Římskokatolická farnost Štítná nad Vláří

Štítná nad Vláří původně patřila do sousední farnosti Brumova. Štítná se však rozrůstala, a proto byly snahy, aby se osamostatnila a měla vlastní kostel. Tento záměr byl uskutečněn v roce 1787, kdy byl dostavěn nynější kostel a postavena fara. Obce Štítná nad Vláří, Jestřabí a Popov byly tohoto roku vyfařeny z brumovské farnosti a ve Štítné nad Vláří byla zřízena samostatná duchovní správa, zvaná lokálie. Jako samostatná farnost byla Štítná nad Vláří zřízena 13. září 1856.[1]

Při zřízení samostatné farnosti v roce 1856 bylo zároveň zřízeno i systemizované místo kooperátora – kaplana. Kaplan byl zde pak stále až do roku 1958, kdy pro nedostatek kněží zůstává už jenom jeden kněz. [1]

I. 1787-1808- P. Josef Čermák

II. P. Vincenc Mandel

III. květen 1809- září 1809- P. Antonín Díblík - zemřel na choleru ve věku 32 let.

IV. P. Kohn

V. 1837- 1854- P. František Krajča

VI. 1856-1871- P. František Kříž - za jeho působení byla lokálka povýšena na faru, stal se tedy prvním farářem štítenským, konec života prožil jako zámecký kaplan v Mořicích, kde 6. 3. 1883 umírá.

VII. 1871- 1890- P. Jan Štěpán- po dlouhodobých sporech s farníky odešel do Nového Hrozenkova.

VIII. 1891-1892- P. Tomáš Christ- zemřel ve věku 62 let.

IX. 1893- 1930- P. Alois Filip- Velmi oblíbený kněz, na jeho pohřbu bylo přítomno přes 70 kněží, byl velkým zastáncem chudých. Zemřel 5 dní před svým bratrem P. Janem Filipem, kanovníkem z Kojetína.

X. 1930-1932- P. František Karlík

XI. 1932-1959- P. Stanislav Dostál, zastupoval P. František Ďulík

XII. 1959- 1970- P. Josef Vitoul

XIII. únor 1970- srpen 1970- P. Stanislav Šuránek, bratr známého kněze P. Antonína Šuránka

XIV. 1972-? P. Štěpán Hrdina

XV. ?- 1994- P. Stanislav Čevela, nyní farářem v Kokorech

XVI. 1994- dosud- P. Andrzej Bystrzycki

Kostel má památkově chráněné kulturní památky movité, které byly prohlášeny Krajským střediskem památkové péče v Brně dne 2. 9. 1975.

Ke kostelu přiléhá také velký hřbitov, sloužící pro pochovávání věřících ze Štítné, Popova, Jestřabí a přilehlých osad (Kochavec, Valentová...). V roce 1900 se hřbitov rozšiřoval, bylo potřeba odkoupit několik pozemků, jinak by musel být hřbitov přeložen. 29. 1. 1905 byl hřbitov misionářem po misiích posvěcen. Až do druhé světové války se pohřbívalo dosti neuspořádaně. Hroby byly obdélníkové a aby se nerozpadaly, byly obložené drnem a spojeny vrbovým prutem. Ke svátku Všech svatých se na hrob pokládaly smrkové větvičky a na ne se připevnily doma vyrobené papírové růže. Po roce 1932 se doma zhotovovaly věnce, jak je známe dnes. V té době zde byly pouze jednohroby a pokud v rodině v krátké době zemřelo více osob, musely být pohřbeny do hrobů jiných, proto měly některé rodiny i 3 a více hrobů. v roce 1960 již hřbitov nestačí a je podána žádost o rozšíření hřbitova. V roce 1964 byly vykoupeny pozemky a v roce 1968 se začalo pohřbívat na novém hřbitově. Díky návrhu P. ThDr. Fr. Hrnčiříka jsou hroby pečlivě uspořádány a hřbitov je tak jedním z nejkrásnějších pohřebišť v okolí.

Na hřbitově se nachází prostorná obřadní síň, která je nyní využívána k osobnímu rozloučení se zemřelým před církevním obřadem v kostele. Dříve se zde konaly samotné rozloučení bez církevního obřadu, býval zde přítomen smuteční řečník i varhaník.

Ve farnosti funguje Misijní klubko dětí, které na jaře 2016 uspořádalo jarmark, při kterém byly prodávány vlastnoručně vyrobené růžence, svíčky nebo křížky. Příprava jarmarku probíhala celou postní dobu, děti se seznamovaly se skutky milosrdenství a vedle toho vyráběly předměty k prodeji.[2]

Kostel sv. Josefa a přilehlý hřbitov.

Interiér kostela sv. Josefa ve vánočním čase.

V červnu 2018 ve farnosti uděloval svátost biřmování biskup Josef Nuzík. [3]

• Farnost Štítná nad Vláří na webu olomoucké arcidiecéze
• Webové stránky farnosti