Kostel svatého Petra a Pavla (Prachatice)

Kostel svatého Petra a Pavla se nachází u hřbitova mezi Prachaticemi a Starými Prachaticemi. Jeho historie sahá ještě dál do minulosti než k založení samotného města. Důležitost kostela také zdůrazňuje fakt, že prachatická pouť je slavena na sv. Petra a Pavla, nikoliv na sv. Jakuba, kterému je dedikován zdejší farní kostel.[1] Chrám patří mezi nejstarší stavby postavené v románské době na území jižních a západních Čech.

Kostel svatého Petra a Pavla
v Prachaticích
pohled od jihu
Místo
StátČesko Česko
ObecPrachatice
Souřadnice49°1′24,78″ s. š., 14°0′20,28″ v. d.
Základní informace
CírkevŘímskokatolická
ProvincieČeská
Diecézečeskobudějovická
Vikariátprachatický
FarnostPrachatice
Užívánínepravidelné
Další informace
Kód památky39227/3-3512 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Založení kostela

Dle archeologických nálezů byl původní kostel vystavěn v románském slohu pravděpodobně v 11. nebo 12. století. Tato datace z něj činí nejstarší kostel ve městě, neboť kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v Prachaticích až ve 14. století.

V prachatické kotlině se dříve nacházela pouze celní osada umístěná na obchodní cestě zvané Zlatá stezka, u které měl být zbudován kostel zasvěcený dvěma apoštolům. Za vystavěním kostela stojí nejspíše vyšehradská kapitula – usuzuje se i z toho, že datace zasvěcení prachatického i vyšehradského kostela se shoduje. Takto brzká výstavba kostela je však příčinou, proč se mu nedostalo takového věhlasu. Město Prachatice bylo totiž založeno na jiném místě než původní osada, cestou do kostela by tedy měšťané museli opouštět bezpečí městských hradeb. Z tohoto důvodu započala pozdější stavba kostela sv. Jakuba přímo ve městě.[2]

Přestavby kostela

Ve 13. století došlo k rozšíření kostela, ale na vystavění věže se čekalo až do století 16. Tato věž následně získala barokní báň, nynější střecha jehlanovitého tvaru pochází z roku 1890. Městský hřbitov původně ležel u kostela sv. Jakuba ve městě, od roku 1587 se přemístil ke kostelu sv. Petra a Pavla, který je hřbitovním kostelem dodnes.[3] Podél jedné stěny lodě jsou vystavěny až dvě desítky náhrobků patřící měšťanům Prachatic a majitelů tvrze ve vsi Běleč. Pravděpodobně tito lidé přispěli na opravy kostela, proto je takto připomínána jejich památka.

Malby

Z uměleckého hlediska je kostel hodnotnou památkou, jelikož prošel mnoha opravami. Přes odkryté románské základy zde nalezneme znaky gotiky v podobě klenby krypty, dále také barokní strop. V presbytáři byla odhalena nástěnná malba pocházející z 16. století, která zachycuje Poslední soud. Anděl s Pannou Marií čekají u nebeské brány, kterou hlídá sv. Petr a přijímá duše do nebe. Nalevo je možné vidět výjev pekla, okřídleného Lucifera a tři ďábly. Motiv pekla doplňují hříšníci představující opilství, lichvu a smilstvo. Uprostřed stěny je namalován anděl, který prstem ukazuje zmrtvýchvstalým cestu do nebe, nebo do pekla. Na všechny tyto postavy dohlíží Bůh, jehož zobrazení není však zcela odkryto.[4]

V letech 1980-1981 byly pracovníky Státních restaurátorských ateliérů odhaleny další středověké nástěnné malby.[5]

Svatý Vojtěch

Osoba svatého Vojtěcha je s okolím Prachatic zmiňována, spojitost s původním kostelem dedikovaným apoštolům Petrovi a Pavlovi není však potvrzena. Vojtěch vykonal několik poutí do Říma, při kterých putoval přes jihozápad Čech. Při jedné z nich měl údajně navštívit i zdejší kostel a vysvětit ho. Kvůli nedostatku prokazatelných dat je toto spíše městská pověst.[3]

Současnost kostela

V současnosti není kostel nijak výrazně vybaven, slouží pouze jako smuteční síň. Do interiéru byly alespoň vráceny tři sochy z barokního hlavního oltáře, který se ani se dvěma postranními nedochoval. Do výklenků po levé straně presbytáře jsou vsazeny sošky svatých apoštolů Petra a Pavla, z druhé strany zdobí kněžiště Kalvárie.[6] Na hřbitově u kostela jsou dochovány hroby významné prachatické rodiny Neumannových, z níž je nejznámější svatý Jan Nepomuk Neumann, český katolický misionář působící ve Filadelfii (USA). Mimo tuto rodinu jsou zde pochovány řádové sestry z Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského, které se zasloužily o chod místního kláštera, v jehož prostorách v dnešní době sídlí Hospic sv. Jana Nepomuka Neumanna.

Odkazy

Reference
  1. PILÁT, Ladislav. In: Svatý Vojtěch na Šumavě: Sborník vydaný k 950. výročí smrti sv. Vojtěcha. Prachatice: Literátské bratrstvo, 1947. S. 28.
  2. STARÝ, Václav. Prachatice a Jan Neumann. Prachatice: Galerie Nahoře, 1997. ISBN 80-900811-0-X.
  3. FENCL, Pavel; Antonín Jurčo. Prachatice: Obrazy z paměti města. Prachatice: Město Prachatice, 2005. ISBN 978-80-260-2975-5. S. 410.
  4. MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do polovice XIX. století: Okres prachatický. Prachatice: Galerie Nahoře, 1995. ISBN 80-238-0141-4. Fotoreprint původního vydání z roku 1913.
  5. VÍTOVSKÝ, Jakub. Středověké nástěnné malby v kostele sv. Petra a Pavla ve Starých Prachaticích. In: LOSOS, Ludvík. Sborník restaurátorských prací. Praha: Státní restaurátorské ateliíry Praha, 1983. S. 45–78.
  6. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 3: P-Š. Praha: Academia, 1980. S. 538.

Literatura
  • VÍTOVSKÝ, Jakub. Středověké nástěnné malby v kostele sv. Petra a Pavla ve Starých Prachaticích. In: LOSOS, Ludvík. Sborník restaurátorských prací. Praha: Státní restaurátorské ateliíry Praha, 1983. S. 45–78.
  • LOSOS, Ludvík. Techologické poznatky při restaurování středověkých nástěnných maleb v kostele sv. Petra a Pavla ve Starých Prachaticích. In: LOSOS, Ludvík. Sborník restaurátorských prací. Praha: Státní restaurátorské ateliíry Praha, 1983. S. 79–82.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.