahynula v letech 1938 až 1941 v letadlech, mladší synové ve službě RAF krátce po sobě.[18][19][17] Jejich matka Lady Rachel Workman MacRobert se rozhodla uctít a připomenout své syny darem 25 tisíc liber RAF na pořízení bombardéru Short Stirling,[19][20] později věnovala dalších desítky tisíc liber na nákup čtyř stíhaček Hawker Hurricane.[19][21] Bombardér pořízený z daru byl 10. října 1941 slavnostně předán posádce F/O Boggise ve Wytonu.[17] Letadlo se do ledna 1942 zúčastnilo 12 misí,[19] ale na začátku února 1942 havarovalo při startu.[18] Pojmenování MacRobert's Reply bylo v roce 1942 přeneseno na náhradní Stirlingu W7531,[17] který se v květnu téhož roku po zásahu zřítil v Dánsku.[17] Po čtyřicetileté přestávce byla v roce 1982 tradice u 15. perutě obnovena pojmenováním letounu Hawker Siddeley Buccaneer[18] a od roku 1983 nesly název postupně čtyři letouny Panavia Tornado,[20][22] z nichž poslední byl vyřazen v roce 2018.

Odkazy

Reference
  1. RAJLICH, Jiří. Pokusy britského letectva o zničení Škodových závodů v Plzni v letech 1940–1943. Historie a vojenství : časopis Vojenského historického ústavu. Vojenský historický ústav, 11. 2004, roč. 53, čís. 4. ISSN 0018-2583.
  2. afi. Na Škodovy závody cílil britský nálet. Operace Canonbury ale selhala. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-04-26 [cit. 2019-11-25]. Dostupné online.
  3. Proč nás Spojenci bombardovali?. ČT24 [online]. Česká televize, 2012-02-29 [cit. 2020-01-27]. Dostupné online.
  4. SANKOT, Jiří. Příběh osmý: Rudá záře nad Plzní [online]. Občanské sdružení PANT [cit. 2020-04-02]. S. 1. Dostupné online.
  5. ALLENBY, Richard. Whitley T4171 at Botton Head, Ingleby Greenhow. Aircraft Accidents In Yorkshire [online]. Richard Allenby [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
  6. EISENHAMMER, Miroslav. Škody způsobené městu Plzni nálety v době druhé světové války. In: BYSTRICKÝ, Vladimír, et. al. Západočeský historický sborník 5. Plzeň: Státní oblastní archiv v Plzni, 1999. Kapitola Rok 1944, s. 284–286.
  7. DONNELLY, Larry. The Other Few: The Contribution Made by Bomber and Coastal Aircrew to the Winning of the Battle of Britain. Walton on Thames: Red Kite / Air Research, 2004. 288 s. ISBN 0-9546201-2-7, ISBN 978-0-9546201-2-7. OCLC 59265106 S. 203. (anglicky)
  8. CUNLIFFE, Peter Wilson. A Shaky Do : The Skoda Works Raid 16/17th April 1943. Seaford: 2QT Limited, 2013. 278 s. ISBN 978-1-908098-46-7, ISBN 1-908098-46-5. OCLC 914231015 (anglicky)
  9. PELOQUIN, Laurie. Area Bombing by Day: Bomber Command and the Daylight Offensive, 1944–1945. S. 27. Canadian Military History [online]. Laurier Centre for Military Strategic and Disarmament Studies, 2006 [cit. 2020-04-05]. Roč. 15, čís. 3, s. 27. Dostupné online. (anglicky)
  10. NORRIS, Geoffrey. The Short Stirling, Aircraft in Profile Number 142. 1. vyd. Windsor, Berkshire, UK: Profile Publications, 1966. 16 s. (anglicky)
  11. No.15 Squadron / National Cold War Exhibition [online]. RAF Museum [cit. 2020-05-03]. Dostupné online.
  12. JEFFORD, C. G. RAF Squadrons: A Comprehensive Record of the Movement and Equipment of All RAF Squadrons and Their Antecedents Since 1912. 1. vyd. Shrewsbury: Airlife, 1988. 270 s. ISBN 1-85310-053-6. S. 29. (anglicky)
  13. BOWYER, Michael. Database: Short Stirling. Aeroplane. 8. 2002, čís. 8, s. 48. Dostupné online. ISSN 0143-7240. (anglicky)
  14. EVERITT, Chris; MIDDLEBROOK, Martin. The Bomber Command War Diaries : an Operational Reference Book.. Barnsley: Pen & Sword Aviation, 2014. 808 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4738-3488-0, ISBN 1-4738-3488-0. OCLC 897115973 (anglicky)
  15. KARLICKÝ, Vladimír, a kolektiv autorů. Svět okřídleného šípu : koncern Škoda Plzeň 1918-1945. 1. vyd. Plzeň: Škoda ve spolupráci s nakladatelstvím Paseka, 1999. 651 s. ISBN 80-7185-269-4, ISBN 978-80-7185-269-8. OCLC 44526325 S. 555.
  16. DOCHERTY, Tom. Bomber Squadron No 7: The World War II Record. [s.l.]: Casemate Publishers, 2007. 256 s. Dostupné online. ISBN 1783460520, ISBN 9781783460526. Kapitola Chapter Two : January – December 1941. (anglicky)
  17. FORD-JONES, Martyn R. Bomber Squadron: Men Who Flew with XV Squadron. [s.l.]: Fonthill Media, 2019. 272 s.
  18. XV Sqn MacRoberts Reply [online]. XV Squadron Association [cit. 2020-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-28.
  19. First Secretary salutes RAF Lossiemouth contribution to UK Defence. GOV.UK [online]. Ministry of Defence, 2017-11-08 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
  20. LEEK, Michael. The Panavia Tornado : A Photographic Tribute.. Barnsley, South Yorkshire: Pen and Sword, 2015. 240 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4738-6913-4, ISBN 1-4738-6913-7. OCLC 927140755
  21. JEFFS, Phillip. The MacRobert Family. www.macrobertsreply.net [online]. MacRobert's Reply [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
  22. NAPIER, Michael. Tornado GR1 : an operational history. Barnsley, South Yorkshire: Pen & Sword Aviation 253 s. ISBN 978-1-4738-7303-2, ISBN 1-4738-7303-7. OCLC 994776921 S. 236.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.