Ladislav Zemánek

Absolvoval obor východoevropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Bc. 2016, Mgr. 2018, PhDr. 2018).

V rámci své výzkumné činnosti se v minulosti zabýval zejména politickou filozofií s důrazem na ruský konzervatismus, sociální liberalismus a reformní socialismus, například Ivanem Iljinem, Pavlem Novgorodcevem, Sergejem Gessenem, Bogdanem Kisťakovským či Georgijem Gurvičem. V současnosti se věnuje především dějinám, potenciálu a rizikům interakce mezi aktéry v eurasijském makroregionu s důrazem na Evropskou unii, Čínu a Rusko a rovněž analýzám liberální demokracie. Výsledky výzkumu publikuje ve vědeckých časopisech v České republice i v zahraničí, především v Británii, Maďarsku, Německu, Rusku a na Slovensku. Je členem redakční rady časopisu Vestnik obščestvennych i gumanitarnych nauk (Kemerovská státní lékařská univerzita, Rusko).

Od roku 2019 je externím výzkumným pracovníkem maďarského China-CEE Institute, zřízeného Čínskou akademií sociálních věd v Budapešti.[3] V roce 2022 byl zařazen mezi několik set expertů Valdajského klubu, mezinárodního odborně-analytického fóra, organizovaného představiteli Ruska a sdružujícího intelektuály, politiky, podnikatele a další osobnosti z celého světa.[3]

Zemánek se účastnil aktivit té části české občanské společnosti, která se kriticky stavěla k dominantní interpretaci ruské zahraniční politiky a konfliktu na Ukrajině. V březnu 2014 tak vystoupil na demonstraci proti mediálním dezinformacím na Václavském náměstí, organizované bývalým senátorem ČSSD Jiřím Vyvadilem. Česká televize v té souvislosti upozornila na propojování části levicového a pravicového politického spektra, k němuž v postoji k Majdanu a Rusku dochází.[4]

V listopadu 2014 byl přizván jako mezinárodní pozorovatel do Doněcké lidové republiky na historicky první tamní volby. Kyjev jej poté zařadil na seznam nežádoucích osob.[5] Aktivita mezinárodního týmu, který byl složen z desítek zástupců řady evropských zemí, se následně stala předmětem kritiky ze strany rádia Svobodná Evropa.[6] V září 2015 se za svou účast v pozorovatelské misi v Doněcké lidové republice v listopadu 2014 ocitl na ukrajinském sankčním seznamu vydaném prezidentem Petrem Porošenkem. Podle médií souvisel Porošenkův krok s jeho odmítavým postojem k novým volbám, které se připravovaly na východě země.[7]

Od ledna 2014 do října 2015 byl místopředsedou krajně pravicové, národně konzervativní strany Národní demokracie. V březnu 2015 byl z titulu své funkce společně s předsedou podepsán pod textem, který se týkal tzv. židovské otázky. Ta podle strany dosud nebyla "uspokojivě vyřešena".[8] Brněnský radní Michal Doležel (Žít Brno) na něj v té souvislosti podal trestní oznámení. Jihlavský okresní soud nicméně odmítl Ladislava Zemánka odsoudit.[9] Za uvedené prohlášení se Zemánek veřejně omluvil.[10]

• Zemánek, L. (2022), Metafyzické předpoklady liberální demokracie, Filozofia, 2, 77, s. 71–84.
• Zemánek, L. (2021), Sociální liberalismus Pavla Novgorodceva a jeho filosofické předpoklady: analýza a kritika, in: Nykl, H. (ed.), Instituce a osobnosti ruské meziválečné emigrace v Československu. Praha: Karolinum, s. 55–84.
• Zemánek, L. (2020), Belt & Road Initiative and Russia: From Mistrust towards Cooperation, Human Affairs, 2, 30, s. 199–211.
• Zemánek, L. (2020), Koronavirus v Rusku: fakta, kontexty, interpretace, Philosophica Critica, 1, 6, s. 140–149.
• Zemánek, L. (2020), Proměny ruského liberálního socialismu v 1. polovině 20. století, Slovanský přehled – Slovanské historické studie, 3, 106, s. 635–655.
• Zemánek, L. (2019), Právní socialismus Sergeje Gessena, Slovanský přehled – Slovanské historické studie, 3, 105, s. 435–455.
• Zemánek, L. (2019), The Rise of Eurasia: Shaping the New Eurasian Paradigm, Cultural World, 7, 18, s. 10–19.
• Zemánek, L. (2018), Ivan Iljin jako teoretik „křesťanského státu“?, in: Giger, M., Kosáková, H., Příhoda, M. (eds.), Proměny kulturní paměti ve slovanském areálu, Červený Kostelec–Praha: Nakladatelství Pavel Mervart, s. 161–172.
• Zemánek, L. (2018), Politická filosofie Ivana Iljina, in: Nykl, H. (ed.), Vybrané kapitoly z ruského myšlení 20. století, Praha: Karolinum, s. 63–95.

• Studie publikované China-CEE Institute