Kyselina suberová

Za normálních podmínek je to bílý krystalický prášek. Krystalky tají při 140° C a při vyšší teplotě sublimující. Bod varu má při teplotě 230° C. Krystalky jsou těžko rozpustné ve studené vodě (0,6 g/l při 20° C), snadno v horké vodě. Jako dvojmocná kyselina ve vodě disociuje ve dvou fázích. Disociační konstanty ve vodě při 25 °C jsou pKa1 = 4,51 a pKa2 = 5,40.

Kyselina suberová se nachází v kůře (borce) korkového dubu ve formě suberinu a také v jedu ropuch.

Dub korkový dosahuje výšky až kolem 20 m. Jeho borka je velmi silná, pórovitá a odlupuje se ve velkých plátech. Svou tloušťkou (až 13 cm) slouží jako ochrana stromu a po odstranění je schopna regenerace. Toho se využívá při odlupování plátů, ze kterých se pak získává přírodní korek.

Korkový dub (Quercus suber)

Synteticky může být kyselina suberová vyrobena z korkových pilin, korkového nebo ricinového oleje oxidací kyselinou dusičnou nebo karbonylací hexan-1,6-diolu. Lze jí získat také oxidací kokosového, lněného nebo mandlového oleje touž kyselinou.

• Kyselina suberová se používá k výrobě některých polyamidů a polyesterů.
• Používá se při přípravě micel. Micely jsou shluky molekul tenzidů dispergované v kapalném médiu, které mohou ovlivňovat buněčný výdej a příjem. To má význam například při podávání léků proti růstu zhoubných nádorů.
• Její estery se používají jako změkčovadla, což jsou aditiva zvyšující plasticitu nebo tekutost materiálů. U plastů změkčují výsledný produkt a zvyšují jeho ohebnost.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Suberic acid na anglické Wikipedii a Korksäure na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina suberová na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Korková kyselina v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích