Kostel svatého Petra (Slivice)

Je situovaná na jihozápadním rohu lodi kostela. Má tvar vertikálního hranolu, který je zakončený cibulovitou bání, na níž je nasazena lucernová věžička. Velmi úzká střílnovitá okna v nižších podlažích osvětlují vnitřek věže. V posledním patře jsou okna ukončena půlkruhem. Věž je rozdělena jednoduchými římsami na tři nestejné části. Střílnovitá okna, spolu s masivními zdmi věže (síla zdiva 1,75 m), dosvědčují domněnku, že stavba měla mít i obranný účel, což lze předpokládat vzhledem k nedaleké Vintířově cestě a Zlaté stezce. Zlatá stezka měla jednak strategický, obchodní a dopravní význam, jednak význam vojenský.[1]

Loď kostela je bez větších architektonických ozdob a členění. Všechna nároží jsou bosována. Kromě dvou původních gotických oken, ze kterých je už jedno zazděné a viditelné je pouze ostění, jsou ostatní okna obdélníková, zakončená půlkruhem s motivem božího oka. Na východě je k lodi připojen presbytář s polygonálním závěrem, nad kterým se na střeše tyčí sanktusní věžička. Ve zdech presbytáře se nacházejí dvě obdélníková okna zakončená segmentem a vyplněná vitráží s vyobrazením biblických postav. Druhé původní gotické okno je velmi úzké, hrotité, se zesíleným ostěním a ukončené jeptiškou. Toto druhé původní okno je částečně překryto přístavbou sakristie, která je na jihu připojená k presbytáři. Předsíň je připojena k jižnímu průčelí lodi. Vstupní dveře obdélníkového tvaru jsou výrazně vyosené na levou stranu. Obě přístavby mají sedlovou střechu s nikou ve štítu, který je ve své přeponě lemován římsou s prejzovou krytinou.

Presbytář je jediná část kostela, která je zachovaná v původním stavu v gotickém slohu. Na šířku měří 6,96 m a na délku 8,1 m.[2] Je pětiboce ukončený a klenutý žebrovou klenbou ve dvou polích, v jednom poli je křížová klenba a v druhém poli závěru je klenba paprsčitá. Žebra klenby jsou po stranách vyhloubená, vycházejí z jehlancových konzol a protínají se v ose chrámu, kde jsou instalovaný kruhové svorníky s růžicovým motivem.[4]

Loď je vystavěna na obdélníkovém půdorysu. Má plochý strop vyzdobený v roce 1932 malbou architekta J. Majora z Prahy.[2] Prostor lodi od prostoru presbytáře odděluje lomený, neprofilovaný vítězný oblouk. V jižní zdi se nachází hrotitý portál, zdobený žlábkem, oblounem a prutem hruškového profilu[4](zdobení portálu je orientováno do předsíně). V portálu jsou vsazeny dřevěné dveře z roku 1696. Na konci lodě naproti presbytáři se nachází kruchta, která v čele spočívá na třech masivních sloupech s předsunutou centrální částí a u stěn je kruchta nasazena na dvou pilastrech.

Sakristie je poměrně malá místnost na čtvercovém půdoryse, zaklenutá strohou hřebínkovou klenbou. Osvětlují jí dvě čtvercová okna, z vrchu segmentovitě ukončená, která jsou přímo naproti vchodu do lodě chrámu; ten je lemován neprofilovaným lomeným portálem.

Rozměry i tvar předsíně odpovídají proporcím sakristie, jediný rozdíl je ve stropu, který je proveden z ocelových traverz, mezi kterými jsou valená pole. V zádveří se nachází původní vchod do věže.

• Barokní lavice s řezanými postranicemi a páskou (cca 1700).[5]
• Hlavní oltář, 2. polovina 17. století s mladším obrazem
• Dva boční oltáře - sv. Jana Nepomuckého a Immaculaty (1710)
• Kazatelna (1715)
• Gotická opuková polychromovaná socha sv. Petra – pravděpodobný autor: „Mistr Krumlovské madony“. Jedná se o vzácnou sochařskou práci z 2. pol. 14. století. Výška sochy je 91,5 cm. Znázorňuje staršího muže s plnovousem, který v jedné ruce drží zavřenou knihu. (Ve slivickém kostele je pouze velmi přesná kopie, originál je zapůjčen Národní galerii v Praze.[3]

Milín-Slivice; kostel sv. Petra, střela ve zdi

Ve Slivici padly jedny z posledních výstřelů 2. světové války v Evropě, přičemž jeden dělostřelecký granát dopadl do stěny kostela. Ve zdi ale vytvořil pouhý kráter, protože nedošlo k explozi nálože. Po následném konci války pyrotechnici granát ze zdiva vyňali, zneškodnili a nahradili symbolickou střelou pro paměť budoucím generacím.[6]

Milínští obyvatelé chtěli kostel původně založit úplně jinde, kam také navezli stavební materiál. Ovšem přes noc se materiál záhadně přesunul na nynější místo kostela. Dělníci, kteří pracovali na stavbě kostela, našli při kopání základů kamennou sochu, která neměla ruce. Podle její podoby (lysá hlava a dlouhá brada) ale usoudili, že se jedná o sv. Petra. Jak se dá předpokládat, po dodělání dřevěných rukou, a svazku klíčů, byl patron nového kostela zcela jasný. Tento nález se místním jevil přímo jako Boží znamení. Socha sv. Petra je od počátku brána jako zázračná. V období, kdy katolíci v Čechách tvořili menšinu, byla socha zkusmo dána na bezpečnější faru, nicméně vrátila se na své místo. Proto se kněz na sochu obořil, ale byl sv. Petrem zmlácen.

Jedna pověst je přímo spjata se jménem Slivice: kostel má údajné „nekonečnou“ kapacitu a ať do něj vejde sebevíc lidí, stále se pořádně nenaplňuje, takže lidé „ŠLI VÍCE a více“. Z toho se odvíjí pravděpodobné rozšiřování a smršťování kostela, kdy i při zaplnění lidmi v řádu tisíců měl každý pro sebe stále dostatek místa.

Další pověst vypovídá o pokladu, který tu katolíci v obavě před Žižkou ukryli. Ze země, cestou k Milínu, mělo koukat kamení, na kterém byly viděny kalichy, stříbrem a perlami se třpytící. Z jámy, která byla poblíž kamení, se ozývaly hlasy zvonů.

Poslední pověst mluví o proroctví, a to o konci osady Slivice, pokud by kostel sv. Petra byl náhle zbourán. [7]

• Od stříbrných hor: časopis školní mládeže Příbramska a Dobříšska. Příbram: Vlastivědná komise učitelstva školního okresu příbramského, 1950; ročník 10., autor článku: Josef Valenta
• PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Příbramském. V Praze: nákladem Archaeologické komisse při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1901. Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, 13.
• POCHE, Emanuel a kol. Umělecké památky Čech. Vyd. 1. Praha: Academia, 1977-1982. 2 sv.
• LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha: Unicornis, 2001. ISBN 80-901587-8-1.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Petra na Wikimedia Commons
• Osada slivice; obec Milín
• Římskokatolická farnost Slivice-Milín
• Pořad ČT a Národní galerie o soše sv. Petra ze Slivice