Kostel svatého Matouše (Třebonín)

Třebonínský románský kostel byl založen nejspíše koncem dvanáctého století a pravděpodobně už stál v roce 1194. V té době byl zasvěcen svatému Kříži.[2] První písemná zmínka, v níž je uveden pod latinským označením Alba ecclesia, pochází z druhé poloviny čtrnáctého století.[3] Později byl kostel upraven a rozšířen v gotickém, renesančním a barokním slohu.[4] K rozšíření lodi a presbytáře došlo v roce 1790.[5] V průběhu dějin se změnilo zasvěcení. Kostel je uváděn jako zasvěcený svatému Matoušovi[4][6] nebo svatému Matějovi.[5]

Náhrobník s reliéfem kříže a kalichu

Zvonice

V dochované podobě je kostel jednolodní stavba s půlkruhovým presbytářem a hranolovou věží na západní straně. K jižní straně presbytáře přiléhá sakristie. Podvěží je zaklenuté žebrovou klenbou, v presbytáři je použita koncha a v sakristii placková klenba.[5] Areál kostela se zvonicí vymezuje ohradní zeď. Vstupuje se do něj ze západu velkou bránou s trojúhelníkovým štítem nebo malou brankou na jihu. Zvonice má zděnou podezdívku a bedněné patro se šindelovou střechou.[4]

Do lodi se vstupuje z podvěží goticko-renesančním okoseným portálem ze šestnáctého století s původním dveřmi.[3] Druhé podlaží věže je přístupné vnějším schodištěm a vchází se z něj na dřevěnou kruchtu.[7]

Románské zdivo se dochovalo v užší části lodi a ve věži,[7] která byla upravena v šestnáctém století.[5] Stavebním materiálem je místní dvojslídná rula. Původní vstup do kostela se nacházel v severní stěně lodi.[7] Z románské stavební fáze pochází také východní štít,[8] v němž se dochovaly tři otvory, z nichž prostřední má profil ve tvaru kříže. Jejich umístění naznačuje, že na východní straně kostel původně ukončovala apsida.[9]

Vchod do věže v prvním patře je nejspíše původní a naznačuje existenci tribuny.[8] Kostel tak nejspíše souvisel se sídlem Ubislava z Třebonína zmiňovaného v roce 1194, které se mohlo nacházet v prostoru hřbitova jižně od kostela.[2]

Interiér

Většina zařízení pochází z osmnáctého století. Ze staršího období pochází gotická osmiboká křtitelnice.[5] Ve vnější zdi lodi jsou umístěny dva figurální náhrobníky ze druhé poloviny šestnáctého století a znakový náhrobník se symbolem kalichu a kříže z patnáctého století.[4] Dominantou interiéru kostela je hlavní oltář s vyřezávaným akantovým rámem a sochami andělů. Na bočním oltáři je umístěn novodobý obraz. K dalšími vybavení patří dřevěná socha Immaculaty, krucifix na vítězném oblouku, kazatelna s řezanou rokajovou výzdobou a pozdně barokní křtitelnice.[5]