Kyjov (zámek)

Původním majitelem Kyjova byl premonstrátský klášter Hradisko, který nechal pro správce statku vybudovat tvrz, jižně od současného zámku. Tvrz zanikla před polovinou 16. století. Kyjovský statek od kláštera v roce 1538 pronajal a o rok později zakoupil Jan Kuna z Kunštátu.[2] Ten nechal následně na svahu pod kostelem, nedaleko zbytků původní tvrze, zbudovat renesanční zámek, dokončený kolem roku 1540. Jan Kuna téhož roku zemřel a jeho synové statek i se zámkem roku 1544 prodali Janu Kryštofu Kropáčovi z Nevědomí. Kyjov se však v roce 1548 vykoupil z poddanství a zámek přešel do vlastnictví města, v němž již zůstal.[2][3] Zámek následně pravděpodobně sloužil jako fara a následně jako kasárna, nemocnice nebo škola.[4] Byli zde také ubytováni městští služebníci a důstojníci městské posádky.[3]

Roku 1636 zámek zčásti vyhořel a byl rekonstruován a částečně přestavěn.[2][3] Interiéry prodělaly úpravy v raně- a pozdněbarokním stylu. V roce 1911 získaly fasády zámku sgrafitovou bosáž a malby výjevů z dějin města, které vytvořil malíř Jano Köhler.[2] V letech 1926–1928 bylo do zámku přesunuto Vlastivědné muzeum, které zde sídlí dodnes.[5]

Archeologický nález při rekonstrukci zámečku v roce 2018 připouští existenci stavby koncem 15. století.[6]

Zámek se nachází pod svahem v centru města, východně od Masarykova náměstí. Je pokládán za nejstarší dochovanou budovu města.[4] Je to jednopatrová budova, přibližně obdélného půdorysu. Fasády jsou pokryty hladkou omítkou, se sgrafitovou malbou. Přízemní místnosti mají většinou valeně zaklenuté stropy, místnosti v patře mají stropy ploché.[2] Na jihovýchodní straně navazuje jednopatrový objekt z roku 2010.[4]