Krakatit (Kašlík)
Krakatit je opera českého hudebního skladatele Václava Kašlíka napsaná v letech 1958 až 1960. Libreto napsal sám skladatel ve spolupráci s režisérem Otakarem Vávrou podle stejnojmeného románu Karla Čapka, a to plně v duchu filmového scénáře zmiňovaného českého režiséra a s využitím básní Fráni Šrámka a Vítězslava Nezvala.
Krakatit | |
---|---|
Žánr | opera |
Skladatel | Václav Kašlík |
Libretista | Václav Kašlík |
Počet dějství | 2 |
Originální jazyk | čeština |
Literární předloha | Karel Čapek: Krakatit |
Datum vzniku | 1958–1960 |
Premiéra | 5. března 1961, Československá televize / 20. května 1961, Ostrava, Státní divadlo v Ostravě |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Inscenační historie
Opera byla v roce 1961 nejprve uvedena na obrazovkách Československé televize (5. března)[1][2] a vzápětí (20. května) na jevišti ostravské opery[3]. O pět let později pak byla scénicky uvedena pražským Národním divadlem v rámci festivalu Pražské jaro 1966.[4] Roku 1973 následovala inscenace v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci. Pražské Národní divadlo pak Krakatit znovu uvedlo po více než 40 letech v dubnu 2017[5] u příležítosti 100. výročí narození Václava Kašlíka.[6]
Zajímavost
Do partitury opery začlenil Kašlík dva magnetofonové pásy, z nichž je v průběhu opery pouštěna celá řada zvuků, jako např. zvonění, tikot hodin, úder do traverz, klaksony, cirkulárka nebo letecké motory.
Osoby a první obsazení
osoba | hlasový obor | televizní premiéra (5. března 1961) | jevištní premiéra (20. května 1961) |
---|---|---|---|
Ing. Prokop | tenor | Beno Blachut | Jiří Zahradníček |
Ing. Tomeš | tenor | Lubomír Procházka | |
Dr. Tomeš | bas | Rudolf Jedlička | Karel Průša |
Carson | tenor | Milan Karpíšek | Oldřich Lindauer |
D'Hémon | baryton | Ladislav Mráz / Rudolf Pellar | Čeněk Mlčák |
Baron Rohn | bas | Karel Berman | Jiří Herold |
Anči | soprán | Hana Böhmová | Věra Nováková |
Princezna Vilemína | alt | Ivana Mixová | Dagmar Průšová |
Prostitutka | soprán | Miloslava Fidlerová | Věra Heroldová |
Neznámá dívka | soprán | Miloslava Fidlerová | Věra Heroldová |
Anarchista Rosso | tenor | Lubomír Procházka | |
Pošťák | baryton | Jan Konstantin | Vojtěch Zouhar |
Hlídač | bas | Jiří Joran | Jiří Herold |
Lékař | bas | Václav Bednář | Karel Průša |
Ošetřovatelka | soprán | Hana Böhmová | Věra Nováková |
Zpěvák | tenor | Milan Karpíšek | Oldřich Lindauer |
Zpěvačka v baru | alt | Ivana Mixová | Dagmar Průšová |
Kouzelník ve varieté | baryton | Ladislav Mráz | Čeněk Mlčák |
Dirigent: | Bohumil Gregor | Bohumil Gregor | |
Režie: | Václav Kašlík | Ilja Hylas st. | |
Scéna: | Vladimír Šrámek | ||
Kostýmy: | Bedřiška Ustohalová | ||
Choreografie: | Pavel Šmok | ||
Kamera: | Jaromír Novotný | – | |
Děj opery
1. díl
Nad operačním stolem hovoří lékař a ošetřovatelka o pacientovi v bezvědomí. Neměl u sebe doklady, ale podle popálených rukou usuzují na chemika. Zákrok začíná – Zraněný inženýr Prokop se belhá po cestě. Zastaví starého pošťáka a přesvědčí ho, aby ho odvezl k doktoru Tomšovi do Týnice. V Týnici dorazí Prokop k doktoru Tomšovi; otevírá mu jeho dcera Anči. Prokop se ptá po mladém Tomšovi, lékařovu synovi, a když zjistí, že tu není, omdlí.
Prokopova vzpomínka: Potácí se po velkoměstské ulici a před jakýmsi barem se k němu hlásí jako starý známý ing. Tomeš. Když Tomeš vidí, že Prokop je nemocný a zraněný, odvádí ho k sobě domů a ošetřuje ho. Prokop napůl blouzní, napůl vypráví o tom, jak vynalezl nesmírně silnou výbušninu, kterou nazval krakatit. Pak usíná v horečnatých snech a zdá se mu, že je na univerzitě v kolokviu. Ve skutečnosti po něm ing. Tomeš – který je pro svůj hýřivý život na mizině – vyzvídá složení a způsob výroby krakatitu. Když se Prokop vzbudí, je Tomeš pryč – podle lístku odjel do Týnice požádat otce o peníze. U dveří zazvoní neznámá dívka; je velmi rozrušená, ptá se po mladém Tomšovi a nakonec přenechává Prokopovi jakousi důležitou obálku pro Tomše. Prokop, kterému dívka učarovala, jí slibuje, že zprávu odveze do Týnice.
Už dvanáct dní leží Prokop v horečkách u dra Tomše, Anči a doktor ho ošetřují. Anči mu zpívá. Později Prokop pomáhá doktoru Tomšovi s přípravou léků a vedou politický rozhovor o výbušninách. Doktor je odvolán do vedlejší vsi k porodu a Prokop zůstává s Anči. Ta se do něj zamilovala, ale Prokop se zdráhá lásku nevinné venkovské dívky přijmout. Chtěl by zde zůstat, ale z iluzí ho vytrhne inzerát v novinách, kde jakýsi ing. Carson hledá inženýra Prokopa – značka: Krakatit. Prokopovi se zjevují obrazy z jeho života spojené s prací v laboratoři a výbuchem, který ji zdemoloval.
Prokop se vrací do své malé laboratoře na okraji Prahy a nachází v ní Carsona. Ten ho s sebou bere do baru a nabízí mu spolupráci: ohromnou kariéru, nejlépe vybavenou laboratoř na světě… Vypráví, že do jejich továrny přišel ing. Tomeš s krabičkou krakatitu, údajně získanou od zemřelého přítele, a se slibem tuto nesmírně účinnou výbušninu vyrobit. Ale jeho pokusy se nedaří a Carson vypátral a nyní se snaží získat živého Prokopa. Prokop odmítá svůj objev k válečnému použití prodat. Carson Prokopovi stále nalévá a ještě mi vypráví, že krakatit, není-li izolován v porcelánu, vybuchuje v pravidelných časech dvakrát týdně, zřejmě vlivem neznámých vln vysílaných z tajné stanice, kterou se snaží najít. Poté Prokopa, již silně podnapilého a čím dál vyděšenějšího z potenciální zkázy, kterou může jeho vynález způsobit, naloží do auta a následně do letadla a odváží neznámo kam.
2. díl
Na zámku v Balttinu, poblíž obrovské muniční továrny, se unyle baví šlechta a velkoprůmyslníci. Carson přivádí vzpírajícího se Prokopa, láká ho nabídkou nejmodernějších laboratoří a představuje mu „velitelku“, okouzlující a smyslnou princeznu Vilemínu, jakož i záhadnou excelenci pana d'Hémona. Ale Prokop chce mluvit jen s Tomšem, a když zjistí, že ten po neúspěších utekl, chce pryč. Utíká a honí ho vojáci; Carson volá, aby Prokopovi neublížili, protože má velkou cenu. Pobavená princezna vše sleduje a nakonec Prokopa ukryje ve svém apartmá. Podaří se jí vynálezce okouzlit a ten ji chce zaimponovat tím, že dokáže vyrobit třaskavinu třeba i z její pudřenky. Princezna sázku přijímá, ale za tím účelem musí Prokop spolupracovat…
Prokop splnil slovo, v balttinských laboratořích vyrobil výbušninu z pudru. Pro větší bezpečnost zakopává pudřenku do země. Když už má vybuchnout, objeví se bezstarostná princezna a Prokop ji těsně před explozí strhne k zemi; princezna to využije k tělesnému sblížení. Carson mezitím Prokopovi gratuluje k úspěchu, ale opět mu připomíná, co po něm chce hlavně – krakatit.
Princezna hraje ve svém pokoji na cembalo a zpívá si; Prokopa v zahradě na každém kroku sleduje stráž. Prokop si stěžuje Carsonovi, ale vydat krakatit nadále odmítá. Carson se mu snaží vyhrožovat, ale Prokop se nebojí – má vždy po ruce třaskaviny, kterými se ubrání. – Princezna Prokopa svede, aby neutekl, a poté po něm chce, aby pro ni vyrobil krakatit… – V laboratoři pak Carson k Prokopovi přivádí ředitele balttinských továren, barona Rohna. Ten Prokopovi nabízí, aby vstoupil do jejich armády; za mimořádné zásluhy (rozuměj vynález krakatitu) mu udělí vysokou hodnost a pak si ho může vzít za manžela i pyšná princezna. Prokop se jim vysmekne, vyhledá princeznu a vmete jí do tváře, že po něm chce jen lstí vyloudit jeho vynález. Ale Prokop odmítá být nápomocen k přípravě války. Zhrzená princezna ho vyhazuje. Objeví se d'Hémon, zabije Prokopova strážce a odveze vynálezce pryč z Balttinu.
Na okamžik se ocitáme zpět u operačního lůžka; operace se nachází v kritické fázi.
D'Hémon přivádí Prokopa do tajného doupěte svržených vládců z celého světa. Ti chystají odplatu a je to d'Hémon, kdo provozuje radiovou stanici způsobující výbuchy krakatitu. D'Hémon vrací Prokopovi krabičku se zbytkem původní dávky krakatitu a svádí ho k ovládnutí světa, který bude mít s Krakatitem ve své moci. Podivná společnost oslavuje Prokopa a chystá se pokořit svět. Vynálezcovu pozornost upoutá prostitutka, která mu připomíná Neznámou dívku, Tomšovu přítelkyni. Mezitím se krabičky zmocní Rosso a chce poroučet ostatním, ale to ho přemohou a ubijí. Krakatit se vysype a spiklenci ho sbírají pro sebe. – D'Hémon odvádí Prokopa do stanice vysílající antivlny, které jedním zmáčknutím tlačítka aktivuje; v obrovském výbuchu zahyne celá společnost spiklenců. Naposledy přemlouvá Prokopa, aby s ním začal válku proti celému světu, ale Prokop stále odmítá. D'Hémon mizí.
Prokop se ocitá u prachárny v Grottupu, kde nyní pracuje Tomeš. Prokop mluví s hlídačem, ale dozvídá se, že s ním Tomeš nechce mluvit. Marně Prokop volá varování před Krakatitem a vysokofrekvenčními vlnami. Hlídač ho vyhání střelbou, a když už je Prokop daleko, sleduje obrovský výbuch grottupské továrny. – Po bloudění krajinou potkává Prokop opět starého pošťáka. I on ví o zániku Grottupu a o tom, že tam zahynulo mnoho lidí. Kárá Prokopa za jeho pýchu a radí mu soustředit se na vynálezy, které by byly lidem k užitku. Prokop souhlasí.
Objeví se opět operační stůl. Pacient otevírá oči – je zachráněn.
Instrumentace
Flétna, dva hoboje, tři klarinety, fagot, tři trubky, tři pozouny, tympány, bicí souprava, harfa (celesta), elektrické varhany, kytara, klavír, smyčcové nástroje (housle, violy, violoncella, kontrabasy). Dva magnetofonové pásy.
Reference
- Rozhlas Televize. Práce. 1961-03-05, roč. 17, čís. 56, s. 7. Dostupné online [cit. 2022-01-26]. ISSN 0231-6374.
- -PZ-. Čapkův Krakatit v operní podobě v televizi. Práce. 1961-03-07, roč. 17, čís. 57, s. 5. Dostupné online [cit. 2022-01-26]. ISSN 0231-6374.
- OSTRAVSKÝ DIVADELNÍ ARCHÍV. www.divadelniarchiv.cz [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online.
- Archiv ND. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online.
- OPERAPLUS, Redakce. Stále brizantní operní výbušnina aneb Deset důvodů, proč vidět Kašlíkův Krakatit | OperaPlus [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (česky)
- Archiv ND. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online.
Literatura
- HUČÍN, Ondřej. Václav Kašlík: Krakatit (divadelní program). Praha: Národní divadlo v Praze, 2017. 106 s. ISBN 978-80-7258-590-8.
- LÉBL, Vladimír; JANOTA, Dalibor. Krakatit. In: HOSTOMSKÁ, Anna. Opera. Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. ISBN 978-80-205-0637-5. Kapitola Václav Kašlík, s. 974–976.
- JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 124–125.