Kostel svatého Petra a Pavla (Nový Hrádek)

Kostel svatého Petra a Pavla je římskokatolický farní kostel v Novém Hrádku. Je situován na severozápadním okraji náměstí.

Kostel svatého Petra a Pavla
Kostel svatého Petra a Pavla
Místo
StátČesko Česko
KrajKrálovéhradecký
ObecNový Hrádek
Souřadnice50°21′28,82″ s. š., 16°14′35,67″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézekrálovéhradecká
VikariátNáchod
FarnostNový Hrádek
Užívánípravidelné
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1721–1723
Další informace
UliceNáměstí
Kód památky46578/6-1828 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o kostele na Novém Hrádku je z 18. 7. 1362, kdy patron kostela v Zákraví ustanovil faráře ke kostelu v Hrádku. Současný kostel sv. Petra a Pavla je z roku 1723, kdy byl původně dřevěný kostel přestavěn v barokním slohu. Je dílem Jana Blažeje Santiniho.

Inventář

Hlavní oltář s bohatou figurální a plastickou výzdobou pochází z 1. poloviny 18. století a je patrně dílem řezbáře z okruhu Matyáše Bernarda Brauna. Na bočních brankách jsou sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa, který má nohu na hlavě čerta. V nástavci oltáře je plastika Boha Otce a holubice symbolizující Ducha svatého. Na oltářním obraze, jehož autorem je zřejmě Petr Brandl, jsou patroni kostela. Kazatelna je ze stejné dílny jako hlavní oltář, na ambonu jsou reliéfy evangelistů - Matouše, Marka, Lukáše a Jana, a nápis o renovaci v roce 1941. Křtitelnice je barokní, pískovcová, kalichovitého typu. K nejstaršímu dochovanému inventáři patří boční portálový oltář sv. Josefa na epištolní straně z konce 17. století, který byl původně hlavním oltářem starého kostela. Oltář Panny Marie na evangelijní vítězného oblouku je rokokový z 1. poloviny 18. století se sousoším Madony s Dítětem a sochami sv. Václava (se štítem a kopím) a sv. Víta (s kohoutem a knihou) po stranách. Na pravé straně presbytáře je dřevořezba sv. Jana Nepomuckého, na jehož hlavu nese orel visací zámek jako symbol mlčenlivost. Jejím autorem je jeden z nejvýznamnějších Braunových žáků Ignác Rohrbach. Empírové lavice jsou z 1. poloviny 19. století.

Varhany

Původní varhany byly vyrobeny králickým varhanářem Kašparem Welzelem v roce 1744. V průběhu historie byly několikrát upravovány - Josefem Vanickým z Třebechovic - ten zhotovil volně stojící hrací stůl a Josefem Kobrlem. Tehdy byly varhany částečně zromantizovány. V roce 2012 proběhla generální oprava Ivanem Červenkou z Jakubovic u Lanškrouna a oprava varhanní skříně panem Machem z Červeného Kostelce, která vrátila rejstříkovou dispozici do doby zpět před Kobrleho romantizací. Varhany mají krátkou oktávu. Na konci roku 2016 byl nainstalován nový plovákový měch.

Manuál C–c3

1.Principál8'
2.Salicionál8'
3.Copula8'
4.Copula4'
5.Octava4'
6.Octava2'
7.Quinta22/3'
8.Rauschquinta 2x11/3'
Pedál C–a
9.Subbas16'
10.Octavbas8'
  • Pedálová spojka

Bohoslužby

Bohoslužby se konají v neděli od 8.30 a v úterý, ve středu a v pátek v 18.00.

Fotogalerie

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.