Gutasaga
Gutasaga je sága, která opisuje historii Gotlandu před jeho christianizací. Byla zapsána ve 13. století a zachoval se z ní jen jediný rukopis, Codex Holm, jehož stáří se datuje kolem roku 1350. Nyní je uložen ve Švédské královské knihovně ve Stockholmu. Je napsán ve starogotlandštině, dialektu staré severštiny.
| Gutasaga | |
|---|---|
| Jazyk | Starogotlandština |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sága začíná představením Þieluara a jeho syna Hafþiho, jenž měl tři syny, Graipra, Gutiho a Gunfjauna, kteří byli předky všech Gótů. Popisuje stěhování Gótů, které koresponduje s historickými událostmi spojenými s migrací Gótů na jihovýchod:
| „ | …před dávnými časy, lidé vzešlí ze tří synů množili se tak překotně, že země nebyla schopna živit je všechny. Proto rozhodnuto bylo, že každý třetí z rodu odejíti musí, avšak s sebou vše, čehož požaduje, odvézti si může. ...cestovali oni proti proudu řeky Dviny v daleké Rusi. Došli nejdále, kam to jen šlo, až skončili v zemi Řeků. ...usadili se zde a žili zde a uchovali si také něco z naší řeči… | “ |
Právě onen obrat „v zemi Řeků“ odpovídá prvním zmínkám v klasických zdrojích. Eusebius z Ceasereie zaznamenal roku 263 ničení Makedonie, Řecka, Pontu a Asie.
Imigrační vlna dorazila do oblasti Krymu v 1. století našeho letopočtu a na dvě století ztratila kontakt se svou domovinou. To stačilo na vytvoření specifického dialektu emigrantů, krymské gótštiny (a uchovali si také něco z naší řeči).