Lanová dráha Podbaba – Bohnice

Lanová dráha byla navržena jako levnější a ekologičtější alternativa[3] k dříve zamýšlené tramvajové trati, která by do Bohnic musela vést tunelem ve složitých geologických podmínkách[4] a jejíž součástí by v Troji musel být i složitý systém náspů a opěrných zdí.[5] Jak však zdůraznil městský radní pro dopravu Petr Dolínek i někteří zástupci městských částí, vybudování lanovky do budoucna nevylučuje ani vybudování tramvajové tratě a lanovku pak bude případně možné přemístit nebo přesměrovat jinam.[5] V komisích Prahy 6 dlouhodobě panuje shoda, že tramvaj představuje komplexnější řešení a lanovka představuje spíše náhradní řešení.[6]

Se spojením Holešovic a Bohnic lanovkou počítaly i nerealizovatelné projekty z let 2010 a 2013.[6] V roce 2010 prosazoval starosta městské části Praha 7 Marek Ječmének (ODS) lanovku z nádraží Holešovice přes Výstaviště do zoologické a botanické zahrady, s možným vedením až do Bohnic.[7] V roce 2013 pak předložil Marek Ječmének městu rozsáhlejší návrh lanovky Holešovice – Bohnice – Dejvice, s dvěma odbočnými větvemi, [8] Podobnou vizi zmínil v roce 2012 pro televizi Metropol Václav Kočka starší, který tehdy zpracoval materiál a poslal jej magistrátu i městské části Praha 7.[9]

V červenci 2016 se objevila zpráva, že Praha 6 prosazuje postavení lanovky z Podbaby do Bohnic, s možnou mezistanicí u zoologické zahrady, z veřejných peněz města a zařazené do systému MHD. Médiím záměr prezentovala místostarostka Eva Smutná (TOP 09), podle níž je lanovka dopravní prostředek poměrně atraktivní a přitom docela levný. Uvedla, že městská část chce zadat studii, která by prověřila místa, kde by se mohlo stavět. Náměstek primátorky Petr Dolínek řekl, že projekt velmi podporuje a byl by svolný, aby se na financování podílelo město, a že město se pokusí najít soukromého investora.[10]

Organizace ROPID zadala v září 2017[11] na podnět radního Petra Dolínka[12] studii proveditelnosti stavby. Studie zahrnovala čtyři různé varianty trasy. Všechny varianty měly výchozí bod u stanice v Podbabě. Modrá a zelená varianta byly přímé přes areál zoologické zahrady, z toho zelená s mezizastávkou v oblasti parkoviště u horního vstupu zoologické zahrady a modrá bez mezizastávky. Vítězná červená varianta areál zoologické zahrady obchází a mezizastávku má u Podhoří, žlutá obchází i Císařský ostrov, má navíc i mezizastávku u zastávky V Podbabě a nahrazovala by tak i podbabský přívoz. Krom toho náčrt z Ropidu obsahoval i nachovou variantu z bohnického sídliště do Holešovic do oblasti železniční zastávky Praha-Holešovice zast.[13] Studii zpracovaly společnosti PRO CEDOP, kterou vlastní Petr Šlegr, ve spolupráci s francouzskou projekční kanceláří Egis.[5][12] Podle zprávy ze září 2017 měla být hotová na přelomu let 2017 a 2018.[11]

Studii představil CEDOP na konci ledna 2018 na společném jednání komise dopravy a komise strategického rozvoje rady městské části Praha 6.[6][14]

Z navržených variant se již v březnu 2018 jednání přiklonila k červené variantě,[15] kterou pak v září 2018 ROPID skutečně vybral.[13] Nástupní zastávku má poblíž železniční zastávky Praha-Podbaba vedle autobusové zastávky Podbaba v Bubenči, u hranice Dejvic. Mezizastávka má být u západní části zoo v Troji u Podhoří, kde by měl vzniknout nový vchod do zoo, a horní stanice před obchodním centrem Krakov v Troji na sídlišti Bohnice.[13] Lanovka by měla zkrátit cestu mezi Prahou 6 a Bohnicemi až o půl hodiny.[3] Uvažuje se o výstavbě parkoviště P+R u dopravního uzlu v Podbabě.[3]

Do září 2018 získala tato varianta i podporu městských části Praha 6 a Praha 8, na jejichž území leží konečné stanice.[13] Městská část Praha-Troja byla v minulosti proti lanovce, protože by mohla narušit krajinné prvky v trojské kotlině, tj. chráněné registrované významné krajinné prvky Sklenářka a Paliárka a přírodní park Drahaň–Troja.[13][15] Ředitel zoologické zahrady Miroslav Bobek byl proti vedení lanovky přes areál zahrady, protože by ohrožovala bezpečnost zvířat a narušovala klidové území.[13][15] Proti vedení kolem západní části zahrady není, ale preferoval by místo lanovky tramvaj.[15] Ústřední čistírna odpadních vod, nad jejímž areálem na Císařském ostrově tři z variant vedou, zplatnila požadavek, aby nebylo možné otevírat okna kabin, aby z nich cestující nemohli nic vyhazovat.[16]

Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. dopravnímu magazínu MHD86.cz sdělil, že dosud nebyl s projektem lanovky oficiálně seznámen a má informace pouze z médií, a proto i nadále připravuje severní tramvajovou tangentu Kobylisy – Bohnice – ZOO – Podbaba v souladu se schválenou koncepcí rozvoje tramvajových tratí, tramvajová trať je zanesena jako územní rezerva v Zásadách územního rozvoje hl. m. Prahy a jako záměr k územní stabilizaci do roku 2030 byla schválena RHMP dne 5. 9. 2017 v rámci Strategie rozvoje tramvajových tratí. Ve studii zadané Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy v roce 2016 bylo toto řešení shledáno jako funkční. Dopravnímu podniku nebyl v březnu 2018 znám relevantní dokument obsahující podrobnosti technického řešení, dopravní funkce a kapacity systému lanové dráhy, a proto nebylo možné lanovou dráhu s tramvajovou tratí z hlediska technického porovnat.[17]

Po schválení studie radou i zastupitelstvem města bude možné začít pracovat na zanesení lanové dráhy do územního plánu, současně projektovat pro územní rozhodnutí a následně připravit dokumentaci pro stavební povolení.[13] Podle odhadů ze září 2018 by lanovka mohla být uvedena do provozu mezi lety 2023 a 2024.[13] Samotná výstavba by trvala rok.[5] Pokud by záměru město vyslovilo podporu, bylo by možné (dle informace z ledna 2019) do čtyř let stavbu zahájit a další rok až rok a půl by stavba trvala.[18] Proti tomu stavba tramvajové trati není obsažena v plánech do roku 2030.[18]

V lednu 2019 prezentoval Martin Fafejta z organizace ROPID studii dopravnímu výboru pražského zastupitelstva. Podle této prezentace by lanová dráha byla čtyřikrát levnější než vybudování tramvajové trati.[18] Člen dopravního výboru zastupitelstva Prahy a radní Prahy 7 pro dopravu Ondřej Mirovský uvedl, že je to první projekt lanovky, který má smysl, a současně je od počátku deklarováno, že bude součástí pražské integrované dopravy. Členové dopravního výboru zastupitelstva v půlhodinové diskusi neměli k záměru vážnější výhrady, ale projednávání záležitosti přerušili.[18] Podle Martina Fafejty z ROPIDu by v případě realizace bylo nejprve vypsáno výběrové řízení na provozovatele lanové dráhy, který může dodávat technologie s full servisem a údržbou toho systému na deset až dvacet let, přičemž se zatím nepředpokládá, že by oním provozovatelem byl dopravní podnik.[18]

Autor studie ze společnosti Cedop uvedl, že se inspirovali například lanovkou v Koblenzi na soutoku Rýna s Moselou či lanovkou v Brestu.[18]

V dubnu 2020 byl projekt postoupen ke zjišťovacímu řízení v rámci procesu posouzení vlivu stavby na životní prostředí(EIA). Podle této dokumentace by se lanovka měla stavět od března do září 2023.[1]

2. července 2020 zastupitelstvo hl. m. Prahy podle webu iDnes.cz zadalo Dopravnímu podniku hl. m. Prahy a.s. zakázku na stavbu lanové dráhy, čímž byla příprava předána z magistrátního investičního odboru přímo DPP, který má zahájit přípravu realizace stavby.[2] K záměru má DPP zajistit technickou studii, ve které budou zohledněny i další související záměry, jako je plánovaná tramvajová trať z Podbaby do Suchdola nebo parkovací domy v Bohnicích a v Podbabě. Na stavbu lanovky má poté DPP vypsat veřejnou zakázku.[2] Přitom se psalo o zprovoznění v roce 2025.[2]

Lanovka má mít šest pilířů,[16] z toho dva pilíře na úseku mezi Podbabou a zoologickou zahradou.[5] Trasa nevede nad žádnými obytnými budovami.[5]

Kabina má být nesena dvěma nosnými lany a tažena třetím, tažným lanem, tento systém by měl být odolný i proti silnému větru.[5] Podle prezentace vydrží i rychlost větru 140 km/h.[18] Pro případ nouze je možno použít evakuační kabinu, která se k uvízlé kabině dostane po tažném laně.[5]

Cena výstavby byla odhadována na 1 až 1,5 miliardy korun,[4][13] provozní náklady 44,8 milionu korun ročně.[16] Vypracování studie proveditelnosti stálo 1,5 milionu Kč.[16]

Podle organizace ROPID by kapacita lanovky měla být dva až čtyři tisíce osob za hodinu,[13] přičemž 2000 os/h je základní hodinová kapacita, do 4000 os/h je rezerva pro sezonní výkyvy poptávky a budoucí nárůst počtu cestujících.[5] Kapacita kabiny má být 35 osob.[4] Doba jízdy má být 7 minut a interval 60 sekund.[16] Ve stanicích se kabina od lan odpojí,[5] do kabin se má nastupovat při rychlosti 0,54 kilometru za hodinu.[16][3] Nástup do kabin má být bezbariérový.[5] Na letní sezónu mají být zařazeny i speciální kabiny pro cyklisty.[5]

Měly by na jí platit jízdenky na MHD.[13] Oproti předchozím návrhům by nemělo jít pouze o turistický projekt, ale o běžnou součást MHD.[16] V provozu by měla být od 5 do 24 hodin, podobně jako metro.[16]

Podle dokumentace pro posouzení EIA z dubna 2020 mám mít lanovka 3 stanice, celková délka má být 2,24 km a lanovka má mít 17 klimatizovaných kabin pro 35 osob, s neotevíratelnými okny. Přepravní kapacita má být dle intervalu kabin 2000 až 4500 osob za hodinu v jednom směru, na letní sezonu se počítá se zapojením kabin pro cyklisty. Jízdní doba z konečné na konečnou má být 7 minut. Provozní doba má být od 6 do 22 hodin. Mezi stanicemi má být pět podpěr, z toho dvě na Císařském ostrově v blízkosti Ústřední čistírny odpadních vod, zbývající tři v Troji. Náklady se odhadují na 1,5 miliardy.[1] Životnost lanovky je odhadována na 30 let.[2]

• Lanová dráha Holešovice – Bohnice – Dejvice