Brno-sever

Městská část Brno-sever se rozkládá na okraji brněnské kotliny, z její níže položené části území stoupá přes terasu Lesné k zalesněným náhorním planinám v katastru Soběšic. Městská část má velice nesourodou strukturu a v důsledku svého vymezení i dost atypický tvar připomínající přesýpací hodiny. S výjimkou Soběšic, které mají charakter velké vesnice, má zbytek městské části výrazně městský charakter. Úřad městské části se nachází v katastrálním území Zábrdovice. Na území městské části se nachází například budovy Mendelovy univerzity, Muzeum romské kultury, dětská nemocnice, Taneční divadlo MIMI FORTUNAE, vila Tugendhat nebo soběšický klášter klarisek. Dále se zde nachází i park Schreberovy zahrádky. Na území městské části se nachází tři kostely: husovický kostel Nejsvětějšího srdce Páně, soběšický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie při klášteře klarisek a kostel blahoslavené Marie Restituty na Lesné.

Územím městské části prochází řada frekventovaných dopravních tepen, zejména část trasy brněnského Velkého městského okruhu (VMO), jež zde prochází ulicí Provazníkovou, Husovickým tunelem a dále ulicí Porgesovou. K dalším zdejším dopravně frekventovaným ulicím patří například Cejl, Dukelská třída, Merhautova, Okružní, Seifertova, třída Generála Píky a Vranovská. Veřejnou dopravu mezi jednotlivými čtvrtěmi městské části a zbytkem Brna zajišťuje v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje Dopravní podnik města Brna prostřednictvím denních autobusových linek 43, 44, 46, 57, 67, 84, tramvajových linek 2, 3, 4, 5, 7, 9 a 11, trolejbusových linek 25 a 26, a nočních autobusových linek 92, 93, 94, 97, 99.

Nejstaršími částmi Brna-severu jsou Husovice, Soběšice a Zábrdovice, jejichž zástavba vznikala již od středověku. Černá Pole vznikala až během 19. a 20. století. Naopak nejnovější částí je Lesná, jejíž panelová zástavba vznikala v 60. – 70. letech 20. století. V přibližně stejné době (60. – 80. léta) vznikly i panelové domy v Černých Polích. V ostatních čtvrtích moderní městské části se panelová sídliště neobjevila. V letech 1996–1998 byl na území městské části vybudován Husovický tunel.

Z historického hlediska zahrnuje území moderní městské části Brno-sever celé katastry bývalého města Husovice a bývalé obce Soběšice, části původních katastrů Králova Pole, Zábrdovic, Dolního a Horního Cejlu, Obřan a nepatrnou část původního katastru Velké Nové Ulice a Červené. Na tato katastrální území se území moderní městské části Brno-sever členilo až do druhé katastrální reformy ze druhé poloviny 60. let 20. století, přičemž během historie došlo k několika úpravám hranic těchto celků. K Brnu bylo území městské části Brno-sever připojeno postupně v několika fázích: 6. července 1850 byly připojeny Dolní a Horní Cejl, Velká Nová Ulice a Zábrdovice; 23. října 1912 některé pozemky původně patřící ke Královu Poli; 16. dubna 1919 pak byly připojeny Husovice, Obřany a zbytek území Králova Pole; 26. listopadu 1971 byly jako poslední připojeny Soběšice. Moderní městská část Brno-sever vznikla 24. listopadu 1990 na většině území dosavadního městského obvodu Brno III, od něhož se při jeho zrušení oddělilo několik čtvrtí (například Maloměřice a Obřany), jejichž obyvatelé vyjádřili po sametové revoluci nespokojenost s dosavadní příslušností svých čtvrtí k tomuto obvodu a jeho fungováním. K 1. květnu 1998 pak byla městská část Brno-sever na základě dohody se sousední městskou částí Brno-střed[3] dodatečně rozšířena připojením části katastrálního území Zábrdovice.