Krakonoš a lyžníci

Film zobrazuje život na krkonošském venkově dětskýma očima. Příběh začíná ve svátek Tří králů (6. ledna) a končí o Velikonočním pondělí někdy v 90. letech 19. století. Hlavní hrdinové Janek a Matěj Pelčovi vypomáhají ve sklářských hutích. Setkají se s pašerákem, kterého mají za Krakonoše. Ten na lyžích pašuje zboží z Pruského Slezska (vratislavskou pálenku aj.) a do Slezska zase krajku apod. Janek a Matěj s pašerákem vymění maminčinu vambereckou krajku za lyže, které jsou v tom kraji novinkou. Na lyžích, které z Norska objednal hrabě Weinach, se učí lyžovat jeho lesníci a také pan učitel s lesním praktikantem. Film také ukazuje ruční výrobu skla, školu s vlasteneckým panem učitelem, který zapisuje místní pohádky či divadelní ochotníky, zkoušející v hospodě pana Trompetra pohádku Česká meluzina od Václava Klimenta Klicpery. Starosvětské scény ukazují krajánka, který za přespání v chalupě platí vypravováním krkonošské pohádky či domácí výrobu proutěného zboží a práci na tkalcovském stavu. Finanční stráž se neúspěšně snaží chytit pašeráka a na Velikonoční pondělí se ve vsi pořádá slavnost za přítomnosti pana hraběte a hostů z Prahy.

Předobrazem filmu jsou některé reálie na Jilemnicku na konci 19. století. Hrabě Weinach patrně představuje hraběte Jana Harracha, majitele jilemnického panství, který v roce 1892 navštívil světovou výstavu v norském Oslu. V expozici sportovních potřeb zde byly vystaveny i lyže a Jana Harracha pro ně napadlo praktické využití. Po jeho návratu lesní správa v Horní Branné objednala z Norska jeden pár jasanových lyží za 11 zlatých. Podle tohoto vzoru pak místní kolář Josef Soukup a sekerník Antonín Vondrák z Dolních Štěpanic vyrobili další lyže pro lesníky, aby se v zimě mohli lépe pohybovat v terénu. V roce 1895 pak v Jilemnici vznikl první lyžařský spolek v Čechách.[1]

Hostinec U Trompetra se kdysi nacházel v Bedřichově v Jizerských horách. Hostinskému zde říkali Trompetr, protože hosty vyprovázel hrou na trubku.[2]

Při natáčení jedné ze závěrečných scén zemřel 18. února 1980 na třetí infarkt herec Václav Lohniský, který hrál jednoho z členů finanční stráže. Před hromadným sjezdem vynášel své lyže do kopce a po náhlé srdeční slabosti zůstal ležet ve sněhu, kde ho našel asistent režie Zdeněk Troška. Ve filmovém štábu vznikl spor, zda mají téměř hotový film dotočit.[3] Natáčení trvalo tři a půl měsíce a Zdeněk Troška později uvedl, že natáčení v zimních podmínkách přinášelo mnoho komplikací. Sám proto své vlastní filmy točil pouze v létě.[4]

Natáčení probíhalo na několika místech v okolí Jilemnice. Ve scéně koledování na Tři krále se objevily záběry z Rokytna (chalupy č. 12, 95 a 104). Budova sklárny se nachází v osadě Jizerka na čp. 16, kde skutečně v letech 1866–1911 byla Riedlova sklářská huť. Dílna kolářského mistra Vichra je v domě č. 1 v Roprachticích a sousední místní fara (dům č. 2) posloužila jako exteriér hostince U Trompetra. Interiér hostince však byl natáčen v domě č. 164 ve Sklenařicích. Školu filmaři umístili do chalupy č. 90 v Pasekách nad Jizerou. Tato chalupa z roku 1791 dříve skutečně sloužila jako škola, kde od roku 1831 působil učitel Věnceslav Metelka. Z jeho deníků čerpal Karel Václav Rais při psaní románu Zapadlí vlastenci. V této obci je i muzeum Památník zapadlých vlastenců, ve kterém je umístěn tkalcovský stav použitý v jedné z filmových scén.[5] V krátkém záběru se naproti dílny mistra Vichra objevil roprachtický kostel Nejsvětější Trojice, ve kterém v roce 1996 natočil Vladimír Michálek film Zapomenuté světlo. Většina lyžařských scén se točila v okolí rokytenské kaple z roku 1863. Vede kolem ní i 3,2 km dlouhá značená cesta nazvaná Krakonoš a lyžníci.

Režisérka Věra Plívová-Šimková vyrostla a žije v Chuchelně u Semil.[6] To byl také důvod, proč velkou část svých filmů natočila právě na Semilsku v Podkrkonoší.[7]

• 
  Kaple v Rokytně
• 
  Bývalá sklářská huť na Jizerce
• 
  Fara v Roprachticích, filmový hostinec U Trompetra
• 
  Kostel v Roprachticích
• 
  Bývalá škola v Pasekách nad Jizerou