Leopold IV. Habsburský

Byl druhým ze čtyř synů Leopolda III. Habsburského a Viridis, dcery milánských Viscontiů. Roku 1391 se ujal správy v Předních zemích (území ve Švábsku, Alsasku a Vorarlbersku) a o pět let později, na základě Hollenburské úmluvy získal správu nad územím na západ od Arlbergu a roční příjem 6000 zlatých. V roce 1396 se se starším bratrem Vilémem dohodl na rozdělení správy v habsburských zemích, přičemž majetek a dědictví zůstane nerozdělené. Leopold získal ještě vládu v Tyrolském hrabství. Zavázal se také, že se ujme nejmladšího z bratrů, Fridricha. Dohoda mezi bratry byla několikrát prodloužena. Roku 1404 Leopold přesídlil do Štýrského Hradce a ujal se správy ve Štýrsku. Území za Arlbergem spravoval opět také Vilém.

Roku 1406 Vilém zemřel. Leopold, jakožto jeden z poručníků Albrechta, syna svého bratrance, se ujal správy v Rakousku. Mladší bratr Arnošt získal pod správu Štýrsko. Přesto mezi oběma bratry vznikaly neustálé spory, které roku 1408 vyústily v dolno-rakouskou občanskou válku. Po zásahu císaře Zikmunda a rakouských stavů roku 1409, bylo dohodnuto, že poručnická vláda obou bratří nad tehdy čtrnáctiletým Albrechtem bude trvat do roku 1411. Jelikož ani jeden z bratrů s určenou dobou poručnictví nesouhlasil, byly rakouské stavy nuceny odvést Albrechta do Eggenburgu, kde byl prohlášen plnoletým. Příštího dne Leopold zemřel. Jeho ostatky byly uloženy ve vídeňské katedrále sv. Štěpána.

Jako manžel burgundské princezny upínal Leopold svůj zájem převážně na západ. Své panství posílil spojením se z churským biskupem Hartmannem a tridentským biskupem Jiřím z Lichtenštejna-Kastelkornu. O proti svým bratrům stál na straně protipapeže Klementa VII. a po jeho smrti na straně Benedikta XIII., a to až do koncilu v Pise roku 1409. Taktéž byl ve spolku s římskoněmeckým králem Ruprechtem Falckým, se kterým dohodl sňatek mezi jeho bratrem Fridrichem a Ruprechtovou dcerou Alžbětou. V pozdějších letech své vlády se soustředil na državy v Rakousku. V roce 1406 vydal v Tyrolsku spolu s Fridrichem zemský řád a v následujícím roce uzavřel v Rakousku ve spolupráci se stavy zemský mír.

Dne 15. srpna 1393 se tehdy dvaadvacetiletý Leopold v Dijonu oženil s patnáctiletou Kateřinou, dcerou burgundského hraběte Filipa Statečného a Markéty Flanderské. Manželství trvalo celých osmnáct let, až do Leopoldovy smrti. Zůstalo bez potomků. Oba manželé byli svými současníky popisováni jako mimořádné obtloustlý pár a Leopoldovi byla jeho tloušťka pravděpodobně osudná.