Ladislav Kotík
Brigádní generál Ladislav Kotík (13. listopadu 1896 Lipník nad Bečvou – 19. srpna 1942 Věznice Plötzensee) byl československý legionář, důstojník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.
Brigádní generál Ladislav Kotík | |
---|---|
Narození | 13. listopadu 1896 Lipník nad Bečvou Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. srpna 1942 Věznice Plötzensee Německá říše |
Příčina úmrtí | popraven gilotinou |
Národnost | česká |
Alma mater | Vysoká škola válečná |
Povolání | voják |
Titul | Brigádní generál |
Choť | druhá manželka Milada Hurtová |
Děti | Ladislav Kotík |
Rodiče | Jan Kotík, Cecilie Halouzková |
Příbuzní | sestra, švagr Rudolf Hurt |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Ladislav Kotík se narodil 13. listopadu 1896 v Lipníku nad Bečvou v rodině železničního zřízence Jana Kotíka a Cecilie rozené Halouzkové. Mezi lety 1906 a 1910 navštěvoval německou reálku ve svém rodišti, poté absolvoval dvouletý obchodní exportní kurz v Paříži. Ve Francii jej zastihlo i vypuknutí první světové války, vstoupil jako dobrovolník do francouzské armády a působil v cizinecké legii, protože o vznikající československé jednotce nevěděl. Bojoval v severovýchodní Francii a jako člen expedičního sboru u Gallipoli. Následovaly boje na Balkáně, kde utrpěl zranění hlavy, a opět ve Francii. Do Československých legií oficiálně vstoupil v červnu 1918. Válku ukončil v hodnosti podporučíka, zůstal u armády, vystudoval Vysokou školu válečnou, kde poté působil i jako pedagog. V letech 1925 a 1926 působil v Bělehradu, následovaly velitelské pozice v Šahách, Praze a Liberci, od roku 1934 do rozpadu Československa v Michalovcích. V období Mnichovské dohody byl jmenován a post náčelníka štábu velitelství "M" pro zvláštní úkoly ve Vizovicích. Po vzniku Slovenského státu se přesunul do Brna, kde byl přidělen k velitelství III. sboru v likvidaci. V září 1939 odešel do výslužby, poté byl přidělen k zemskému úřadu v Brně, kam už ale nenastoupil.
Protinacistický odboj
Ladislav Kotík vstoupil do protinacistického odboje v dubnu 1939 konkrétně do Obrany národa, kde zastával post náčelníka štábu zemského velitelství Morava. Za svou činnost byl 23. listopadu zatčen gestapem, vězněn byl na Špilberku, Sušilových kolejích, Breslau a od července 1940 v berlínské věznici Alt-Moabit. Ve dnech 26. a 27. listopadu 1941 proběhl v Berlíně soud s moravským zemským vedením Obrany národa a Ladislav Kotík byl spolu s dalšími spolupracovníky odsouzen k trestu smrti. Dne 19. srpna 1942 byl popraven gilotinou v další berlínské věznici Plötzensee.
Posmrtná ocenění
- V roce 1945 obdržel Ladislav Kotík in memoriam Československý válečný kříž 1939
- V roce 1946 byl Ladislav Kotík in memoriam povýšen do hodnosti brigádního generála
- V roce 1946 byla po Čestmíru Jelínkovi pojmenována ulice v brněnských Žabovřeskách
Rodina
Ladislav Kotík byl dvakrát ženatý. Podruhé se oženil v roce 1938 s Miladou Hurtovou, sestrou historika Rudolfa Hurta. Manželům se ještě téhož roku narodil syn Ladislav.
Odkazy
Literatura
- Eduard Stehlík, Ivan Lach - Vlast a čest - byli jim dražší nežli život (FORTprint, 2000, 80-86011-12-7)
Externí odkazy
- Ladislav Kotík v Encyklopedii dějin města Brna
- Karta legionáře Ladislava Kotíka na stránkách Legie 100
- Ladislav Kotík na stránkách Válka.cz
- Naši hrdinové očima Eduarda Stehlíka: Ladislav Kotík - článek v Konzervativních novinách, 2021