Kostel svatého Martina (Zámrsk)

Kostel je orientovaná jednolodní zděná stavba na půdorysu obdélníku se zaoblenými rohy, je zakončena protáhlým půlkruhovým kněžištěm. Po stranách kněžiště je sakristie (na severu) a Boží hrob (na jihu). Střecha je valbová krytá bobrovkami. Stěny jsou hladce omítané členěné pilastry s římsovými hlavicemi. Po obou stranách lodi jsou prolomena dvě okna (sever a jih) v plastických šambránách. Západní průčelí je členěno pilastry a ukončeno nízkou atikou a na ní volutovým štítem s pilastry, které vybíhají nad štít a jsou ukončeny volutami. Mezi pilastry je nika s mušlovou konchou. Po stranách štítu na atice jsou umístěny rokokové vázy.[5][6]

Vstupní portál má po stranách pískovcové pilastry ukončenými volutami (obdoba štítu). Na pískovcovém ostění vchodu jsou vytesány rokaje s rozvinutou páskou s nápisem a datací 1782. Vchodové dveře jsou vyřezávané s rokokovými motivy.[3] Nad vchodem je okno a nad ním vytesané znaky rodu Gemsdorfů.

Kněžiště má délku 9,60 m a šířku 4,85 m, je plochostropé se štukovým zrcadlem. Po stranách jsou přistavěny sakristie a Boží hrob, nad nimi jsou oratoře se segmentovými stropy otevřené do kněžiště půlkruhovými oblouky, které mají štukové orámování s klenákem. Sakristie je plochostropá, Boží hrob má valenou klenbu. Vítězný oblouk má půlkruhové zakončení. Loď kostela je 13 m dlouhá a 9,45 m široká, dělená pilastry. Strop je zaklenutý plackami oddělenými pasy. Dva sloupy s ionizující hlavicí a dvě nástěnné konzoly nesou zděnou kruchtu, která má třikrát vydutou poprsnici zdobenou štukovou výzdobou (rokaje), na střední poprsnici jsou znaky Gemsdorfů. Přístup na kruchtu a oratoř na epištolní straně je vřetenovým schodištěm.[7][3]

Jedno manuálové varhany se sedmi rejstříky byly vyrobeny v roce 1907 varhanářem Josefem Kobrlem z Lomnice nad Popelkou.[8] Ty nahradily varhany, které byly uváděny v inventáři již v roce 1768.[2]

Rokokový hlavní oltář svatého Martina z roku 1781 od Josefa Pacáka z Litomyšle. Boční oltář svatého Františka de Paula je pořízen na zakázku hraběnky Terezie z Bubna a Litic. Oltář vyřezal v roce 1760 František Špička, malbu provedl Leopold Felix. Druhý boční oltář Neposkvrněného početí Panny Marie byl evidován už v inventáři v roce 1768. Kazatelna je opět dílo Josefa Pacáka z roku 1753.

Pískovcová křtitelnice ve tvaru kalichu pochází z původního kostela, je vysoká 96 cm. V kostele se rovněž dochovaly náhrobky z roku 1531 a 1590 majitelů Lukavských z Lukavice Jana a jeho vnuka Václava.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Martina na Wikimedia Commons