Králův dvůr (Praha)

Palác později označený čp. 1090/I stával u Brány Mikuláše od věže (zvané též Horská brána, dnešní Prašná brána) na místě dnešního Obecního domu. Komplex, využívaný původně např. pány z Koldic, později kromě paláce zahrnoval také domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. Do držení krále Václava IV. se však tento areál dostal až někdy po roce 1386.[1]

Po Václavu IV. zde sídlil jeho bratr Zikmund Lucemburský, dále Zikmundův zeť Albrecht II. Habsburský, po něm Ladislav Pohrobek, který zde zemřel, stejně jako Jiří z Poděbrad, a krátce Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na Pražský hrad na odtud do Budína. Do dnešní doby se z Královského paláce zachoval jen název přilehlé ulice Králodvorská a archeologicky zjištěné základy zdiva.

Z Královského paláce vycházely po tzv. Královské cestě korunovační průvody českých králů na Pražský hrad. Také odtud vedla cesta z Prahy do Kutné Hory.

Roku 1515 byl palác zčásti dán do zástavy a zčásti jej využívali Lobkovicové. Roku 1631 kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu obě části vykoupil a dal zde roku 1636 zřídit arcibiskupský seminář pro vzdělávání kněží. V roce 1689 Králův dvůr do základů vyhořel, byl však ihned obnoven a k semináři podle projektu Jeana Baptisty Matheye přistavěn barokní kostel sv. Vojtěcha, vysvěcený roku 1705.[2] Situaci barokního komplexu staveb dobře zachytil Langweilův model Prahy.[3] Seminář se po zrušení jezuitského řádu roku 1773 přestěhoval do Klementina, následně byl za josefinských reforem zrušen i kostel a v letech 1869–1900 je využíval vojenský erár, který sem umístil Kadetní školu, tzv. Kadetku.

V letech 1902–1903 byly stavby definitivně zbourány.[4]

Na Obecním domě čp. 1090 (na boční stěně v ulici U Obecního domu) je bronzová pamětní deska s textem:

Zde, ve dvoře králově, od r. 1454 po 17 požehnaných let žil a působil představitel české myšlénky národní ve smyslu náboženském i státním Jiří z Poděbrad, zprvu správce zemský a od 2. března 1458 zvolený král český. Tehdy zde bylo rušné středisko, kde se scházela poselstva z cizích zemí a kde se konaly sjezdy i sněmy zemské. Odtud vyšlo heslo spolku knížecího, zvoucí Evropu již v 15. století jménem obecného řádu a pokoje k úpravě vztahů mezinárodních a k odcírkevnění života politického. Zde 12. srpna 1462 Jiří prohlásil, že je hotov za kalich položiti trůn i život. Zde 14. dubna 1467 odvolal se k obecnému koncilu proti papeži Pavlovi II., jenž jej proklel za kacíře a zbavil trůnu. A zde uprostřed velikého zápasu mezi českým národem a církví římskou, ne vítěz, než ani přemožený, zemřel 22. března 1471 husitský král předčasně sobě i všem věrným Čechům.