Koulenka (Globularia)

Koulenky jsou nízké keře, polokeře nebo vytrvalé byliny s dřevnatou bází. Listy jsou jednoduché, kožovité, kopinaté až okrouhlé nebo lžicovité, někdy na okraji vykrajované nebo s několika zuby v horní části, lysé. Lodyžní listy jsou střídavé, spodní často nahloučené v přízemní růžici. Květy jsou většinou modré, řidčeji bílé nebo růžové (u marockého druhu G. nainii žluté),[1] dvoustranně souměrné, uspořádané ve vrcholové, husté, kulovité nebo zploštělé hlávce. Květenství vyrůstají buď na vrcholu hlavní lodyhy, nebo na koncích krátkých postranních větví, přičemž sterilní vrchol hlavní lodyhy pokračuje v růstu. Kalich je trubkovitý, hluboce členěný na 5 přibližně stejných, špičatých cípů, přitiskle chlupatý. Koruna je trubkovitá, dvoupyská, přesahující kalich. Horní pysk je zakončený 3 zuby nebo hluboce dřípený, dolní tvořený 2 čárkovitými cípy a kratší než horní, někdy redukovaný nebo jen jednolaločný. Tyčinky jsou 4, přirostlé v korunní trubce a dalece vyčnívající. Semeník je svrchní, jednopouzdrý, vejcovitý, s jednoduchou, na vrcholu krátce rozeklanou čnělkou. Plodem je nažka obklopená vytrvalým kalichem.[2][3]

• 
  Vrcholové květenství koulenky prodloužené
• 
  Detail květů koulenky srdcolisté
• 
  Koulenka vrbová (Globularia salicina), keřovitý druh rozšířený v Makaronésii
• 
  Kanárský keřovitý druh Globularia ascanii s květenstvími na postranních větévkách
• 
  Horský, nízce rostoucí druh koulenka plazivá (Globularia repens)

Koulenka našedlá (Globularia incanescens), endemit severních Apenin

Rod koulenka zahrnuje 29 druhů a je rozšířen v Evropě, Asii a Africe.[4] V České republice se vyskytuje pouze koulenka prodloužená (G. bisnagarica), rostoucí na zásaditých půdách v teplých oblastech.[2] Druh je rozšířen v teplejších oblastech Evropy, na východ zasahuje na Kavkaz a do Zavolží. V Evropě roste celkem 15 druhů koulenek, z nichž většina je rozšířena v jihoevropských pohořích a Středomoří. Ve vyšších polohách Alp roste koulenka bezlistá (G. nudicaulis) a koulenka srdcolistá (G. cordifolia), v jihozápadní části pohoří také koulenka plazivá (G. repens).[5] Podobná skladba druhů je i v Pyrenejích. V Karpatech je rod zastoupen málo. V jižní části karpatského oblouku roste koulenka srdcolistá, s izolovanou arelou na Slovensku v oblasti Velké Fatry. V jihovýchodní části Alp, Apeninách a pohořích jihovýchodní Evropy roste koulenka chudobkolistá (G. meridionalis). V severní části Apenin se vyskytuje endemický druh koulenka našedlá (G. incanescens). Zajímavý je výskyt endemického druhu Globularia vulgaris na švédských ostrovech Öland a Gotland v Baltském moři. Popsal jej jako jeden z prvních druhů rodu již Carl Linné.[4][6][7]

V celém Středomoří je rozšířena koulenka křovitá (G. alypum), keřovitě rostoucí druh dosahující výšky až 80 cm.[8] Několik velkolistých druhů podobného habitu roste v Makaronésii: koulenka vrbová (G. salicina) na Kanárských ostrovech a Madeiře, G. ascanii a G. sarcophylla na Kanárech a G. amygdalifolia na Kapverdách. Ve Středomoří se vyskytuje větší počet endemických druhů: G. linifolia na Pyrenejském poloostrově, G. spinosa na jihovýchodě a G. borjae na středovýchodě Španělska, G. majoricensis na severní Mallorce, G. neapolitana v jižní Itálii a G. stygia v řeckých horách na severu Peloponésu. Koulenka chlupokvětá (G. trichosantha) je rozšířena od Bulharska až po Írán. Několik druhů je rozšířeno v Turecku a přilehlých zemích jihozápadní Asie. Globularia arabica je mimořádně suchomilný druh, rozšířený v severní Africe včetně saharských zemí, Sýrii, Jemenu a Somálsku. V marockém Atlasu rostou dva endemické druhy.[4]

• 
  Vysokohorský druh koulenka srdcolistá
• 
  Koulenka bezlistá (Globularia nudicaulis)
• 
  Koulenka vrbová (Globularia salicina) na Tenerife
• 
  Pouštní druh Globularia arabica

Rod Globularia je v rámci čeledi Plantaginaceae řazen do tribu Globularieae. Nejblíže příbuzným rodem je Poskea (2 druhy s rozšířením v Somálsku, Jemenu a Sokotře). Rod Globularia byl na základě odlišnosti morfologických znaků tradičně řazen do samostatné čeledi Globulariaceae. Od převážné většiny ostatních rodů čeledi Plantaginaceae (resp. Scrophulariaceae) se mj. odlišuje jednopouzdrým semeníkem a typem plodů (nažka).[3] Podle výsledků fylogenetických studií tvoří společně s rodem Poskea monofyletickou vývojovou větev, vnořenou mezi jiné vývojové větve čeledi Plantaginaceae.[9]

• koulenka chlupokvětá (Globularia trichosantha)
• koulenka chudobkolistá (Globularia meridionalis)
• koulenka křovitá (Globularia alypum)
• koulenka našedlá (Globularia incanescens)
• koulenka plazivá (Globularia repens)
• koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica, syn. G. punctata)
• koulenka srdcolistá (Globularia cordifolia)
• koulenka bezlistá (Globularia nudicaulis)
• koulenka vrbová (Globularia salicina)[10][11][12]

Koulenka chlupokvětá (G. trichosantha) jako skalnička

Koulenka prodloužená je občas pěstována jako zahradní trvalka a skalnička, často pod starším názvem Globularia punctata. Jako atraktivní skalničky bývají pěstovány i jiné, vesměs horské druhy, jako je koulenka plazivá (G. repens), koulenka bezlistá (G. nudicaulis), koulenka srdcolistá (G. cordifolia), koulenka chlupokvětá (G. trichosantha), koulenka našedlá (G. incanescens) a jiné.[13][11][14] Rostliny jsou světlomilné a vyžadují jako většina ostatních alpínek dobře drenovanou půdu a některé i vápenatý substrát. Množí se většinou únorovým výsevem semen nebo dělením trsů v září či na jaře. Lze použít také řízkování polovyzrálými řízky v létě.[11][15] V jižní Evropě a subtropických oblastech jsou občas jako okrasné stálezelené keře pěstovány teplomilné druhy, pocházející ze Středomoří nebo Makaronésie. Oblíbená je zejména koulenka Globularia × indubia, přirozeně se vyskytující kříženec dvou keřovitě rostoucích kanárských druhů.[16]

Středomořská koulenka křovitá (G. alypum) je občas využívána v tradiční medicíně jako demulgens, ke zvlhčení sliznic a na různé kožní neduhy.[17]

• 
  Koulenka chudobkolistá (Globularia meridionalis)
• 
  Koulenka Globularia dumulosa v botanické zahradě v Belgii