Králův dvůr (Praha)
Králův dvůr (také Královský dvůr, Královský palác) bylo v letech 1383–1484 sídlo (rezidence) českých králů na místě dnešního Obecního domu na Starém Městě pražském.
Králův dvůr (též Královský dvůr, Královský palác) | |
---|---|
Deska na místě bývalého Králova dvora. 17 let v domě pobýval Jiří z Poděbrad a zde také 22. března 1471 zemřel. | |
Účel stavby | |
původně měšťanský dům, později dočasné sídlo českých králů | |
Základní informace | |
Výstavba | kolem 1380 |
Přestavba | po vyhoření 1689 |
Zánik | 1903 |
Stavebník | Václav IV. |
Poloha | |
Adresa | Praha, Česko |
Souřadnice | 50°5′15″ s. š., 14°25′40″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dějiny paláce
Palác později označený čp. 1090/I stával u Brány Mikuláše od věže (zvané též Horská brána, dnešní Prašná brána) na místě dnešního Obecního domu. Komplex, využívaný původně např. pány z Koldic, později kromě paláce zahrnoval také domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. Do držení krále Václava IV. se však tento areál dostal až někdy po roce 1386.[1]
Po Václavu IV. zde sídlil jeho bratr Zikmund Lucemburský, dále Zikmundův zeť Albrecht II. Habsburský, po něm Ladislav Pohrobek, který zde zemřel, stejně jako Jiří z Poděbrad, a krátce Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na Pražský hrad na odtud do Budína. Do dnešní doby se z Královského paláce zachoval jen název přilehlé ulice Králodvorská a archeologicky zjištěné základy zdiva.
Z Královského paláce vycházely po tzv. Královské cestě korunovační průvody českých králů na Pražský hrad. Také odtud vedla cesta z Prahy do Kutné Hory.
Roku 1515 byl palác zčásti dán do zástavy a zčásti jej využívali Lobkovicové. Roku 1631 kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu obě části vykoupil a dal zde roku 1636 zřídit arcibiskupský seminář pro vzdělávání kněží. V roce 1689 Králův dvůr do základů vyhořel, byl však ihned obnoven a k semináři podle projektu Jeana Baptisty Matheye přistavěn barokní kostel sv. Vojtěcha, vysvěcený roku 1705.[2] Situaci barokního komplexu staveb dobře zachytil Langweilův model Prahy.[3] Seminář se po zrušení jezuitského řádu roku 1773 přestěhoval do Klementina, následně byl za josefinských reforem zrušen i kostel a v letech 1869–1900 je využíval vojenský erár, který sem umístil Kadetní školu, tzv. Kadetku.
V letech 1902–1903 byly stavby definitivně zbourány.[4]
Text pamětní desky
Na Obecním domě čp. 1090 (na boční stěně v ulici U Obecního domu) je bronzová pamětní deska s textem:
Zde, ve dvoře králově, od r. 1454 po 17 požehnaných let žil a působil představitel české myšlénky národní ve smyslu náboženském i státním Jiří z Poděbrad, zprvu správce zemský a od 2. března 1458 zvolený král český. Tehdy zde bylo rušné středisko, kde se scházela poselstva z cizích zemí a kde se konaly sjezdy i sněmy zemské. Odtud vyšlo heslo spolku knížecího, zvoucí Evropu již v 15. století jménem obecného řádu a pokoje k úpravě vztahů mezinárodních a k odcírkevnění života politického. Zde 12. srpna 1462 Jiří prohlásil, že je hotov za kalich položiti trůn i život. Zde 14. dubna 1467 odvolal se k obecnému koncilu proti papeži Pavlovi II., jenž jej proklel za kacíře a zbavil trůnu. A zde uprostřed velikého zápasu mezi českým národem a církví římskou, ne vítěz, než ani přemožený, zemřel 22. března 1471 husitský král předčasně sobě i všem věrným Čechům.
Odkazy
Reference
- Lukáš M. Vytlačil: Král se špatnou pověstí. Utváření obrazu a pověsti českého a římského krále Václava IV. In: Česká literatura 67 (2019), č. 5, s. 765–766. (dostupné on-line)
- Historie Obecního domu. www.obecnidum.cz [online]. [cit. 2018-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-04.
- LANGWEILŮV MODEL PRAHY. www.langweil.cz [online]. [cit. 2021-05-21]. Dostupné online.
- Králův dvůr - rezidence českých králů
Literatura
- Vlček, Pavel a kolektiv: Umělecké památky Prahy I. – Staré Město a Josefov. Praha : Academia 1996, s. 537-538; ISBN 80-200-0563-3
- Ledvinka, Václav: Králův dvůr a královský dvůr v Praze 1436-1490: poznámka k tématu dvora a dvorské kultury v pohusitském království. In: Dvory a rezidence ve středověku II. Historický ústav AV ČR, 2008 s. 245-256.
- Mayer, Josef: Králův dvůr a Mincovna na Starém Městě. in: Staletá Praha, sv. 21, 1991, s. 137-161.