Kostel svatého Mikuláše (Čečovice)

Kostel svatého Mikuláše je gotický filiální kostel ve vesnici Čečovice v okrese Plzeň-jih. Náleží pod římskokatolickou farnost sv. Petra a Pavla v Holýšově, vikariátu Plzeň-jih, diecéze plzeňské.[1] Kostel byl v roce 1999 nařízením vlády České republiky 147/1999 Sb. prohlášen za národní kulturní památku České republiky.[2][3]

Kostel svatého Mikuláše
Místo
StátČesko Česko
KrajPlzeňský
OkresPlzeň-jih
ObecČečovice
Souřadnice49°35′6″ s. š., 13°1′21″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézeplzeňská
Další informace
Kód památky18508/4-2048 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie kostela

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1356 a 1358.[4] Kostel byl postaven podle mínění odborníků patrně mezi lety 13301410 na místě staršího pohřebiště poblíž středověké tvrze pánů z Velhartic, kterým tehdy Čečovice patřily. Podle nejnovějších poznatků spadá jeho výstavba do let 1340-1360. Věž kostela byla přistavěna (na sakristii) v letech 1717–1724.[5]

Pro svou důležitost byl kostel v roce 1999 prohlášen za národní kulturní památku. V současnosti se nachází po celkové obnově, rukama restaurátorů prošel i interiér, jehož původní malířská výzdoba se skrývala pod dvanácti vápennými nátěry.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu kostela čerpáno 12 659 000 Kč.[6]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 1996 1997 1998 1999 2000
částka 1 159 1 200 3 500 1 600 5 200

Význam a hodnota

Kostel je jednou z nejpozoruhodnějších gotických staveb okresu a je výjimečně cenným dokladem vrcholně gotické architektury. Architektura kostela má obdobu v řezenské katedrále a v kostele sv. Jana Křtitele v Nabburgu (okres Schwandorf). Předpokládá se, že zdejší kostel je dílem umělců z huti stavějící katedrálu v Řezně.

Architektonické a umělecké pojetí čečovického kostela je v rámci české stavební produkce unikátní použitým stavebním materiálem, jímž je režná cihla v kombinaci s masivně uplatněnými a dosti náročně provedenými tesanými kamenickými prvky.[p 1]

Předpokládá se,[7] že při stavbě tohoto cihlového kostela byly použity kamenické články určené pro jinou, podstatně větší a významnější stavbu. Je dokonce možné, že tyto články nebyly tesány v Čechách, ale už hotové přivezeny z Bavorska.[7]

Popis

Exteriér

Kostel stojí v severozápadní části obce na mírné vyvýšenině. Je to orientovaná jednolodní zděná stavba na půdoryse obdélníku. Na východní straně je stejně široký polygonální závěr, k němž na severní straně přiléhá čtyřpatrová omítaná věž se sakristií v přízemí na půdorysu lichoběžníku. Kostel je postaven z režného cihlového zdiva doplněného pískovcovými architektonickými články na nízké kamenné podezdívce. Zdi lodi a závěru jsou členěny opěrnými pilíři. Na severní straně u rohového opěrného pilíře západního průčelí je pětiboká schodišťová věžice, která je zakončena jehlanovou střechou s hroticí a makovičkou, krytá bobrovkami. Západní průčelí je ukončeno trojúhelníkovým štítem, na kterém je parapet se sloupky a pruty ve třech úrovních. Ramena štítu jsou posázena kraby a štít je zakončen kamenným křížem. Pod štítem v jeho ose je velká rozeta s kružbami. Na jižní straně kostela je hlavní vstup mezi dvěma opěrnými pilíři. Lomený portál má pískovcové ostění profilované výžlabky a oblouny. Nad archivoltou je strmý vimperk se slepou kružbou, jeho ramena jsou zdobena zvířecími reliéfy.

Kostel má sedlovou střechu, nad kněžištěm je polygonální valba. Věž je ukončena cibulovou báni s lucernou, makovicí a křížem. Hlavní krytinou jsou bobrovky, věž kostela je kryta měděným plechem.[8][4]

Interiér

Interiér kostela zdobí lineární gotická výmalba a dvě vrstvy renesančních maleb.[9] V průběhu obnovy byl na stěně u hlavního vstupu nalezen iluzívní malovaný oltář asi z poloviny 18. století. Loď a kněžiště jsou zaklenuté třemi poli křížové klenby, sakristie má jedno pole křížové klenby.[10] Klenební konzoly jsou jehlancové s maskou muže nebo římsové s kružbami. Okna lodi a kněžiště jsou lomená s profilovaným ostěním a s kružbami, jsou dvoudílná, pouze osové okno závěru kněžiště je trojdílné. Hlavní oltář se sochou svatého Mikuláše a kazatelna pochází z poloviny 18. století. V západní části lodi je kruchta (tribuna) s poprsní zdí (parapetem), v ose tribuny je výklenek pro oltář. Kruchta je podepřena pilířem a podklenutá dvěma poli křížové klenby. Portál na tribuně má lomený oblouk s kružbovým trojlistem. Na tribunu a do podkroví vede točité schodiště osvětlené třemi okénky s kamenným ostěním.[4][8][11]

Odkazy

Poznámky

  1. Jinou stavbou z neomítnutého cihelného zdiva ze 14. století v Čechách je Katedrála svatého Ducha v Hradci Králové.

Reference

  1. filiální kostel sv. Mikuláše, Čečovice. www.bip.cz [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné online.
  2. Detail dokumentu - C0002777. S. 3007, 3015. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-12-18]. S. 3007, 3015. Dostupné online.
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-12-18]. Identifikátor záznamu 129222 : Kostel sv. Mikuláše v Čečovicích. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  4. KAIGL, Jan. Čečovice : kostel sv. Mikuláše : národní kulturní památka. 1. vyd. Plzeň: Národní památkový ústav, ÚOP v Plzni, 2017. 1 složený list (8 nečíslovaných stran) s. Dostupné online. ISBN 978-80-85035-49-0, ISBN 80-85035-49-9. OCLC 982101219
  5. Kostel sv. Mikuláše - Čečovice. Atlas Česka [online]. 2009-09-08 [cit. 2021-12-18]. Dostupné online.
  6. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97.
  7. Kostel svatého Mikuláše - Oficiální stránky obce Čečovice. www.cecovice.cz [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné online.
  8. kostel sv. Mikuláše - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné online.
  9. Evropská záhada gotické architektury - kostel sv.Mikuláše v Čečovicích. www.turistickelisty.sportovnilisty.cz [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. (česky)
  10. Domažlice. www.kostelycz.cz [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné online.
  11. Památky a občanská vybavenost Plzeňského kraje | Plzeňský kraj. web.archive.org [online]. 2017-09-15 [cit. 2021-12-18]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.