Kuronské a zemgalské vévodství

Kuronsko-zemgalské vévodství, pod vlivem polštiny někdy knížectví, (latinsky Ducatus Curlandiæ et Semigalliæ; polsky Księstwo Kurlandii i Semigalii; německy Herzogtum Kurland und Semgallen; lotyšsky Kurzemes un Zemgales hercogiste), zkráceně též Kuronské vévodství/knížectví (Ducatus Curlandiæ; Księstwo Kurlandii; Herzogtum Kurland; Kurzemes hercogiste) byl státní útvar v Pobaltí, který existoval od roku 1562 do roku 1791 jako lenní území Litevského velkoknížectví a později Republiky obou národů.

Kuronské a zemgalské vévodství
Ducatus Curlandiæ et Semigalliæ (la)
Kurzemes un Zemgales hercogiste (lv)
Księstwo Kurlandii i Semigalii (pl)
Herzogtum Kurland und Semgallen (de)
 
 
 
1561–1795  

vlajka

znak
geografie
Mitau, dříve Goldingen
rozloha:
27 286 km² (18701897)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
619 154 (rok 1870)
674 437 (rok 1897)
národnostní složení:
státní útvar
vazal
Polsko-litevská unie Polsko-litevská unie
vznik:
28. listopadu 1561 – velmistr Livonského řádu se smluvně poddal Polsko-litevské unii
5. března 1562 – lenní slib
zánik:
28. března 1795 – anexe Ruským impériem
státní útvary a území
předcházející:
Kuronské biskupství
Livonský řád
Terra Mariana
následující:
Kuronská gubernie

Historie

Mělo také kuronské kolonie v Africe a Americe. Roku 1791 dosáhlo vévodství plné nezávislosti, ale již roku 1795 bylo v rámci třetího dělení Polska anektováno Ruskou říší a na jeho území ustavena Kuronská gubernie.

Znak kuronského a zemgalského vévody

Původním sídelním městem bylo kuronské Goldingen (lotyšsky Kuldīga), později byla správa vévodství přenesena do zemgalské Mitavy, dnes známé pod lotyšským jménem Jelgava.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.