Krásenský vrch

Krásenský vrch s nadmořskou výškou 777 m je částečně zalesněný kopec na náhorní plošině Slavkovského lesa. Jeho vrchol se nachází necelý 1 km jižně od Krásna. Po jižním, východním a severním úbočí Krásenského vrchu protéká historickým vodním kanálem Dlouhá stoka. Nedaleko Dlouhé stoky na východním úbočí stojí obnovená kaplička svaté Panny Marie Sněžné. Na vrcholu Krásenského vrchu se tyčí kamenná rozhledna.

Krásenský vrch (hora)
Pohled na Krásenský vrch od západu

Vrchol777 m n. m.
Izolace1,1 km → Šibeník
Poloha
StátČesko Česko
PohoříSlavkovský les / Bečovská vrchovina
Krásenský vrch
Horninapararula [1]
PovodíOhře
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Krásenský vrch (rozhledna)
Rozhledna na Krásenském vrchu
Základní informace
Konstrukce rozhlednykamenná
Kóta paty rozhledny777 m n. m.
Rok vzniku19331935
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
KrajKarlovarský kraj
OkresOkres Sokolov
Souřadnice50°6′5,5″ s. š., 12°47′11″ v. d.
Technické informace
Výška stavby25 m
Počet schodů120
Stavvolně přístupná
Poznámka
Kód památky18345/4-644 (PkMISSezObrWD)
1. místo v anketě iDNES.cz o nejhezčí rozhlednu České republiky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozhledna

Rozhledna se nachází na zalesněném vrcholu Krásenském vrchu a je chráněna jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie

Rozhledna byla postavena v letech 1933–1935, tedy v období hospodářské krize. Plán rozhledny vytvořili architekt Fritz Hoffmann a sochař Willy Russ. Výstavba rozhledny poskytla práci asi dvěma desítkám nezaměstnaných. Aby se ušetřilo na dopravě materiálu, byly kameny na stavbu získávány z okolí. Několik desítek metrů jihozápadně od vrcholu byl otevřen menší kamenolom. Pozůstatek lomu je v terénu pořád ještě patrný. Rozhledna byla slavnostně otevřena dne 23. června 1935. Ještě během stavby rozhledny byl v blízkosti postaven výletní hostinec, ze kterého se dochovaly pouze nepatrné zbytky kamenného zdiva. Obyvatelé Krásna ji pojmenovali Hitlerka na počest Adolfa Hitlera. Po druhé světové válce nebyla zajišťována ani základní minimální údržba a stavba rychle chátrala. Výstup na rozhlednu začal být životu nebezpečný a musel být proto zakázán. Teprve v 80. letech 20. století byly provedeny menší dílčí opravy. Velké opravy se rozhledna dočkala až v roce 1996. Finančně se na opravě podílely občanské iniciativy, státní památková péče a Sudetoněmecká nadace. Práce zahájila v květnu 1996 firma Ekostav Krásno a opravy dokončila 23. října téhož roku. Ke slavnostnímu znovuotevření došlo 5. července 1997.[3][4]

V srpnu 2011 zvítězila rozhledna na Krásenském vrchu v anketě iDNES.cz o nejhezčí rozhlednu České republiky.[5]

Stavební podoba

Podle Jana Nouzy byl předobrazem krásenské rozhledny spirálovitý minaret al-Malwejía u Velké mešity v iráckém městě Samarra. Kamenná stavba má tvar dutého válce, po plášti se vzhůru vine spirálovitě točité schodiště a rozhledna tak připomíná Babylonskou věž. Kruhová základna věže je 11 metrů široká, vyhlídková terasa ve výšce 25 m má v průměru 3 m. Síla zdiva u základů dosahuje 2,5 metrů. Celkový objem kamenného zdiva činí 850 m3. Na vyhlídkovou terasu vede 120 schodů. Na vrcholu je kruhová plošina s kamennou obrubou, do které byly vsazeny porcelánové desky popisující kruhový rozhled.[5]

Přístup

Rozhledna je celoročně volně přístupná, k rozhledně vede z Krásna žlutě značená turistická stezka. Celková délka trasy od kostela v Krásně je asi 1,2 km, s převýšením 80 m. Je vhodná pro pěší turisty a cyklisty na horských kolech. Dalším možný přístup je od krásenského hřbitova u silnice z Krásna do Bečova nad Teplou. Z místa odbočení ze silnice, kde bylo vybudováno menší parkoviště, vede k rozhledně místní žlutě značená šotolinová cesta. Délka trasy je přibližně 750 metrů, s převýšením asi 50 m. Cesta je vhodná i pro dětské kočárky.[6]

Výhled z rozhledny

Z vyhlídkové terasy rozhledny je kruhový výhled na Slavkovský les, Krušné hory, Tepelskou vrchovinu a Doupovské hory. Severním směrem jsou vidět hřebeny Krušných hor s Klínovcem, Blatenským vrchem a Božídarským Špičákem, severovýchodním směrem vulkanické vrcholy Doupovských hor. Východním směrem je pohled na stolovou horu Vladař v Tepelské vrchovině, jižně na Podhorní vrch, dominantu a nejvyšší horu Tepelské vrchoviny. Západně přes náhorní plošinu jsou vidět hory Lesný a Lysina, dva nejvyšší vrcholy Slavkovského lesa. K orientaci při výhledu napomáhají porcelánové informační tabulky na ochoze rozhledny.[6]

Odkazy

Reference

  1. Geologická mapa [online]. Česká geologická služba [cit. 2017-11-24]. Dostupné online.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-24]. Identifikátor záznamu 129050 : Rozhledna Krásno. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  3. NOUZA, Jan. Rozhledny Čech Moravy a Slezska. Liberec: Nakladatelství 555, 1999. 160 s. ISBN 80-902590-4-9. Kapitola Oblast západočeských lázní, s. 89.
  4. JAŠA, Luděk. Rozhledna Krásno [online]. web Slavkovský les [cit. 2017-11-24]. Dostupné online.
  5. HORÁČEK, Aleš. Nejkrásnější rozhledna je v Karlovarském kraji, řekli čtenáři iDNES.cz. iDNES.cz [online]. 9.8.2011 [cit. 9.8.2011]. Dostupné online.
  6. Krásenský vrch [online]. Na rozhledny.cz [cit. 2017-11-24]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.