Kostel svatého Klementa (Stará Boleslav)

Svou dnešní podobu kostel získal ve třetí čtvrtině 12. století, jedná se ovšem o starší založení již z 11. století, kterému předcházela dřevěná stavba snad z 10. století. Kostelík stál zřejmě v blízkosti dnes již zaniklého knížecího hradu, protože v západní části se nacházela tribuna. Ta bývala obvykle spojena s palácem nebo obydlím velmože dřevěným můstkem. Jde o jednolodní románskou stavbu s půlkruhovou apsidou na východní straně a kamennými portály v západní a severní zdi. Vnitřní prostora lodi měří 7,45 m × 4,55 m. Interiéru dominuje odstupňovaný vítězný oblouk. V lodi je po dvou úzkých oknech na každé straně, apsidu osvětlují také dvě okna. V západní části lodi se nacházela zmiňovaná tribuna, podepřená trámy, s původně přímým vchodem ze západní strany, který byl později zazděn a v ose stěny naopak prolomeno gotické okno. Empora však měla i dřevěné schodiště na severní stěně lodi, jak dokládají zachované nástěnné malby.

Kostel prodělal četné pohromy. V 15. století byl vypálen drancujícími husitskými vojsky. Obnovili jej teprve r. 1601 probošt Václav Albín z Helfenburku a kapitulní děkan Jiří Steinwasser. Během třicetileté války byl kostel těžce poničen Švédy (stopy po požáru byly nalezeny během posledního restaurování nástěnných maleb), zejména klenba utrpěla četné trhliny, proto byla loď v r. 1857 nově zaklenuta dnešní křížovou klenbou. Až do roku 1788 zde konala staroboleslavská kapitula své zasedání. V r. 1927 proběhly větší úpravy kostela, zejména exteriéru nákladem preláta Jana Paulyho, který pořídil novou krytinu a fasádu. Do apsidy nechal umístit gotickou kamennou menzu pocházející ze zbořeného kostela sv. Filipa a Jakuba v Praze na Smíchově (zbořen roku 1891).

Interiér s nástěnnými malbami

Kostel se stal známým především díky nástěnným malbám, které byly objeveny již kolem roku 1890 a částečně odkryty v letech 1899–1900 dr. E. Šittlerem a následně v roce 1914 konzervovány G. Mikschem. Nejsou dotčeny pozdější restaurační přemalbou. Konzervační zásah se uskutečnil ještě začátkem 60. let 20. století, kdy bylo v západní stěně odkryto zazděné okno a vchod na tribunu.

V apsidě se původně nacházely tři pásy maleb. Na konše byl zřejmě obraz Krista Pantokratora trůnícího nad skupinou apoštolů, ovšem z původní výzdoby se nedochovalo nic. Tato malba byla později překryta obrazem Panny Marie. V horním pásu stojí dvanáct apoštolů, dělených dvěma románskými okny do tří skupin. Ve středním pásu jsou poškozené a velmi fragmentárně zachované dvě scény. Dnes je patrný červený kůň se zbytkem postavy jezdce, směřující ze středu apsidy proti zbytku bílého koně v trysku. Přízemní pás je vyplněn malovaným závěsem, který pokračuje do lodi a obíhá celý vnitřek kostela. Na jižní stěně je ve středovém pásu zobrazena legenda ze života sv. Klementa ve třech obrazech: Kliment je císařem Trajánem poslán do vyhnanství, Kliment objevuje zázračný pramen vody a Světcova mučednická smrt v moři. Západní stěna navazuje na jižní iluzivním meandrem, který vymezuje úroveň bývalé tribuny. V zazděném menším okně je umístěna postava archanděla Michaela. Po levé straně jsou v lunetě dvě málo zřetelně postavy, z nichž menší zcela na kraji s čapkou a bez svatozáře zřejmě představuje objednatele maleb. Více vpravo se zachovaly dvě zřejmě stojící postavy, z nichž levá nepochybně představuje sv. Václava v krátkém šatě, s knížecí čapkou a s pozdviženýma rukama v přímluvném gestu, vedle něj pak ženu – snad sv. Ludmilu. Na severní stěně spodní pás kopíruje původní schodiště na tribunu. U jeho dolní části stála velká postava biskupa. Figurální výjevy v horním pásu v lunetě jsou porušeny dvěma okénky, dodatečně prolomenými. Dnes jsou zde fragmenty několika postav kolem sloupů a ženu, která si ukazuje oběma rukama na oči. Vzhledem ke stupni dochování lze těžko posoudit, co celá scéna představovala. V prostoru pod bývalou tribunou na západní a jižní stěně se dále dochovaly tři velké kruhové medailony s alegorickými výjevy. Tyto frontálně stojící ženské postavy snad představují ctnosti Moudrosti, Pokory, Lásky či Naděje.

• Boháčová Ivana - Špaček Jaroslav: Raně středověké kostely sv. Václava a sv. Klimenta ve Staré Boleslavi. Archaeologia historica 26, 259–278. Brno 2000
• Guth Karel: Praha, Budeč, Boleslav, in: Svatováclavský sborník I. Praha 1934
• Metějček Antonín: Nastěnné malby v kostele sv. Klimenta ve Staré Boleslavi, in: Časopis Společnosti přátel starožitností českých 31–1923, s. 102–108
• Merhautová A.: Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971, s. 320–321
• ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy…, 1901. Dostupné online. – kapitola Boleslav Stará, s. 6–123.
• Špaček Jaroslav: Nálezy středověkého skla ze Staré Boleslavi - 1. Historické sklo 2, 101-107. Čelákovice 2000.
• Špaček Jaroslav – Boháčová Ivana: Výsledky záchranného archeologického výzkumu v areálu okolí baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi. Archaeologia historica 25, 307–322. Brno 2000
• Šittler Eduard: Kostelík sv. Klimenta ve Staré Boleslavi a románské fresky v něm objevené. Památky archeologické XIX, 1900–1901. s. 1–22, 73–79.
• Všetečková Zuzana: Středověká nástěnná malba ve středních Čechách, Praha 1999, s. 174
• Umělecké památky Čech 3, Praha 1980

• Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
• Kostel svatého Václava (Stará Boleslav)
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav)
• Svatý Klement
• Seznam národních kulturních památek České republiky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Klementa na Wikimedia Commons

• Město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
• Poutní místo Stará Boleslav
• Národní Svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi