Lanová dráha Koblenz

Lanová dráha Koblenz je gondolová visutá lanová dráha, která byla uvedena do provozu v německém městě Koblenz v Porýní-Falci 4. července 2010 a byla vybudována k propojení areálů bienální spolkové zahradnické výstavy BUGA (Bundesgartenschau), která se v Koblenzi konala roku 2011.[1] Lanovka šikmo překračuje údolí řeky Rýna a vede z tzv. Německého cípu v klínu soutoku řek Rýna a Mosely v koblenzkém Starém Městě na skalní ostroh, kde se nachází pevnost Ehrenbreitstein. Lanovka je dlouhá 890 metrů (šířka Rýna v místě lanovky je 287 metrů), má převýšení 112 metrů a přepravní kapacitu 7600 osob za hodinu, kvůli čemuž je na svém webu označena za nejkapacitnější lanovku na světě.[2] Koluje na ní 18 kabinek (gondol) s kapacitou po 35 osobách.[2] Rychlost jízdy je 16 km/h (4,5 m/s).[2] Jde o lanovku systému 3S (Dreiseilbahn), kabinky jsou zavěšeny na dvou paralelních nosných lanech o průměru 54 mm, třetí lano je tažné.[2] Poháněna je elektromotorem.[2] Byla postavena rakouskou společností Doppelmayr Gruppe, provozovatelem je Skyglide Event Deutschland GmbH (původně byla provozovatelem přímo společnost Doppelmayr[3]), autorem designu je Werner Sobek Engineering & Design Stuttgart.[2] Zpočátku byla v provozu od dubna do října,[1] v zimě 2018/2019 byla v provozu i mimo tuto sezónu, ale pouze ve volných dnech od 9:30 do 17:30 hodin.[4] Kabinka č. 18 je určena pro veřejnou hromadnou dopravu.[2] V době konání zahradnické výstavy bylo jízdné zahrnuto v ceně vstupenky do výstavního areálu.[3] V roce 2019 zpáteční jízdné pro dospělého činí 9,90 Euro.[4]

• Dolní stanice: Konrad-Adenauer-Ufer / Nähe Basilika St. Kastor
• Horní stanice: Festung Ehrenbreitstein

Lanová dráha, pohled k soutoku Rýna a Mosely

Horní stanice

Interiér jedné z kabinek

Původně byla lanová dráha uvažována pouze jako dočasná s předpokládanou demontáží v roce 2013, poté se uvažovalo o jejím trvalém zachování.[3]

Znalecký výbor ICOMOS v roce 2013 vyzval k okamžité demontáži lanovky kvůli narušeným pohledovým vztahům v údolí Středního Porýní, UNESCO však udělilo povolení k provozování lanovky do roku 2026.[5] Kritizováno bylo rovněž kácení stromů v počátcích výstavby lanovky.[5]

Společnost Cedop, autor studie proveditelnosti zamýšlené pražské lanovky Podbaba – Bohnice, uvedla lanovku v Koblenci jako hlavní vzor s tím, že případ Koblenze je velmi podobný situaci mezi Podbabou a Bohnicemi.[6]