Libora

Libora (Lantana), česky též lantana, je rod rostlin z čeledi sporýšovité. Jsou to keře s jednoduchými vstřícnými, vroubkovanými listy a nevelkými, ale nápadnými květy v hlávkovitých květenstvích. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje asi 110 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech Asie, Afriky i Ameriky. Nejznámějším druhem je libora měňavá, která je pěstována v tropech a subtropech jako okrasný keř, zajímavý tím, že květy v průběhu kvetení mění barvu od žluté po purpurovou. Je podobně jako řada jiných druhů libor jedovatá. Libory jsou v četných tropických oblastech obtížné invazní rostliny, způsobující otravy hospodářských zvířat. Některé druhy mají význam v medicíně.

Libora
Libora měňavá (Lantana camara)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďsporýšovité (Verbenaceae)
Rodlibora (Lantana)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Lantana trifolia

Popis

Libory jsou aromatické keře nebo šplhavé keře se čtyřhrannými větévkami. Některé druhy mají trny nebo ostny. Listy jsou jednoduché, vstřícné, řapíkaté, s vroubkovanou a často svraskalou čepelí. Květy jsou poměrně drobné, uspořádané v charakteristických polokulovitých hlávkovitých květenstvích, v nichž květy rozkvétají od okrajů ke středu květenství a často v průběhu ontogeneze mění barvu. Kalich je drobný, na vrcholu uťatý nebo mělce zubatý. Koruna je téměř pravidelná až lehce dvoupyská, s úzkou korunní trubkou a 4 nebo 5 rozestálými laloky. Tyčinky jsou 4, nevyčnívající z korunní trubky. Semeník je srostlý ze dvou plodolistů, obsahuje 2 komůrky a nese čnělku zakončenou zaobleně hlavatou bliznou. Plodem je peckovice obsahující 2 jednosemenné pecičky.[1]

Rozšíření

Rod libora zahrnuje asi 110[2] až 150[1] druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech téměř celého světa. V Americe sahá areál rodu od jihu USA po severní Argentinu a zahrnuje i Karibské ostrovy. Vyskytuje se téměř v celé Africe s výjimkou několika málo zemí na severu a západě kontinentu. V Asii je rozšířen od Afghánistánu přes Indický subkontinent po Indočínu. Chybí na Madagaskaru, jihovýchodní Asii, Austrálii, Novém Zélandu a Tichomoří, některé druhy však v těchto oblastech rostou zdomácněle.[2]

Ekologické interakce

Kolibřík sající na květech libory měňavé

Květy libor lákají svým nektarem četné opylovače, jako jsou motýli, můry, včely a různý jiný hmyz, v Americe také kolibříky.[3] Semena jsou šířena zejména plodožravými ptáky konzumujícími bobule, v menší míře i některými savci. Bylo zjištěno, že semena snadněji klíčí, pokud projdou jejich zažívacím traktem.[4]

Obsahové látky a jedovatost

Koza, pasoucí se v Etiopii na rostlinách libory

Některé druhy libor, včetně známé libory měňavé, jsou jedovaté rostliny. Hlavními účinnými látkami jsou lantadeny A, B a C, patřící do skupiny pentacyklických triterpenoidů. Paleta obsahových látek je širší a zahrnuje také monoterpeny a seskviterpeny, glykosidy, naftochinony a flavonoidy. Lantadeny působí jako hepatotoxiny, poškozují rovněž ledviny a způsobují gastroenteritidu. Nejčastěji dochází k otravám u dobytka. Zvířata jsou po konzumaci rostlin zpočátku anorektická, skleslá a trpí zácpou. Po několika dnech se rozvíjí žloutenka a u zvířat se světlou pokožkou se projevují příznaky fotosenzitivity, zvířata se straní slunečního svitu a vyhledávají stín. Kůže je zarudlá, napuchlá, posléze vysychá a odlupuje se. Ve vážných případech dochází následně ke ztrátě váhy, průjmům a nakonec nastává smrt následkem selhání jater a ledvin. Někdy dochází k otravám u dětí, které snědly nezralé plody nebo listy libory. Otrava se projevuje zvracením, slabostí, netečností, rozšířením zorniček a následným bezvědomím. Podobné příznaky byly zaznamenány i u psů. Plně vyzrálé plody jedovaté nejsou, u polozralých to však neplatí. Jako první pomoc pomáhá včasné podání aktivního uhlí nebo bentonitu, které sníží vstřebávání toxinů z trávicího traktu.[5][6][7]

Invazivita

Libora měňavá se v mnohých tropických a subtropických oblastech stala obtížnou, agresivně se šířící invazní rostlinou. Je klasifikována jako silně invazní druh ve více než 60 zemích světa a je považována za jeden z 10 nejhorších světových invazních rostlinných druhů. Vážné hospodářské problémy způsobuje zejména ve východní Africe, Fidži, Austrálii, Havaji, Indii, Filipínách, Jihoafrické republice a Zambii. Do Austrálie byla dovezena kolem roku 1840 a od té doby se ve východních oblastech kontinentu široce rozšířila. Odhaduje se, že v současnosti pokrývají jen v Austrálii její porosty plochu o rozloze 40,000 km2. Druh je velmi adaptabilní na různé podmínky prostředí a vytváří husté křovinaté porosty. Libora je příčinou otrav hospodářských zvířat a její šíření má dopady na biodiverzitu, původní ekosystémy a řadu ohrožených druhů. Proto se její pěstování v těchto zemích nedoporučuje s výjimkou speciálně vyšlechtěných hybridních, sterilních kultivarů. Její pěstování je zakázáno např. na Floridě.[3][4][8]

Taxonomie

Rod Lantana je v rámci čeledi Verbenaceae řazen do tribu Lantaneae. Nejblíže příbuzným rodem je podle výsledků molekulárních studií rod Lippia.[9] Druh Lantana camara představuje celý komplex mikrospecií.

Zástupci

  • libora měňavá (Lantana camara)

Význam

Některé druhy libor jsou pěstovány v tropech a subtropech jako okrasné keře, zajímavé zejména barevnou proměnou květů v průběhu kvetení. Jejich květy přitahují podobně jako květy komulí množství hmyzu a v Americe také kolibříky. V mírném pásu je možno je pěstovat jako letničky. Nejznámějším a nejvíce rozšířeným druhem je libora měňavá, z dalších druhů se pěstuje např. Lantana montevidensis. Oba druhy pocházejí z tropické Ameriky.[3]

Odvar z libory měňavé je používán v indické ájurvédě při léčení tetanu, malárie a revmatismu. Pasta z listů se aplikuje zevně na spáleniny, uštknutí a otoky. Listy při žvýkání ulevují od bolestí zubů, pára se inhaluje při bolestech hlavy. Rostlina se také používá v zemědělství jako pesticid proti bakteriálním, virovým a houbovým chorobám rostlin a působí také proti plžům. Druh Lantana indica je užíván v tamilské medicíně jako protijed při hadím uštknutí. Z dalších druhů je v tropické Americe využívána k léčení Lantana trifolia a L. microphylla, v Africe L. rugosa, L. ukambensis a L. viburnoides.[10]

Odkazy

Reference

  1. CHEN, Shou-liang; GILBERT, Michael G. Flora of China: Lantana [online]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
  3. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
  4. Lantana - A weed of national significance [online]. An Australian Weeds Committee National Initiative [cit. 2018-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-18. (anglicky)
  5. KNIGHT, Anthony P. A guide to poisonous house and garden plants. [s.l.]: CRC Press, 2006. (anglicky)
  6. FURLAN, Fernando H. Poisonous plants affecting cattle in central-western Brazil. International Journal of Poisonous Plant Research. April 2013, čís. 2(1).
  7. DIAZ, Gonzalo J. Toxic plants of veterinary and agricultural interest in Colombia. International Journal of Poisonous Plant Research. 2011, čís. 1(1).
  8. BHATT, J.R. et al. Invasive alien plants. An ecological appraisal for the Indian subcontinent. India: Panjab University, 2012. ISBN 978-1-84593-907-6. (anglicky)
  9. MARX, Hannah E. A molecular phylogeny and classification of Verbenaceae. American Journal of Botany. 2010, čís. 97(10).
  10. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.