Kostel svatého Josefa (Hutisko)

Předchůdcem současného objektu byl roubený kostel, zbudovaný v průběhu roku 1732.[2] Šlo o filiální kostel, podřízený dohledu rožnovského faráře, k němuž byly krom Hutiska přiděleny také obce Horní Bečva, Prostřední Bečva, Solanec a Velké Karlovice. Duchovní správu zde vykonávali lokální kaplani, z nichž prvním byl Kristián Mošnovský z Příbora.[3] Nynější zděný jednolodní kostel byl postaven kolem roku 1748 poté, co původní dřevěný svatostánek vyhořel.[2] Stavbu sakrální novostavby, na níž se podílel hukvaldský zednický mistr Jan Jiří Görig, z větší části financoval solanecký fojt Jiří Křenek (1708–1766),[4] jehož pískovcový pozdně barokní náhrobek stál u kostela až do roku 1952, kdy byl společně s náhrobkem jeho manželky Roziny transportován mimo hřbitov.[3] Obě sepulkrální památky jsou od druhé poloviny 60. let 20. století součástí sbírek Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Samostatnou farou se Hutisko stalo až v roce 1843. Za prvního faráře Jakuba Čámka byl kostel o tři roky později rozšiřován, získal věž a nový hlavní vstup, lemovaný kamenným portálem.[2] Exteriérové fasády byly upravovány zkraje 70. let 20. století a ozdobeny mozaikami z dílny akademického malíře Luďka Majera.[2][5] Kolem kostela se rozprostírá hřbitov.

Interiéru dominuje hlavní oltář s obrazem sv. Josefa a dva boční oltáře, zasvěcené Panně Marii Pomocné a sv. Petru a Pavlu. Během působení farářů Karla Ješky a Jaroslava Říčného byl v letech 1928 a 1950 interiér kostela vyzdoben malbami akademického malíře Františka Podešvy (1893–1979), zachytávajícími novozákonní motivy ve stylu lidového umění moravského Valašska. Podešvova malba v kněžišti však byla roku 1993 zalíčena.[4]

• 
  Kostel sv. Josefa spolu s farní budovou
• 
  Interiér kostela sv. Josefa v Hutisku