Kriva Palanka
Kriva Palanka (v makedonské cyrilici Крива Паланка), je město v severovýchodním regionu Severní Makedonie, u hranice se Srbskem a Bulharskem, v blízkosti pohoří Osogovska planina. Je správním střediskem stejnojmenné opštiny. Má celkem 14 558 obyvatel.
| Kriva Palanka | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°12′6″ s. š., 22°19′54″ v. d. |
| Nadmořská výška | 620 m n. m. |
| Stát |  Severní Makedonie |
  Kriva Palanka | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 480,8 km² |
| Počet obyvatel | 14 558 (2002) |
| Hustota zalidnění | 30,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 031 |
| PSČ | 1330 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha
Název města vznikl doslovným překladem tureckého názvu Egri Dere (křivá řeka) do makedonštiny. Město se nachází v kaňonu divoké řeky s názvem Kriva, palanka je makedonský výraz pro menší sídlo. Rozkládá se po obou březích řeky; hlavní silnice, která prochází přes město z Kumanova k bulharské hranici prochází přímo středem Krivé Palanky. Střed města se nachází v místě soutoku potoku Duračka Reka s Krivou Rekou.
Historie
Až do první balkánské války byla součástí Osmanské říše. Obyvatelstvo tehdejšího sídla bylo smíšené; pravoslavné i muslimské. Z administrativního hlediska bylo součástí Kosovského vilájetu (který zahrnoval území podstatně rozsáhlejší než je současné Kosovo). Podle statistik Vasila Kǎnčova („Makedonie. Etnografie a statistika“) z roku 1900 čítalo sídlo 1500 bulharských křesťanů, 2500 Turků (muslimů), 20 Vlachů a 320 Romů.
Po roce 1912 se stala součástí srbského království. Během první světové války ji okupovalo Bulharsko. Po roce 1918 byla součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Jako málo rozvinuté sídlo získala značné množství investic do svého rozvoje; postavena byla nová budova obecního úřadu, dům důstojníků, gymnázium, nemocnice apod. Kriva Palanka se také stala samosprávnou obcí (sídlem opštiny). Vzhledem k blízkosti hranice s pro Jugoslávii nepřátelským Bulharskem zde bylo přítomno vojsko, které dohlíželo na hranici a případné pronikání radikálů na území dnešní Severní Makedonie. Za druhé světové války byla opět připojena k Bulharsku. Osvobozena byla v roce 1944.
Ekonomika
Hlavní význam v hospodářství má především blízkost hranice s nedalekým Bulharskem a obchod. Značná část obyvatelstva je zaměstnána v zemědělství, míra industrializace města i regionu je nízká. Prochází tudy tranzitní silnice, železniční spojení Kriva Palanka se zbytkem země nemá. V minulosti tudy nicméně byla projektována železniční trať z Kumanova k bulharské hranici, nebyla však nikdy dokončena.
Kultura a pamětihodnosti
Kriva Palanka má také své městské muzeum. Místní kostel je zasvěcen svatému Demeterovi (Dimitrije).
V blízkosti města se nachází klášter Joachima Ostrovského, který patří k navštěvovaným turistickým lokalitám.
Osobnosti
Z Krivé Palanky pocházely tyto významné osobnosti:
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kriva Palanka na Wikimedia Commons
