Lazar Mamula

Lazar Mamula (22. května 1795, Gomirje, Habsburská monarchie–12. ledna 1878, Vídeň, Rakousko-Uhersko) byl rakousko-uherský generál a civilní a vojenský guvernér Dalmácie. Byl jihoslovanského původu.

Lazar Mamula
Narození	22. května 1795 Přímořsko-gorskokotarská župa
Úmrtí	12. ledna 1878 (ve věku 82 let) Vídeň
Národnost	Srbové
Povolání	důstojník
Funkce	člen Panské sněmovny (od 1876)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mamula je původem z Gorského Kotaru z rodiny hraničářů. Narodil se ve vesnici Gomirje. Vystudoval vojenskou akademii a v letech 1815–1831 sloužil v rakousko-uherské armádě, kde dosáhl hodnosti kapitána. Do roku 1839 dokázal zrealizovat výstavbu opevnění na ostrovech Vis, Hvar a v některých částech Tyrolska. Sloužil také v Komárně. Roku 1841 získal hodnost majora a o sedm let později plukovníka. Z rozhodnutí bána Jelačiće se stal i šéfem vrchního velení rakouské armády pro území Chorvatska. Za rakouskou armádu tehdy v revolučním roce bojoval proti Maďarům a zastavil jejich průnik na území Slavonie a Sremu. Svojí armádu proti Maďarům poslal nejprve k Osijeku a později k Petrovaradínu (u Nového Sadu). Odmítl však útočit na Sremskou Kamenici a Sremské Karlovce, naopak svůj postup zastavil a bránil se před postupujícími silami maďarských povstalců. Za loajalitu mu později císař udělil vojenský řád Marie Terezie a šlechtický titul Baron von Mamula. Roku 1850 se stal generálmajorem a v roce 1865 generálem dělostřelectva. Byl kmotrem černohorského knížete Danila. Později obdržel Mamula i Leopoldův řád.

V letech 1859–1865 byl hlavním správcem Dalmácie. Mezi místním obyvatelstvem byl velice oblíben a nazýván Tatíček Mamula. Roku 1865 odešel do důchodu kvůli oční nemoci. O několik let později nechal za i své prostředky pořídit ikonostas pravoslavný kostel v Ogulinu. Zvony pro kostel zajistila rakousko-uherská vláda.

Lazarův syn Branko byl admirálem jaderské flotily rakousko-uherského námořnictva.^[zdroj?]

V polovině 19. století nařídil výstavbu pevnosti na malém ostrovu na ústí Boky kotorské do Jaderského moře. Ostrov později začal být znám pod jeho jménem.