Kristián Filip Clam-Gallas

Kristián Filip Clam se narodil roku 1748 jako syn hraběte Jana Kryštofa z Clamu a jeho manželky Markéty Aloisie, rozené z Colonna-Felsu. Jeho strýcem byl Filip Josef Gallas, který byl nejvyšším dvorským sudím a nejvyšším hofmistrem Českého království a těšil se velké přízni u vídeňského dvora.[3] Ten roku 1757 zemřel bez potomků. Proto byla dědičkou ustavena jeho manželka Marie Anna, hraběnka z Gallasu[4] s tím, že po její smrti (zemřela roku 1759) přejde majetek, erb i jméno na syna její sestry Aloisie z Clamu, jímž byl Kristián Filip Clam. Další podmínkou bylo, že Kristián Filip a všichni jeho potomci ke svému jménu připojí i jméno Gallas.[5]

Kristián Filip byl po smrti své matky v letech 1757–1759 vychováván svou tetou Marií Annou, sestrou své matky a vdovou po svém strýci Filipu Josefu Gallasovi. Když ta zemřela, poručnictví za něj i za jeho bratra, Karla Leopolda, rovněž pojatého do dědictví, převzal otec obou bratrů, Jan Kryštof Clam, který spravoval gallasovská panství až do zletilosti Kristiána Filipa roku 1770.[4] Roku 1768 bylo císařovnou Marií Terezií potvrzeno spojení obou rodů a vznikla tak rodová větev Clam-Gallasů.[5]

Kristián Filip Clam-Gallas se oženil s Karolínou Josefínou, rozenou hraběnkou Šporkovou (1752–1799). Z jejich manželství vzešlo šest dětí: prvorozený dědic panství Kristián Kryštof (1771–1838), Karel Alois (* 1772), Ferdinand (* 1773), Marie Aloisie (1774–1831, manželka Vincence Auersperga), Fridrich Kryštof (1775–1832) a Johanna (* 1778).

Kristián Filip pokračoval v rodinné tradici úřednické kariéry ve vídeňské dvorské službě. Byl postupně královským komořím tří císařů a za své zásluhy byl povýšen na rytíře řádu svatého Štěpána. Vynikal také jako podporovatel průmyslu, stavební činnosti, kultury a umění. Mezi jeho přátele a návštěvníky pražského salónu patřili například manželé František Xaver a Josefína Duškovi, v jeho pražském paláci se hrálo divadlo a koncertovali tam například roku 1786 Wolfgang Amadeus Mozart a roku 1796 mladý Ludwig van Beethoven. Podporoval též sklářské a textilní podnikání a zahájil přeměnu starého dřevěného Liberce ve zděné průmyslové město, tyto aktivity plně rozvinul jeho syn Kristián Kryštof.[3]

Zdědil panství Frýdlant v Čechách, městečko Liberec, hrad Grabštejn, zámky Lemberk a Přemyšlení, v Praze a ve Vídni rodový Clam-Gallasův palác a v Košířích usedlost Klamovka, při níž dal vybudovat drobné romantické stavby a anglický park. Dále zakoupil panství Brodec, Luštěnice a Hrušov.

Zámek Lemberk roku 1793 zčásti stavebně upravil. na frýdlantském panství se zasloužil o založení lázní v Libverdě, objevil tam několik minerálních pramenů. První lázeňské budovy vznikly kolem roku 1760 a další přibyly po dvaceti letech. Ke konci 18. století Kristián Filip začal s budováním lázeňského parku v anglickém stylu. Následně zbudoval promenádu, divadlo a klasicistní zámeček s Clam-Gallasovským erbem ve štítu. V zámečku v letních měsících často pobýval.[5]

Když roku 1805 Kristián Filip Clam-Gallas zemřel, zdědil jeho nemovitý majetek z větší části prvorozený syn Kristián Kryštof Clam-Gallas.[3] Ten v rozvoji panství, zejména Liberce a Lázní Libverda dále pokračoval.[5]

• 
  Zámek Lemberk
• 
  Zámeček Lázně Libverda
• 
  Detail frontonu libverdského zámečku s Clam-Gallasovským erbem
• 
  Emblém s erbem Kristiána Clam-Gallase, Clam-Gallasův palác Praha

Modře jsou vyznačeni příslušníci rodu Gallasů, zeleně Clam-Gallasové.