Leopold Haverl

• 1954 absolvoval studium herectví na ODK ve Státní konzervatoři v Bratislavě
• 1954–1960 člen Dedinského divadla
• 1960–1965 člen Krajského divadla v Trnavě
• 1965–1968 člen Divadla poezie
• od r. 1967 člen činohry Slovenského národního divadla v Bratislavě

V divadlech často vytvářel charakterní a dramaticky vypjaté postavy.

Od 60. let začal hrát ve filmech a zejména v televizi, která mu poskytla větší prostor – např.:

• Případ jasnovidce Hanussena (1969)
• Hájnikova žena (1971)
• Ztráty a nálezy (1975)
• Život bez konce (1982)

Vytvořil portréty historických osobností, např.

• V. I. Lenina
• V. Clementise
• Laca Novomeského – v seriálu Povstalecká historie (1984).

V roce 1980 byl jmenován zasloužilým umělcem.

Zemřel 5. února 2016. Herec měl vážné problémy s ledvinami. Léčil se i v dialyzačním centru v Piešťanech.[1]

• 1959 Kapitán Dabač
• 1968 Není jiné cesty (Hostinský)
• 1968 Tři svědkové (jurátus Kamil Žiaranský)
• 1970 Naši před branami (Martin)
• 1971 Hledači světla (Paul)
• 1972 Člověk na mostě (německý velitel)
• 1974 Do zbraně, kuruci! (baron Vitál)
• 1976 Vojáci svobody (Jaroslav)
• 1977 Penelopa (Stanko)
• 1977 Soukromá válka (dr. Krivoš)
• 1977 Vítězný lid (Laco Novomeský)
• 1977 Zrcadlení (Lariš)
• 1978 Poéma o svědomí (Laco Novomeský)
• 1979 Tři od moře (kapitán)
• 1980 Demokrati (řezník Tolkoš)
• 1981 Noční jezdci (Babušek)
• 1981 Plavčík a Vratko (mlynář)
• 1983 Putování Jana Ámose (Rembrandt)
• 1986 Kohout nezazpívá (holič Samko Uhrík)
• 1987 Narozeniny režiséra Z. K.
• 1987 Nedaleko do nebe (farář Mozoľa)
• 1990 V ranní mlze (major Fridrich)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leopold Haverl na slovenské Wikipedii.