Leopold Moro

Leopold von Moro (4. července 1826 Viktring[1]5. února 1900 Štýrský Hradec[1][2]) byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti z Korutan, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Leopold Moro
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879  1897
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Klub liberálů – staroněmci)
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)

Narození4. července 1826
Viktring
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. února 1900
Štýrský Hradec
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Působil jako továrník.[1] Byl majitelem textilní továrny a dolů. Pocházel z rodiny, původem z Itálie, kterou roku 1816 povýšil císař František I. za její podíl na rozvoji průmyslu do šlechtického stavu.[3]

Byl poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1879 za městskou kurii v Korutanech, obvod Klagenfurt. Slib složil 18. března 1879. Mandát zde obhájil i v krátce poté konaných řádných volbách roku 1879 a volbách roku 1885. Ve volbách roku 1891 uspěl za kurii velkostatkářskou v Korutanech.[4] V roce 1879 se uvádí jako rytíř Leopold von Moro, majitel továrny, bytem Klagenfurt.[5]

V parlamentu zastupoval blok německých liberálů (tzv. Ústavní strana, centralisticky a provídeňsky orientovaná).[2] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[6] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných politických proudů).[7] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[8] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[9] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[10] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[11]

Zemřel v únoru 1900.[2]

Odkazy

Reference

  1. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 135. (německy)
  2. Kleine Chronik. Neue Freie Presse. Únor 1900, s. 25. Dostupné online.
  3. Reichsraths-Almanach für die Session. [s.l.]: In Commission bei Alfred Hölder, 1885. Dostupné online. S. 206. (německy)
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=278&size=45
  6. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
  7. Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
  8. Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online.
  9. Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  10. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  11. Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.