Krvavá neděle (1944)

15. letecká armáda sídlící v Bari na jihu Itálie, vyslala 17. prosince 1944 misi s úkolem vyřadit z provozu rafinérie v koncernu Oberschlesische Hydrierwerke (OHW) v Horním Slezsku vyrábějící syntetický benzín. Byly to dva sesterské závody Blechhammer-Süd a Blechhammer-Nord (dnes Blachownia Śląska v Polsku), pracující od roku 1942 a v komplexu s třetím závodem Odertalu (dnes Zdzieszowice). Tyto závody byly strategickými cíli, protože jak Süd, tak i Nord produkovaly až 35 000 tun pohonných hmot měsíčně, k tomu Odertal 15 000 tun. Po prvním útoku 7. července 1944 se objem pohonných hmot ovšem snížil. Německé velení si závodů velmi cenilo, proto celou oblast bránila celá 11. protiletadlová divize. Do oblasti pojmenované „Blechhammer – Nord“ bylo vysláno 191 bombardérů B-17 z 5. bombardovacího křídla (5. bombardment wing), do oblasti „Blechhammer – Süd“ 105 bombardérů B-24 z 55. bombardovacího křídla a do oblasti „Odertal“ 231 bombardérů B-24 z 49. a 304 bombardovacího křídla. Pod ochranou je měli mít 93 kusů P-38 a 207 kusů P-51 od 306. a 305. stíhacího křídla (306. a 305. Fighter Wing). Celkem tedy asi 527 bombardovacích a asi 300 stíhacích letounů. V předchozích pěti měsících byly podobné operace provedeny už dvanáctkrát. Mezi alternativní cíle patřila například rafinerie v Přívoze, nad kterou se nakonec zbavilo pum 18 bombardérů v 12:27.

Během plánování bylo počítáno s tím, že díky právě probíhajícímu tlaku v Ardenách a na východní frontě nebude kladen velký odpor. Navzdory tomu, a také kvůli nepříznivému počasí a husté oblačnosti, však německé vrchní velení zcela neočekávaně podniklo velkou protiakci, která způsobila velké ztráty na obou stranách.

Nad pobřežím Jugoslávie se utvořily útočné svazy pro jednotlivé cíle a poté skupiny letěly ve výšce 9 tisíc metrů nad mořem, přes Maďarsko a Moravu do Slezska. Svazy byly následně detekovány německými radiolokátory Freya na Istrijském poloostrově. V důsledku toho byla v 10:45 hodin vyslána proti tomuto útoku kompletní stíhací eskadra JG-300 „Wilde Sau“ z letišť v okolí Berlína a to Jüterbog, Borkheide, Löbnitz a Reinsdorf, naváděná pozemní stanicí v Doeberitz u Berlína. Tato eskadra byla vyzbrojena asi třiceti stíhačkami Focke-Wulf FW 190A a padesáti až šedesáti Messerschmitt Bf 109G v celkovém počtu asi sta strojů. Původně byla tato eskadra určena pro obranu Berlína, ale kvůli špatnému počasí nad základnami 8. USAAF ve Velké Británii, které uzemnilo spojenecká letadla, byla použita pro tuto obranu. Celá eskadra byla sestavena z velmi zkušených pilotů cvičených pro boj za ztížených povětrnostních podmínek. V čele eskadry stál stíhač major Walther Dahl se 129 sestřely.[2]

Střetnutí se odehrálo 17. prosince 1944 nad Moravou a částí dnešního Českého Slezska. Utkala se v ní 15. letecká armáda USAAF (v počtu 300 stíhacích letounů a 527 bombardérů) proti stíhací eskadře Luftwaffe JG 300 (okolo 100 stíhacích letounů). Střet samotný proběhl mezi 11:45 až 12:30. Tato bitva je označována jako Mission No. 151 – 15. USAAF a v Česku jako „Krvavá neděle“.[3]

Bitva byla provázena nízkou oblačností, proto jsou pozorování svědků bitvy velmi omezená. Dodnes jsou v oblasti nalézány zbytky letadel a podobně. V městysu Suchdol nad Odrou je muzeum věnované této bitvě s několika exponáty havarovaných letadel. V části Jeseníku nad Odrou – Hůrka – se nachází památník letců. V obci Palačov je památník věnovaný havarovanému bombardéru B-24 Liberator.[6]