Kostel svatého Josefa (Štítná nad Vláří)

Kostel byl zbudován mezi léty 1784–1787 jako sídlo nově zřízeného lokálního kaplanství, jež vzniklo po vyčlenění vesnic Jestřabí, Popova, Štítné nad Vláří a přilehlých osad (např. Kochavec či Valentová) z brumovské farnosti.[2] Sakrální novostavbu postavili na okraji obce v blízkosti Zelenského potoka, ačkoliv dle původních plánů měl být kostel zbudován o několik kilometrů západněji, ve směru na Jestřabí.[2] Interiér nového kostela byl zařízen mobiliářem, pocházejícím ze zrušeného kostela sv. Rocha v Jarošově u Uherského Hradiště.[3] Prvním štítenským lokalistou byl jmenován někdejší františkánský řeholník Alexius Čermák (ve funkci 1787–1808), za jehož působení byla dokončena také stavba lokalie a místní školy. Na farnost bylo lokální kaplanství povýšeno dne 13. září 1856 za lokalisty Františka Kočíře, který se stal prvním štítenským farářem.[2] Jedno místo pro kooperátora pak bylo při kostele ustanoveno v roce 1870. Roku 1895 došlo k obnově hlavního oltáře, z něhož byl sejmut barokní obraz s výjevem úmrtí sv. Josefa, který nahradila plastika, zachytávající tentýž motiv, z díly gmündského sochaře Josepha Unsterberga. O dva roky později se podařilo kostelní interiér doplnit o nové varhany, vyrobené varhanářem Karlem Neuserem z Nového Jičína. Boční oltář, zasvěcený sv. Anně, pocházel z roku 1874 a odstraněn byl patrně po roce 1958.[2]

Výraznější úpravy svatostánku probíhaly především ve 20. století. Roku 1941 byla původní šindelová střecha nahrazena krytinou z pálených tašek. Během první i druhé světové války byly pro vojenské účely zrekvírovány kostelní zvony. Současné zvony pocházejí z roku 1956 (zvon sv. Josefa, zvon Panny Marie a zvon sv. Václava), kdy proběhlo jejich slavnostní posvěcení Mons. Ladislavem Kubíčkem, tehdejším proboštem v Dubu nad Moravou. Výjimku představuje umíráček, datovaný do roku 1682, jenž jako jediný nebyl z kostela odebrán.[3] Zrekvírovány byly rovněž kovové varhanní píšťaly, které musely být znova vyrobeny v dílně varhanáře Jana Tučka z Kutné Hory v roce 1927. Generální rekonstrukce objektu proběhla v letech 1986–1987 za faráře Štěpána Hrdiny, kdy byly zakoupeny nové věžní hodiny a opraveny fasády, okapy i střechy.[4]

Pohled do kostelního interiéru z kůru

Štítenský kostel má podobu jednoduché jednolodní stavby s odsazeným, půlkruhově zakončeným presbytářem a průčelní hranolovitou věží s hodinovým ciferníkem, zakončenou bání. Budova je kryta sedlovou střechou v závěru zvalbenou. Délka objektu činí 38 m, šířka 12,30 m a výška i s krovem 14,50 m. Exteriérové fasády jsou zcela hladké, členěné přízemní podmazávkou a ve vrcholu pak průběžnou fabionovou římsou. Interiéru, kromě hlavního oltáře, dominuje vyřezávaná kazatelna, boční oltář zasvěcený Panně Marii Růžencové, terakotová křížová cesta z roku 1938 a sedm památkově chráněných soch světců (sv. Karel Boromejský, sv. Pavel z Théb, sv. Řehoř I., sv. Šebestián, sv. Jan Nepomucký, sv. Roch a sv. Růžena Limská).[3] Na severu je kostel obklopován hřbitovem, který disponuje novodobou obřadní síní.