Let L-610

L-610M X01 ve Starém Městě

Vývoj letounu L-610 pro až 40 osob byl zahájen na specifickou objednávku Sovětského svazu.[2] L-610 měl nahradit sovětský Antonov An-24. L-610 koncepčně vycházel z menšího, dodnes (2020) vyráběného, letounu Let L-410 Turbolet pro 19 osob. Stejně jako L-410 měl být i L-610 schopen přistávat a vzlétat z minimálně upravených ploch, což nepříznivě ovlivnilo jeho konstrukci. První maketa L-610 byla představena v roce 1981 jako dvoumotorová varianta. Předpoklad obtíží s vývojem nových motorů Walter M602 vedl ruskou stranu k požadavku vývoje čtyřmotorové verze s osvědčenými motory Walter M601 používanými v L-410. V roce 1985 ale tuto variantu zamítla. Konstrukční práce na ní byly zbytečné a dále se pokračovalo pouze na vývoji dvoumotorové verze.

Vzlet byl plánován na polovinu roku 1987, ale byl vykonán až 28. prosince 1988. Parametrově konkurenční letoun ATR-42 měl typové osvědčení vydané již roku 1985 a v době prvního vzletu L-610 byl již v provozu na pravidelných linkách.

Do poloviny roku 1990 byly vytvořeny tři létající prototypy a dva prototypy na zkoušky. S blížícím se rozpadem RVHP a ztrátou odbytu na specifických trzích, pro které byl L-610 zejména vyvíjen (prodej i na státní půjčky státům, které je nebyly schopny splácet a které často ani neměly pořádně upravené plochy pro vzlet a přistání), se po politickém uvolnění roku 1990 začalo jednat se společností GE (která převzala výrobu motorů M-601) o zástavbě západních motorů. Další dva prototypy vznikly roku 1992 jako L-610G s výrobním číslem 920102 a roku 1997 s výrobním číslem 970310. Z tohoto důvodu se změnilo označení letounů s českým motorem M602 na L-610M. Po změně vlastníka výrobce se na verzi letounu L-610G používalo od listopadu 1999 také označení Ayres 7000.

Prototyp X-05 byl testován československým a později až do roku 1994 českým letectvem, ale k zařazení do výzbroje nedošlo.[3]

Ukončení certifikace letounů L-610M se v roce 1992 očekávalo již rokem 1994 a dodání prvním zákazníkům začátkem roku 1995. Certifikace typu L-610G se v roce 1995 očekávala již roku 1997 a druhý prototyp odpovídal požadavkům amerického předpisu FAR 25 a byl přiveden do vzduchu s poznávací značkou OK-CZD v květnu roku 1997. Byl to šestý létající letoun L-610 a zároveň poslední v řadě.

Po několikerém krachu nových majitelů Let Kunovice se po konkurzu v roce 2004 nový majitel rozhodl pouze pro pokračování výroby letounu L-410 a v projektu L-610 nepokračovat. Tím byl tento nový a již také přes 15 let starý letoun odepsán. Letoun nikdy nedokončil proces certifikace. V roce 2006 došlo k odepsání a zničení výrobních přípravků a rozpracovaných letounů. Naštěstí jeden další trup se podařilo zachránit pro Kunovické letecké muzeum, jeden slouží pro kunovické místní hasiče a jeden je vystaven na podstavci ve Starém městě (Kovosteel recykling). Tím se dá počet letounů rozšířit na deset kusů.

V roce 2017 se objevila informace, že ruský vlastník plánuje obnovení projektu L-610 nejspíše ve Sverdlovské oblasti. Konstrukce měla být téměř stejná jako původní L-610 pouze se odlišovala použitím východní verzí přístrojů a zabudováním motorů z Il-16 (závěsy motoru byly téměř podobné). Konstrukce letounu se plánovala na 2 části, Aircraft Industries a.s. v Kunovicích měla vyrábět křídla s centrální nádrží, dále pak směrové a výškové ocasní části a UZGA pak čekala výroba draku letounu a podvozkových součástí. Objevila se i informace že původní výkresy L-610 společnosti LET a.s. Kunovice, byly přeloženy do ruštiny a byly odeslány do Ruska. Bohužel časem informace o oživení projektu utichly a projekt se tak stále nerealizoval.[4]

Prototyp L-610G (přejmenován jako jediný prototyp na Ayres 7000), pro firmu Ayres (v roce 2015 fima zrušena; je tam malé letiště), která s letadlem přeletěla v červnu 2000 na předvádění do USA. Prototyp stál v roce 2018 ve zuboženém stavu na letišti Southwest Georgia Regional Airport, kde sídlila zkrachovalá firma Ayres. V témže roce byl chátrající letoun L-610G (Ayres 7000) použit jako maketa pro výcvik hasičů - požár letounu, kde zasahovala místní letištní hasičská jednotka a letoun byl požárem zničen.

• L-610 později označován jako L-610M s motory Walter M602
• L-610G označován také jako Ayres 7000 s motory General Electric CT7-9D
• L-610MPA verze pro protiponorkový boj vycházející z L-610G, pouze plánovaná[7]

Let L-610M

L-610M:

• X01 OK-130, zálet 28.12.1988 Frant. Srnec, Stanislav Sklenář

Od 3.6.1989 OK-TZB, OLZ č. 4307, č.exponátu Paris Airshow 293
Od poč.července 1989 zase jako OK-130
Poslední přistání v Kunovicích OK-130 26.5.1993 15.12 UTC posádka Stanislav Sklenář, Ing. Jiří Nečas

• X02 Lámací zkouška VZLÚ

• X03 OK-132, zálet 8.9.1989 Stanislav Sklenář, Ing.Miroslav Srnec

Letoun v prosinci 1989 předán do zkoušek VZLÚ, ale v průběhu 1.čtvrtletí bude tímto strojem VZLÚ létat v Kunovicích kvůli urychlení event.oprav
V roce 1995 přelétnut do Kunovic v souvislosti s ukončením programu L-610M
Od srpna 1996 jako OK-UZB létá v Kunovicích tenzometrická měření pro program L-610G
Poslední přistání v Kunovicích OK-UZB 23.10.1997 Stanislav Sklenář, Miloslav Tošovský 08.15 UTC

• X04 Únavová zkouška

• X05 OK-134, zálet 8.3.1990 Ing.Miroslav Srnec, Miloslav Tošovský

Srpen 1992 jako OK-VZC Air Show Moskva
Od konce června 1993 ev.č. 0005, dále v provozu Kbely – vojskové zkoušky
Poslední přistání 0005 Kbely – Kunovice, pořadová 4202, Old.Pelčák, Mikšík

• 910101 OK-136 zálet Ing.Vladimír Vlk, Stanislav Sklenář

Navigace Collins, „skleněná”
Od 11.6.1991 jako OK-WZA Ing.Vladimír Vlk, Stanislav Sklenář Kunovice – Vodochody, předvedení premiérovi Čalfovi a pak odlet na Paris Air Show
25.6.1991 Le Bourget - Kunovice, přistání 12.56 UTC
28.6.1991 jako OK-136 Jaromír Novák, Ing. Miroslav Srnec Kunovice – Kbely – Kunovice, tedy poslední přistání v Kunovicích 13.04 UTC

L-610G:

• 920102 OK-136, zálet 18.12.1992 Ing. Vladimír Vlk, Ing.Miroslav Srnec

8. června 1993 jako OK-XZA Kunovice – Le Bourget Paris Air Show, posádka Ing. Miroslav Srnec, Ing. Jiří Nečas
Poslední let v Kunovicích OK-XZA 18.12.1997 Stanislav Sklenář, Miloslav Tošovský

• 970301 OK-CZD, zálet 13.5.1997 Stanislav Sklenář, Jaromír Novák

Poslední let 24.6.2000 Miami-Tamiami (KTMB) – Albany (KABY), Posádka Stanislav Sklenář, Jaromír Novák, přistání 21.40 UTC.