Ladislav Thun-Hohenstein

Ladislav hrabě Thun-Hohenstein
Ladislav hrabě Thun-Hohenstein
	Erb rodu Thun-Hohensteinů
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
	Ve funkci:; 1877 – 15. prosince 1887
Panovník	František Josef I.
Poslanec českého zemského sněmu
	Ve funkci:; 1872 – 1883
Panovník	František Josef I.
	Ve funkci:; 1868 – 1870
Panovník	František Josef I.
C. k. komoří
Vojenská služba
Služba	Rakouské císařství
Doba služby	1852–1863, 1866
Hodnost	rytmistr (1861), major (1881)
Bitvy/války	Prusko-rakouská válka
Narození	16. listopadu 1835 ; Benátky nad Jizerou ; Rakouské císařství
Úmrtí	15. prosince 1887 (ve věku 52 let) ; Červený hrádek ; Rakousko-Uhersko
Titul	hrabě
Choť	(1867) Marie Gabriela z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1840–1923)
Rodiče	Leopold Felix z Thun-Hohensteinu (1797–1877) a Alžběta Mladotová ze Solopisk (1805–1876)
Příbuzní	sestra: Terezie z Thun-Hohensteinu, provd. z Nostitz-Rieneck (1837–1908) ; nevlastní syn: Gottfried Hohenlohe-Langenburg (1860–1933) ; švagr: Bedřich Maria z Nostitz-Rieneck (1835–1866) ; tchán: Jan Nepomuk z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1804–1846) ; tchyně: Izabela z Longueval-Buquoy (1812–1893)
Profese	politik
Náboženství	římskokatolické
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Rudolf Felix hrabě Thun-Hohenstein (Ladislaus Rudolf Felix Reichsgraf von Thun und Hohenstein) (16. listopadu 1835, Benátky nad Jizerou – 15. prosince 1887, Červený hrádek) byl český šlechtic a politik. Po krátké službě v armádě byl poslancem českého zemského sněmu, později byl jmenován členem panské sněmovny. Trvale žil na zámku Červený hrádek u Chomutova, který patřil jeho manželce.

Životopis

Zámek Červený hrádek, sídlo rodu, majetek Ladislavovy manželky Gabriely, rozené Trauttmansdorffové

Pocházel ze šlechtického rodu Thun-Hohensteinů, patřil k benátecké větvi a narodil se jako čtvrtý syn českého nejvyššího sudího Leopolda Thun-Hohensteina (1797–1877), po matce Alžbětě (1805–1876) byl potomkem českého rodu Mladotů ze Solopisk. Studoval soukromě a od roku 1852 sloužil v armádě. V roce 1861 dosáhl hodnosti rytmistra a o dva roky později odešel do výslužby, později se ale ještě aktivně zúčastnil prusko-rakouské války. V armádě nakonec v roce 1881 mimo aktivní službu dosáhl hodnosti majora. Byl též c. k. komořím a čestným rytířem Maltézského řádu. V letech 1868–1870 a 1872–1883 byl poslancem českého zemského sněmu, kam byl zvolen za nesvěřenecké velkostatky. V roce 1877 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny.

V roce 1867 se v Praze oženil s Marií Gabrielou Trauttmansdorffovou (1840–1923), dámou Řádu hvězdového kříže, která byla po matce dědičkou velkostatku Červený Hrádek. Gabrielin první manžel princ Ludvík Hohenlohe-Langenburg (1823–1866) padl v bitvě u Hradce Králové. S ním měla šest dětí, spolu s nimi a druhým manželem Ladislavem Thunem žila trvale na Červeném Hrádku. Gabriela si ve správě velkostatku Červený hrádek, který zahrnoval přes 10 000 hektarů půdy, počínala velmi zdatně, obchodovala na burze a zisky investovala do budování cukrovarů a lihovarů.[1] Druhé manželství zůstalo bez potomstva, Červený Hrádek pak přešel dědictvím na Gabrielina nejstaršího syna Gottfrieda Hohenlohe.

Ladislav měl sedm sourozenců, z nich sestra Terezie (1837–1908), provdaná Nosticová, byla nejvyšší hofmistryní korunní princezny Štěpánky.

Odkazy

Reference

BEČVÁŘ, Michal: Rodina Hohenlohe-Langenburg na Červeném hrádku; Chomutov, 2011; s. 32–33 ISBN 978-80-260-0131-7

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] BEČVÁŘ, Michal: Rodina Hohenlohe-Langenburg na Červeném hrádku; Chomutov, 2011; s. 32–33 ISBN 978-80-260-0131-7