Kostel svatého Petra a Pavla (Mimoň)

Kostel svatých Petra a Pavla v Mimoni je římskokatolický farní kostel a je i díky své poloze na vyvíšeném místě hlavní dominantou města Mimoň. Současná barokní podoba kostela je ze 17. století, kdy nahradil starší kostel na stejném místě. V roce 1806 vyhořel i se sousední kaplí, byl však obnoven. Chrám stále slouží svému účelu a je ve správě římskokatolické farnosti Mimoň. Je chráněn jako kulturní památka.

Kostel svatého Petra a Pavla v Mimoni
Mimoňský kostel sv. Petra a Pavla od jihu
Místo
StátČesko Česko
Krajliberecký
OkresČeská Lípa
ObecMimoň
Souřadnice50°39′18,25″ s. š., 14°43′26,65″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátčeskolipský
FarnostMimoň
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba17. století
Specifikace
Stavební materiálzdivo
Další informace
AdresaMimoň
Oficiální webhttps://mimon.farnost.cz/
Kód památky19644/5-3146 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Starý kostel
Model kostela v Městském muzeu Mimoň. Podoba z doby před požárem: na modelu jsou všechny rohové kaple, kostelní věž je ještě oddělená od chrámové lodi.

Existence kostela na návrší nad městem je zřejmá již ve 12. století ze zachovalého seznamu Litoměřického katalogu kněžstva a od roku 1352[1] jsou známi i jeho duchovní správci. Byl postaven na místě mimoňského hradu spolu s farou a zasvěcen apoštolům Petru a Pavlovi.[2] Vrch s pískovcovým základem se pak nazýval Kostelní vrch, tedy Kirchberg.[3]

V roce 1450 byly do kostela zavěšeny zvony a později byl rozšířen o postranní oltáře. Ve druhé polovině 16. století byl kostel veden protestantskými pastory, počátkem 17. století se vrátil do správy římskokatolické církve.

Roku 1647 obdržel kostel od pozdějšího papeže Alexandra VII. ostatky svatých jáhnů sv. Agapita a sv. Jiří a od té doby se datuje zasvěcení kostela čtyřem patronům. Podle jiných zdrojů ostatky dostal roku 1650 majitel mimoňského panství Jan Putz z Adlersthurnu od papeže Inocence X. a do (nového) kostela je uložili jeho synové v září 1663.[4] Po roce 1661 byl nevelký dřevěný kostel zbořen, aby ustoupil novému kostelu kamennému.

Nový kostel
Interiér kostela
Umrlčí kaple svaté Honory u kostela
Vstupní část kostela, vpravo kaple svaté Honory

Místo starého kostela vystavěl na pokyn majitele města Jana Putze z Adlersthurnu v letech 1661 až 1663 italský stavitel Giulio Broggio kostel nový v barokním slohu z kamene. Počáteční práce měl na starosti italský stavitel Carlo Giuseppe Bossi. Krátce poté byla postavena i věž, která byla s kostelem propojena později.

Při západní straně kostela byl vybudován hřbitov, areál byl ohrazen obdélníkovou zdí, v letech 1673 až 1675 byly do rohů zdí dostavěny čtyři kaple (archandělů Gabriela, Michaela, Rafaela a Uriela) a při jižní zdi pátá svaté Honory byla márnicí.[5] Budova nové fary je z roku 1678. V roce 1787 byly do věže nainstalovány hodiny.

V červnu roku 1806 podlehlo téměř celé město požáru. Shořela i fara, na kostele šindelová střecha i s hodinami a část vnitřního vybavení a poškozeny ohněm byly i svaté ostatky. Ty se podařilo v Sasku zrenovovat a poté mohly být znovu uloženy v kostele. Požár roztavil také zvony, které se zřítily. Po požáru byl kostel obnoven a stavebně upraven: celá stavba chrámu byla zvýšena a chrámová loď byla propojena s věží, byla zhotovena nová střecha pokrytá taškami. Byly koupeny varhany, dovezeny z Prahy i nové zvony. V roce 1831 byly namontovány nové hodiny a roku 1838 byl zavěšen za velkého zájmu obyvatelstva spolu s přetaveným velkým zvonem i další menší. V témže roce byl kostel zasažen úderem blesku a při tom byla zničena všechna okna. Krátce poté byl na věž nainstalován bleskosvod.

Po zrušení kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Svébořicích po roce 1948 sem byla přenesena soška Panny Marie Loretánské.

Současný stav

Kostel i barokní fara slouží svému účelu a jsou uvedeny v celostátní evidenci kulturních památek pod číslem 19644/5-3146.[6] Chráněny jako kulturní památka jsou rovněž sochy u kostela. Všechny uvedené objekty jsou zároveň součástí do mimoňské poutní cesty, vybudované roku 2007. Z pěti původních kaplí postavených v letech 1672–1675 vně kostela byly čtyři rohové zbořeny, zachovala se pouze jedna.

První sobota v září je výročním dnem uložení ostatků patronů a v kostele se konává mše, při níž se schránky ostatků odkrývají.[7] Bohoslužby se zde konají denně.

Kostel byl zapojen do akce Noc kostelů 24. května 2013,[8] stejně i o rok později.[9]

Odkazy

Reference
  1. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. Kapitola Mimoň, s. 135.
  2. PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha 3: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Mimoň, s. 138.
  3. ŠŤASTNÝ, Jiří. Uličník Mimoně. Mimoň: Město Mimoň, 2012. ISBN 978-80-260-1337-2. Kapitola Kirchberg, s. 155.
  4. Uličník, str.155
  5. Uličník, str.155
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-22]. Identifikátor záznamu 130423 : Kostel sv. Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  7. Uličník, str.155
  8. Noc kostelů. [s.l.]: Biskupství litoměřické, 2013. Kapitola Mimoň, kostel sv. Petra a Pavla, s. 54.
  9. redakce. Noc kostelů: Památky Českolipska večer otevřou své brány. Českolipský deník [online]. 2014-05-23 [cit. 2014-05-23]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.