Kostel svatého Jana Křtitele (Šumperk)

Areál farního kostela se nachází na území městské památkové zóny v historickém centru města Šumperka poblíž hlavního náměstí. V bezprostřední blízkosti kostela stojí památkově chráněné objekty

• fara[3]

• sochy evangelistů Matouše[4], Marka[5] a Lukáše[6]. Sochy spolu se čtvrtou sochou evangelisty Jana[7], která se nachází v Husitské ulici, jsou z roku 1768. Nechal je zhotovit místní tkalcovský mistr Bittner s manželkou. Sochy jsou připisovány moravskému sochaři Janu Scherhaufovi, autorství však není doloženo. Restaurovány byly v r. 1970.
• kamenný kříž u severní strany kostela.

Samotný kostel je zděná jednolodní stavba křížového půdorysu s polygonálně ukončeným presbytářem. Dvě proti sobě umístěné kaple tvoří příční loď. Na severní straně kostela stojí mohutná čtyřboká věž se sakristií v podvěží a dalšími přístavky. Na jižní straně je přístavba nové klasicistní sakristie a dalších provozních místnosti, na kterou navazuje krytá arkáda se dvěma stlačenými oblouky, kryjící nástěnnou malbu z 19. století: Poslední večeře a Kristus na hoře Olivetské. Na západní straně se nachází dvouramenné kryté schodiště ke vstupním dveřím do kostela. Průčelí je zakončeno jednoduchým trojúhelníkovým štítem. Presbytář člení opěrné pilíře kryté pultovými stříškami. Střecha je sedlová, na věži cibulová báň s lucernou. Nad kaplemi je střecha valbová se sanktusníky. [1]

V presbytáři se dochovala křížová valená klenba s pasy a lunetami na římsových konzolách. Jeden z pasů tvoří triumfální oblouk. V severovýchodní stěně presbytáře je osazen gotický sanktuář s mitrovým obloučkem výklenku, nad ním v tympanonu trojlist. V kaplích a lodi je klenba valená s pasy a lunetami na pilířích a pilastrech. Prostor v přízemí věže je zaklenut kří­žovou žebrovou klenbou s kruhovým svorníkem. Na podporách klenebních žeber jsou vytesány dvě hlavy, které lze pokládat za nejstarší sochařské památky ve městě a jejich vznik je možno zařadit hluboko do 14. století. Mladší je kamenné šnekové schodiště se vstupním pozdně gotickým portálem. Ve věži jsou zavěšeny dva 150 kg těžké zvony zasvěcené sv. Antonínovi a sv. Janu Křtiteli.

Okna v lodi i bočních kaplích jsou vitrážová a malovaná. Postavy světců a světic byly vytvořeny počátkem 20. století. Cenná je výzdoba stropu a stěn presbytáře, kterou v polovině 18. století vytvořil malíř Ignác Oderlický. Umělec vytvořil tři fresky s náměty ze života patrona kostela: kázání Jana Křtitele, apoteózu Jana Křtitele a dekorativní výzdobu vítězného oblouku v kompozici s vyobrazením apoštolů Matouše, Marka, Lukáše a Jana.

Hlavní oltář vznikl v r. 1680 a byl několikrát upravován. Hlavní obraz Kristova křtu byl v r. 1818 přemalován šumperským malířem Antonem Floriánem Gerschem, který je autorem i dalších obrazů na bočních oltářích (sv. Florián, sv. Jan Nepomucký). Po úpravě v r. 1919 byl obraz oddělen od tabernáklu a umístěn na zdi. Mramorový tabernákl vytvořil v r. 1834 loštický sochař Cyril Kutzer.

Další výzdoba pochází vesměs z 2. poloviny 19. století. Obrazy křížové cesty v roce 1851 namalovali šumperští umělci Ringelhahn a Wurian. Jsou zde obrazy šumperského malíře Karla Brachtla st. z roku 1890 s motivy Panny Marie, Antonia Austa, malíře z Adamova u Kolštejna z konce 19. století - mj. Josef Pěstoun.

V západní části lodi je velký kůr na dřevěných sloupech. Na něm jsou instalovány varhany z roku 1897, které vyrobil Karel Neusser z Nového Jičína. Mimořádně cenné jsou vyřezávané lavice radních pánů ze 17. století v jižní kapli a za pozornost stojí vyřezávané městské znaky. Kazatelnu zhotovil v roce 1840 stolařský mistr Mück ze Žlebu u Hanušovic.