EDTA

EDTA je široce užívaná zkratka pro organickou sloučeninu kyselinu ethylendiamintetraoctovou (z angl. ethylenediaminetetraacetic acid), triviálně kyselinu edetovou (INN), případně její soli (edetáty, INN). EDTA je polyaminokarboxylová kyselina s chemickým vzorcem [CH2N(CH2CO2H)2]2. EDTA je běžně dostupná ve formě kyseliny (Chelaton 2, H4.EDTA), která je ve vodě jen málo rozpustná (0,4 g/l[2]), dobře rozpustné (96 g/l[3]) dihydrogensodné soli (chelaton 3, Na2H2.EDTA), výborně rozpustné (550 g/l[4]) (tetra)sodné soli (Na4.EDTA) a celé řadě solí jiných solí (Mn2+, Zn2+, Fe3+, Cu2+, Ca2+) používaných ve hnojivech (mikronutrienty). Vápenatosodná sůl EDTA (CaNa2.EDTA) se používá také jako potravinářské aditivum E385.

EDTA
Obecné
Systematický název 2,2′,2′′,2′′′-(ethan-1,2-diyldinitrilo)tetraoctová kyselina
Triviální název edetová kyselina
Ostatní názvy ethylenndiamintetraoctová kyselina;
(ethylendinitrilo)tetraoctová kyselina;
N,N′-ethan-1,2-diylbis[N-(karboxymethyl)glycin]
Latinský název acidum edeticum
Anglický název Ethylenediaminetetraacetic acid
Edetic acid
Sumární vzorec C₁₀H₁₆N₂O₈ a H₄EDTA
Identifikace
Registrační číslo CAS 60-00-4
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 200-449-4
PubChem 6049
ChEBI 42191
UN kód 3077
SMILES OC(=O)CN(CC(=O)O)CCN(CC(=O)O)CC(=O)O
InChI InChI=1S/C10H16N2O8/c13-7(14)3-11(4-8(15)16)1-2-12(5-9(17)18)6-10(19)20/h1-6H2,(H,13,14)(H,15,16)(H,17,18)(H,19,20)
Číslo RTECS AH4025000
Vlastnosti
Molární hmotnost 292,25 g/mol
Hustota 0,860 g/cm3 (20 °C)
Disociační konstanta pKa 2,0 2,7 6,16 10,26
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° −1765,4 až −1758,0 kJ/mol
Standardní molární spalná entalpie ΔH°sp −4461,7 až −4454,5 kJ/mol
Bezpečnost

GHS07
[1]
Varování[1]
NFPA 704
0
1
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Využití

Kuličkový model EDTA v komplexu s iontem Cu2+

EDTA patří mezi chelatační činidla, což v praxi znamená, že je schopná vytvářet komplexní sloučeniny s ionty kovů. Toho se využívá například při odstraňování tvrdosti vody, což je hojně využíváno v pracích a mycích prostředcích (Ca2+ ionty jsou „polapeny“ chelátem a nesnižují tak účinnost mycího procesu, což se jinak děje ve velké míře). Takto chelatovaná vodní tvrdost je navíc dobře rozpustná a nedochází tak k usazování.

EDTA je také masově používáno v papírenském průmyslu při bezchlorovém bělení buničiny, kde vázáním polyvalentních iontů (zvláště Fe3+) stabilizuje peroxid používaný k bělení a výrazně tak podporuje účinnost procesu (Fe3+ jinak způsobuje katalytický rozklad peroxidů).

Oxidační vlastnosti FeIII-EDTA jsou také využívány ve fotografii, kde se používají k rozpouštění iontů stříbra. Je důležitou složkou ve fotografickém průmyslu jako okysličovadlo v barevných vývojkách. Jejích chelačních schopností se využívá i v buněčné biologii – je schopna rozrušit buněčné spoje vyžadující přítomnost iontů vápníku. V molekulární biologii se využívá jako součást řady pufrů, například TE pufru pro uchování DNA, ve kterých zajišťuje sekvestraci dvouvazebných iontů, které jsou nezbytné pro funkci DNáz, čímž brání degradaci DNA.

V medicíně se EDTA využívá při chelatační terapii, ve které slouží k odstranění těžkých kovů z těla.

V poslední době se stále více řeší nepříliš dobrá biologická rozložitelnost EDTA, která vede k hledání biologicky lépe rozložitelných alternativ.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku EDTA na anglické Wikipedii.

  • Bezpečnostní listy k produktům Dissolvine Z (kyselina EDTA), Dissolvine NA2 (dihydrogensodná sůl EDTA), Dissolvine NA (sodná sůl EDTA) firmy AkzoNobel.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.