Kyjevská oblast
Kyjevská oblast (ukrajinsky Київська область / Kyjivska oblasť, někdy též Київщина / Kyjivščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí na Ukrajině, v její středoseverní části. Jejím hlavním městem je zároveň metropole celé země, Kyjev – ten však není do oblasti zahrnut, největším městem je tak Bila Cerkva. Oblast zahrnuje okolí Kyjeva, na jihu území na řece Ros a na severu část regionu zvaného Polesí, kde sousedí s Běloruskem. V roce 2020 zde žilo 1,78 milionu obyvatel.
Kyjevská oblast Київська область Kyjivska oblasť | |
---|---|
znak vlajka | |
Geografie | |
Hlavní město | Kyjev |
Souřadnice | 50°15′ s. š., 30°30′ v. d. |
Rozloha | 28 131 km² |
Časové pásmo | +3 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 754 284 (2018) |
Hustota zalidnění | 62,4 obyv./km² |
Jazyk | ukrajinština |
Národnostní složení | Ukrajinci (92,5 %), Rusové a další |
Náboženství | Pravoslavné křesťanství |
Správa regionu | |
Nadřazený celek | Ukrajina |
Druh celku | oblast |
Podřízené celky | 7 rajónů |
Vznik | 1932 |
Předseda oblastní administrace | Vasyl Volodin |
Mezinárodní identifikace | |
Označení vozidel | AI a KI |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Oblast byla vytvořena jako součást Ukrajinské SSR 27. února 1932, původně však zahrnovala zhruba trojnásobné území. Už 15. října 1932 z ní byla vydělena severovýchodní část (nově vzniklá Černihivská oblast), 22. září 1937 pak západní část (Žytomyrská oblast). 7. ledna 1954 byla z jižní části území vyčleněna Čerkaská oblast.
Současné hranice oblasti byly stanoveny po Černobylské havárii. Tehdy do ni bylo zahrnuto i nově vybudované město Slavutyč, které je exklávou a obklopeno je Černihivskou oblastí. Severovýchod území oblasti dnes tvoří zakázaná zóna v okolí měst Černobyl a Pripjať, kde k havárii došlo.
Geografie
Celou oblast tvoří nížiny (s výjimkou mírně pahorkatého jihu), na severu pak močály. Dělena je na západní a východní část řekou Dněpr, nejvýznamnějším tokem, který protéká jak jí, tak i celou Ukrajinou. Ten je nad hlavním městem Kyjevem přehrazen hrází Kyjevské přehrady; velké jezero, které tak vzniklo, je dlouhé více než 100 km a táhne se až k hranicím Běloruska (Homelská oblast). Na jihovýchodě zasahuje do oblasti jezero vytvořené Kanivskou přehradou. Nejdůležitějšími přítoky Dněpru jsou řeky Desna (zleva) a Pripjať, Teteriv, Irpiň a Ros (zprava).
Před rokem 2020 se oblast dále členila na 25 rajónů, poté byl jejich počet zredukován na sedm.[1] Díky poloze v okolí metropole má dobré dopravní spojení s Kyjevem i okolím. V oblasti se těží žula a kaolin, jsou zde také zřídla minerálních vod.
Přehled větších měst
Následující tabulka podává přehled všech bývalých měst oblastního významu (vč. vysídlených měst Pripjať a Černobyl) a některých dalších větších měst.
Město | Ukrajinský název | Ruský název | Počet obyvatel k 1. I. 2006 |
---|---|---|---|
Bila Cerkva | Біла Церква | Белая Церковь | 206 120 |
Brovary | Бровари | Бровары | 90 411 |
Boryspil | Бориспіль | Борисполь | 55 894 |
Fastiv | Фастів | Фастов | 50 059 |
Irpiň | Ірпінь | Ирпень | 40 275 |
Vasylkiv | Васильків | Васильков | 37 835 |
Vyšneve | Вишневе | Вишнёвое | 35 515 |
Bojarka | Боярка | Боярка | 35 042 |
Obuchiv | Обухів | Обухов | 32 519 |
Perejaslav | Переяслав | Переяслав | 29 836 |
Buča | Буча | Буча | 28 484 |
Vyšhorod | Вишгород | Вышгород | 24 487 |
Slavutyč | Славутич | Славутич | 24 408 |
Jahotyn | Яготин | Яготин | 21 761 |
Skvyra | Сквира | Сквира | 17 595 |
Berezaň | Березань | Березань | 16 889 |
Bohuslav | Богуслав | Богуслав | 16 759 |
Ržyščiv | Ржищів | Ржищев | 8 447 |
Černobyl | Чорнобиль | Чернобыль | 0 |
Pripjať | Прип'ять | Припять | 0 |
Reference
- Постанова Верховної Ради України «Про утворення та ліквідацію районів» 17. července 2020.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyjevská oblast na Wikimedia Commons
- (ukrajinsky) Oficiální stránky administrace Kyjevské oblasti