Kostel svatého Václava (Deštná)

Kostel svatého Václava v Deštné, která je jednou z částí města Dubá na jihu okresu Česká Lípa, je barokní sakrální stavba s původními románskými prvky. Stojí na vyvýšeném místě na úbočí svahu, uprostřed hřbitova. U něho se při západní straně nalézá dvůr, který je dřevěný a roubený, stojící na místě staršího panského dvora, spojeného kdysi s věží kostela.[1] Kostel byl ve druhé polovině 18. století přestavěn do barokní podoby. Od roku 1965 je zapsán v celostátním seznamu kulturních památek.[2]

Kostel svatého Václava v  Deštné
Barokní brána na hřbitov a průčelí kostela svatého Václava v Deštné
Místo
StátČesko Česko
KrajLiberecký kraj
OkresČeská Lípa
ObecDeštná
Souřadnice50°31′18,54″ s. š., 14°30′57,54″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátčeskolipský
FarnostDeštná
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební slohzbytky románského a baroko
Výstavba1763-1766
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
AdresaDeštná
Kód památky46572/5-3427 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Kostel svatého Václava je nejstarší stavební památkou v oblasti Dubé.[3] Původní kostel byl románskou stavbou z období před rokem 1230.[4] Tento románský kostel byl orientován k východu.[1] Románské období připomíná východní apsida,[4] která je členěná v dolní polovině třemi lichými arkádami a západní průčelí s hranolovou věží.[1] První známý písemný doklad je z roku 1352, tehdy kostel patřil k mělnickému děkanátu.

Obdélnou románskou loď nahradila v letech 1763–1766[1] (1763-1765[5]) loď barokní svatyně,[4] kterou podle návrhu stavitele z Kosmonos vystavěli zedníčtí mistři F. Hoppe a Oppelt. Tehdy se změnila orientace kostela k jihu. Boční zdi lodi byly ubourány a z původní románské stavby se zachovaly jen apsida (jež byla původně presbytářem), která se stala jakousi boční kaplí a věž. Sakristie byla zřízena v roce 1817. Kostel byl obnoven v roce 1882.[1] V roce 1891 byla v Deštné zřízena samostatná farnost (budova fary stojí u kostela). Na velikonoční neděli se konala v roce 1938, zřejmě naposled, Velikonoční jízda (německy Osterreiten či Kreuzreiten), která oslavuje zmrtvýchvstání Krista a polní mše. Při jízdě objížděli jezdci na koních pole a sakrální památky, to na počest křížových výprav do Svaté země.[6] Po roce 1945 přestala být farnost obsazována knězem a do místa začali dojíždět excurrendo kněží z okolí, většinou z Jestřebí nebo Dubé. V letech 2009-2010 byl kostel opravován a 4. října 2010 jej litoměřický biskup Jan Baxant znovupožehnal po opravě.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 4 800 000 Kč.[7]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
částka 700 800 800 400 800 500 800

Architektura
Pohled na kostel sv. Václava v Deštné ze strany

Exteriér

Kostel je jednolodní, obdélný s půlkruhově uzavřeným presbytářem s obdélnou sakristií, románskou apsidou po východní sraně a románskou věží na západní straně. Hlavní – severní průčelí je členěno pilastry a vrcholí volutovým štítem uprostřed s kasulovým oknem. Stěny kostely jsou zevně členěny pilastry s římsou a půlkruhově uzavřenými okny. Románská apsda je členěna v dolní polovině původními lichými arkádami, v horní polovině barokními pilastry s římsou. Na bocích věže jsou dvě sdružená, zřejmě románská, okénka s datem obnovy 1882. Báň věže je cibulová.[1]

Interiér

Stěny presbytáře jsou uvnitř členěny pilastry. Kostel má v klenbě dvě pole české placky s pásem. Presbytář je sklenut konchou. Sakristie má valenou klenbu s lunetami.[1]

Vybavení

Zařízení kostela je rokokové z období kolem roku 1766. Hlavní oltář je rámový. Je opatřen obrazem sv. Václava z roku 1765. Po stranách hlavního oltáře nad brankami se nacházejí sochy sv. Víta a sv. Ludmily. Dva boční oltáře jsou z období před rokem 1769, a jsou dílem sochaře ze Sloupu. Kazatelna má ambon s pozdně renesančními reliéfy andílčích hlav z konce 16. století a klobouk z 19. století. Ostatní zařízení a obrazy pochází z období od 2. poloviny 18. do 19. století. Kamenná křtitelnice je datována do období mezi 17. až 18. stoletím.[1]

Okolí kostela

Na hřbitov obklopený zdí u kostela vede pozdně barokní brána z období kolem roku 1766. Nedaleko stojící barokní fara má mansardovou střechu. Při silnici k Dubé pod dětským domovem a internátní školou (bývalým plicním sanatoriem) je ve skále tesaný kamenný reliéf Kalvárie, který byl zřejmě původně nad studánkou.[1]

Odkazy

Reference
  1. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Deštná /Česká Lípa/, s. 330–331.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-12]. Identifikátor záznamu 159083 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  3. Kulturní památky: Kostel sv. Václava v Deštné [online]. Dubá: Městský úřad Dubá [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
  4. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 55.
  5. NOVOTNÁ, Daniela. Kokořínsko. Praha 1: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Turistická část, s. 24.
  6. DULÍK, Stanislav; PRÁŠIL, Petr. Dubá a okolí na starých pohlednicích. Hostivice: Petr Prášil, 2006. ISBN 80-86914-16-X. Kapitola Deštná, s. 80.
  7. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98–99.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.