Letecký útok na Plzeň 28. října 1940

Letecký útok na Plzeň 28. října 1940 byla operace britského Královského letectva (RAF) na podzim 1940, v průběhu druhé světové války. Při plánovaném nočním náletu bombardérů RAF na západočeské město Plzeň měly být poškozeny Škodovy závody. Druhý pokus o bombardování Plzně neuspěl pro problémy s nalezením cíle, pročež k bombardování závodu a města vůbec nedošlo.

Pozadí

Plzeňské Škodovy závody, od začátku okupace součást německého koncernu strojíren Reichswerke Hermann Göring,[1]:20 byly pro nacistické Německo velmi důležité, neboť byly jednou z největších zbrojních továren v Evropě.[2] Škodovka pomáhala vést agresivní a expanzivní politiku Německa dodávkami kvalitního a moderního válečného arzenálu, v první polovině války především zbraní československé konstrukce.[1]:20 Právě z těchto důvodů se plzeňská Škodovka stala cílem číslo jedna britských vzdušných útoků na území původního Československa, neboť zničení Škodových závodů mělo citelně omezit německé možnosti pokračovat ve válce.

Během denních náletů v květnu a červnu 1940 zaznamenala RAF téměř dvojnásobné ztráty oproti ztrátám při nočních náletech, což vedlo k přesunu hlavních náletů do nočních hodin.[3] Důvodem byly malá rychlost a slabé vyzbrojení britských bombardérů, které prohrávaly s německou obranou.[4]:269 Na podzim 1940 dostaly noční nálety zcela přednost, během dne se prováděly už jen malé a specializované operace.[3] Noční nálety však doprovázela komplikace v podobě navigace na cíle vzdálené i přes přes 1000 km, kterou si je obtížné v době mobilních telefonů s GPS představit. V roce 1940 měli letci značně omezené prostředky pro určení směru letu a nalezení cíle. Odkázáni byli především na obyčejný kompas, mapy a spočtenou dobu příletu nad cíl.[4]:270 Při jasné noci se mohli orientovat podle hvězd a případně podle viditelných prvků krajiny pod sebou, při oblačnosti bylo totéž obtížné až nemožné.[4]:270 Komplikací byl i vítr, neboť boční vítr vychyloval letadlo ze směru, zadní vítr způsoboval přelet cíle a při čelním větru byli v předpokládaném čase ještě před cílem. Pro britské letectvo ležela Plzeň v roce 1940 na hranici možností navigace.[1]:22

Předchozí útok
Podrobnější informace naleznete v článku Letecký útok na Plzeň 21. října 1940.

Na žádost Československé exilové vlády v Londýně provedla RAF v noci z 20. na 21. října 1940 letecký útok na Plzeň. Ze základny RAF Linton-on-Ouse nedaleko Yorku odstartovalo jedenáct letadel 58. perutě 4. bombardovací skupiny. Dva bombardéry Armstrong Whitworth Whitley Mk.V se musely brzo vrátit, zbylých 9 letadel doletělo do cílové oblasti. Nad Plzní však byla silná oblačnost, která umožňovala jen bombardování naslepo. Některé posádky vyhodily alespoň letáky a letadla se vydala na zpáteční cestu, při které bombardovala příležitostné cíle v Německu. Pro značnou vzdálenost Plzně, která byla blízko hranice doletu letadel, se trojice letadel potýkala s nedostatkem paliva. Dvě nouzově přistála u britského pobřeží, třetí bylo sestřeleno německým nočním stíhačem. Nálet byl celkově fiaskem, protože letadla doletěla na špatnou lokalitu, místo bomb na Škodovku shodila jen letáky na vesnice na Berounsku a při návratu RAF o tři z nich přišlo.[1]:22–23

Přípravy

Neúspěch prvního náletu na Plzeň britské letectvo neodradil. Již 25. října operační rozkaz č. 192 nařídil 51. bombardovací peruti provedení dalšího náletu na plzeňskou zbrojovku.[1]:23 Domovskou základnou 51. peruti bylo letiště Dishforthu, ležícího sedm kilometrů východně od Riponu v hrabství Yorkshire na severu Anglie.[1]:23 K náletu bylo určeno osm bombardérů, které byly během dne vyzbrojeny dvojicí 500liberních pum, pěti 250liberními pumami a kontejnerem drobných zápalných bomb, přičemž větší pumy měly sekundový zpožďovač a trojice menších pum byla časovaná s různě zpožděnou explozí po dopadu.[1]:24 Vyzbrojená letka se po poledni přesunula na 220 km vzdálené letiště Swanton Morley severozápadně od Norwitche v hrabství Norfolk, ze které je Plzeň vzdálená 922 km.[1]:24 V 15.30 byl však nálet na Plzeň odložen, nejprve na 26. října, následně na 27. října.[1]:24 Operační rozkazy č. 194 a 195 namísto toho vyslaly 51. peruť k útoku na rafinérie v Magdeburku a Reisholzu.[1]:24

Letecký útok

V noci z neděle 27. na pondělí 28. října odstartovalo k bombardování mnoha cílů na území Německa a okupovaných zemí celkem 82 letadel.[5] 51. bombardovací peruť byla vyslána nad Plzeň s letadly AW.38 Whitley.[6][7] Letka startovala z předsunutého letiště Swanton Morley, osm[7] letadel vzlétlo mezi 20.00 a 20.20.[1]:24 Každý bombardér nesl opět dvě pumy o váze 500 liber, pět o váze 250 liber a zásobník zápalných pumiček.[6]

Ač se letadla dostala nad území původního Československa, posádky měly opět problém najít Plzeň nebo se setkaly s hustou oblačností znemožňující sestup pro identifikace cíle.[1]:24 Jen posádka letounu AW.38 Whitley „P4218“ pilota Sgt A. E. Priora po návratu jako jediná udala, že přes palbu lehkého i těžkého flaku shodila v 0.40 na Škodovku své bomby, po jejichž výbuchu následovaly ohně.[1]:24 V hlášení však nebyla zmíněna hustá oblačnost, se kterou se potkaly ostatní posádky, takže je pravděpodobné, že posádka omylem bombardovala jiný, dosud neznámý cíl,[8] pravděpodobně v Německu.[1]:25 Žádné z osmi letadel se nad Škodovku nedostalo a ta nebyla vůbec bombardována.[9]

Náhradní cíle

Vracející se letadla bombardovala příležitostné cíle v Německu a na jím okupovaných územích.[1]:24 Letadlo P5108 pilotované Sgt Lashbrookem bombardovalo ve 2.30 usilovně bráněné seřaďovací nádraží ve městě Hamm v Porúří, přičemž posádka viděla přímé zásahy s následnými výbuchy a ohněm.[1]:24 Na letiště v Duisburgu shodilo ve 2.45 část svých pum letadlo T4175 Sgt Millsona, bombardovalo z výšky téměř 3,5 km.[1]:24 Po dopadu pum vypnuli na letišti osvětlení, pilotovi se nepovedlo letiště znovu nalézt pro druhý shoz a se zbylými pumami přiletěl nazpět.[1]:24 Letadlo N1481 pilotované P/O Pevelerem se přes přítomnost světlometu a těžkého flaku pokusilo ve 3.25 bombardovat letiště Gelsenkirchenu.[1]:24 Posádka pilota P/O Dunna v letadle P5112 shodila své pumy na přístav Wilhelmshaven ve 3.55.[1]:24 Obdobně bombardovala ve 4.25 belgický přístav Ostende posádka P/O Sharpa v letadle P4972.[1]:24 Posádka letounu P5013 shazovala ve 4.35 pumy na nizozemské letiště Shiphol nedaleko Amsterdamu.[1]:24 Letadlo pilotované P/O Bovingtonem bombardovalo při protiletadlové palbě a mezi kužely světlometů, přesto posádka zaznamenala úspěšné zásahy včetně zničené stíhačky Messerschmitt Bf 109.[1]:24 Vhodný cíl pro shoz bomb se nepodařilo najít posádce letadla P5106, které pilotoval S/Ldr Tait; letadlo se vrátilo se všemi pumami na palubě.[1]:24

Hodnocení a odezva v tisku

Ač se oproti prvnímu náletu vrátila všechna letadla na základnu bez problémů, pro selhání navigace k cíli a bombardování jen náhradních cílů je nutné označit nálet za naprosto neúspěšný.[1]:25 Výsledek náletu však tehdejšímu tisku nezabránil zpracovat zprávy jako propagandu: útok neprovedlo jediné letadlo, ale bombardovala britská letadla, všechny pumy našly svůj cíl, zažehly mnoho rychle se šířících ohňů a způsobily exploze.[1]:25

Osudy letců

Již zmíněný pilot Alfred Ellis Prior DFM se nad území Protektorátu vrátil na jaře 1943, když v noci ze 14. na 15. března dopravoval paraskupinu Iridium.[10] Nad českým územím však zabloudil a než by československý desant vysadil na nesprávném místě, rozhodl se pro návrat.[1]:24 Při zpáteční cestě byl letoun sestřelen nad Bavorskem a v jeho troskách zahynula posádka i celý výsadek.[1]:24

V posádce letadla AW.38 Whitley P5108 letěl Sgt Lashbrook, který se později zúčastnil nepovedeného náletu 17. dubna 1943 v letadle Halifax „HR663“ spadajícím pod 102. bombardovací peruť.[7]

Odkazy

Reference
  1. RAJLICH, Jiří. Pokusy britského letectva o zničení Škodových závodů v Plzni v letech 1940–1943. Historie a vojenství : časopis Vojenského historického ústavu. Vojenský historický ústav, 11. 2004, roč. 53, čís. 4. ISSN 0018-2583.
  2. afi. Na Škodovy závody cílil britský nálet. Operace Canonbury ale selhala. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-04-26 [cit. 2019-11-25]. Dostupné online.
  3. PELOQUIN, Laurie. Area Bombing by Day: Bomber Command and the Daylight Offensive, 1944–1945. S. 27. Canadian Military History [online]. Laurier Centre for Military Strategic and Disarmament Studies, 2006 [cit. 2020-04-05]. Roč. 15, čís. 3, s. 27. Dostupné online. (anglicky)
  4. EISENHAMMER, Miroslav. Škody způsobené městu Plzni nálety v době druhé světové války. In: BYSTRICKÝ, Vladimír, et. al. Západočeský historický sborník 5. Plzeň: Státní oblastní archiv v Plzni, 1999. Kapitola Rok 1944, s. 284–286.
  5. EVERITT, Chris; MIDDLEBROOK, Martin. The Bomber Command War Diaries : an Operational Reference Book. Barnsley: Pen & Sword Aviation, 2014. 808 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4738-3488-0, ISBN 1-4738-3488-0. OCLC 897115973 (anglicky)
  6. SANKOT, Jiří. Příběh osmý: Rudá záře nad Plzní [online]. Občanské sdružení PANT [cit. 2020-04-02]. S. 1. Dostupné online.
  7. CUNLIFFE, Peter Wilson. A Shaky Do : The Skoda Works Raid 16/17th April 1943. Seaford: 2QT Limited, 2013. 278 s. Dostupné online. ISBN 978-1-908098-46-7, ISBN 1-908098-46-5. OCLC 914231015 (anglicky)[nedostupný zdroj]
  8. KAHOVCOVÁ, Karolína. Bombardování města Plzně za období Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1945. Plzeň, 2015 [cit. 2020-04-08]. 90 s. Diplomová práce. Fakulta filozofická Západočeské univerzity. Vedoucí práce Lukáš Novotný. s. 25. Dostupné online.
  9. LAŠTOVKA, Vojtěch. Plzeň v boji proti fašismu : stručné dějiny odboje Plzeňanů proti fašistickým okupantům 1938–1945. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1975. 160 s. S. 111.
  10. HANÁK, Vítězslav. Muži a radiostanice tajné války. Dvůr Králové nad Labem: ELLI print, 2002. ISBN 80-239-0322-5.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.