Ladislav Rott

Ladislav Rott (5. června 1851 v Praze[2] – 27. června 1906 v Bad Ischlu[3]), pražský obchodník, byl jedním ze synů a osmi dětí Vincence Josefa Rotta, zakladatele firmy V. J. Rott na Malém náměstí v Praze (1840).

Ladislav Rott
Ladislav Rott v roce 1897
(busta Bohumila Vlčka)
Narození5. června 1851
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. června 1906 (ve věku 55 let)
Bad Ischl
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánípodnikatel
DětiVladimír Jiří Rott
Ladislav Vincenc Rott
RodičeVincenc Josef Rott
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hlavní Rottův dům na Malém náměstí v Praze s freskami Mikoláše Alše

Příbuzenstvo [1]
otec Vincenc Josef
matka Marie, roz. Eckhartová
žena Karolina, roz. Klecandová
dcera Julia Maria
syn Ladislav Vincenc
dcera Jiřina Markéta
syn Vladimír Jiří
dcera Jitka Anežka
dcera Andrea Alžběta Jiřina

Život

Mládí

Ladislav se vyučil se v otcově firmě, vystudoval Skřivanovu obchodní školu. Vedle češtiny a němčiny mluvil francouzsky, rusky, o něco později se naučil anglicky.

V sedmnácti letech šel na výměnu do Petrohradu, pak k obchodním partnerům do Paříže, a odtamtud jako obchodní cestující do Egypta. Zažil ještě obležení Paříže po bitvě u Sedanu (1871), aby se ve dvaceti letech vrátil do Prahy, kde s bratrem Juliem (1845–76) k 1. lednu 1872 převzali obchod. Ve společně započatém rozšíření firmy – jak zejména její činnosti, tak i stavebním – pokračoval po Juliově smrti Ladislav.

  • Julius Rott 1845-1876 za mládí
  • Ladislav Rott 1851-1906 za mládí

Podnikání

Prosperující obchod Ladislavovi umožnil postupné přikupování nemovitostí sousedících s jeho domem na Malém náměstí a jejich rozsáhlé přestavbě v polovině 80. let 19. století. V letech 1896–1897 pak došlo i k nákladné rekonstrukci původního domu č. p. 142 na Malém náměstí (tzv. Rottův dům) a k zadání fresek Mikoláši Alšovi, provedených jeho spolupracovníky Arnoštem Hofbauerem a Ladislavem Novákem.

Rostoucí velkoobchod s sebou nesl i rozšiřování obsáhlých katalogů „Česko-německých ceníků nástrojů a potřeb pro veškerá řemesla“, vedle zaběhlých německých bylo nutno hledat nové české pojmy.

  • ceníky firmy V. J. Rott, z let 1843–76 a...
  • ...1877–98, z publikací k výročím firmy

Manželka Karolínou (Karla), roz. Klecandová (1856–1904, sňatek byl uzavřen 15. 1. 1876) spolupracovala v obchodě, vedla domácnost a organizovala společenskou část rodinného života. V roce 1896 zavedla „čtvrtky u Rottů“, kde se scházeli čeští umělci, žurnalisté, politici a také obchodní přátelé z Anglie, Francie, Německa, Švédska a samozřejmě Rakouska, které tehdy patřilo k domácím zemím.

S manželkou Karlou měl pět dětí, tři dcery a dva syny – Julia Maria (*1877), Ladislav Vincenc (*1881), Jiřina Markéta (*1883), Vladimír Jiří (*1885) a Jitka Anežka (*1887). S druhou ženou Andrée (Andrea Melanie), roz. Polákovou z Vídně, dceru Andrée (*1906, Andrea Alžběta Jiřina). Mladší ze synů, Vladimír Jiří (1885–1965), jako poslední v Československu podnikatelsky činný člen této jedné ze známých pražských rodin,[4] uprchl se svou ženou těsně po komunistickém puči v únoru 1948.

Po smrti manželky Karly se Ladislav podruhé oženil s o mnoho mladší vídeňskou kupeckou dcerou Andrée Polákovou. Na jaře 1906 se jim narodila dcera Andrée (Andrea Alžběta Jiřina). Ale již 27. června téhož roku Ladislav náhle zemřel na Jainzenbergu u Bad Ischlu.

Rod Rottů podporoval vznikající českou kulturu. Ladislav také podstatně přispěl na obnovení Národního divadla po požáru (v roce 1881, znovu otevřeno 1883). Spolu s bratrem Juliem pokračovali v tradici zahájené otcem Vincencem Josefem.

Úmrtí

Ladislav Rott zemřel 27. června 1906 v Bad Ischlu a byl pochován ve výstavní rodinné hrobce na pražských Olšanských hřbitovech. Secesní hrobku se sochařskou výzdobou a kovovými odlitky vytvořil známý pražský sochař Vilém Amort, který se na tvorbu náhrobků zaměřoval.

Po smrti

Po Ladislavově smrti 1906 se řízení firmy ujali jeho dva synové Ladislav a Vladimír Rottovi spolu s nejstarší sestrou Julií provdanou Veselou jako tichou společnicí, přičemž vdova Andrée Rottová a sestry vyjma Julie měly být vyplaceny, což podnik zadlužilo podle vzpomínky Vladimíra Rotta o téměř milion zlatých rakouských korun. Do podobné situace pak byl podnik znovu postaven po náhlé smrti Ladislava mladšího (Ladislav Vincenc) roku 1927, shodou okolností opět v Bad Ischlu, kdy bylo potřeba vyplatit jeho ženu Julii a dceru Ludmilu.

Návrh dráhy podzemní Ladislava Rotta Městské radě královského hlavního města Prahy, 2. června 1889

Po listopadu 1989 se jméno Ladislava Rotta objevilo v českých mediích v souvislosti s jeho návrhem stavby podzemní dráhy v Praze, podaným v létě 1898 Městské radě královského hlavního města Prahy.

Rottovy domy včetně hlavního se sgrafity Mikoláše Alše jsou, podle Vladimíra J. Rotta (*1950), který si stěžuje na jejich druhý „lup“ v roce 1993,[5] neoprávněně pronajímány. Roku 1993 národní podnik „železářství U Rotta“ přešel do rukou jeho bývalého ředitele a společníků a to, podle údajů Vladimíra J. Rotta (*1950),[5] neoprávněně.

Poznámka: S Karolínou Světlou a Sofií Podlipskou měl Ladislavův otec Vincenc, po meči, společného praděda Jakuba Rotta (1718–1779).[1]

Odkazy

Reference
  1. Rottovský rodokmen, s. 86/87 v publikaci Kronika Rynečku na Starém městě Pražském, Zdeňka Fröhlichová, V. J. Rott, Praha 1940
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Bad Ischl v Horním Rakousku
  4. Arnold Dreyblatt: Who is Who in Central & East Europe 1933, kopie na vjrott.com
  5. Historie firmy – Firma V J Rott, Malé náměstí, Praha 1 Staré Město, článek Vladimíra J. Rotta (*1950)
  • Archiv hlavního města Prahy, Rodinný archiv Rottových, NAD 1241.
  • Sto let české práce železářského závodu V. J. Rott a. s. v Praze, na Malém náměstí staroměstském, 1. 11. 1840 – 1. 11. 1940, Praha s. d. /1940/.
  • Jozef Miškovský, 1630–1930: Rodinná kronika Rottovská, Praha – Bratislava 1930.
  • Zdeňka Fröhlichová, Kronika Rynečku na Starém Městě pražském, Praha 1940.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.