Kostel svatého Jakuba Většího (Zbraslav)

Poprvé se Zbraslav zmiňuje roku 1115, kdy byla knížetem Vladislavem I. darována kladrubskému klášteru, a ten zde zřídil proboštství. [2] Ve 13. století byla Zbraslav v majetku pražského biskupa a s ním ji za jiné statky vyměnil král Přemysl Otakar II., který si zde nechal vybudovat lovecký dvůr. [3] Jeho syn Václav II. se rozhodl roku 1291 pro založení kláštera cisterciáckého řádu, který měl údajně ve velké oblibě. [4] V době příchodu zakládajícího konventu na Zbraslavi již stála kaple sv. Jakuba Většího, která byla využívána cisterciáky jako místo bohoslužeb. [5] Nový klášter byl také plánován jako královská nekropole a tuto funkci dočasně suplovala právě Jakubova kaple, [6] protože stavba konventního chrámu trvala několik let.

Dobu rozkvětu vystřídal úpadek a zkáza. Z  velkolepého cisterciáckého opatství, jehož opati měli významný vliv na politiku Českého království, se výměnou vládnoucí dynastie a přesunem královského pohřebiště do katedrály sv. Víta stal klášterem druhořadého významu. [7] Zle jej poničili husité. [8] Své stopy zde zanechalo i švédské vojsko. Po skončení třicetileté války začal klášter znovu prosperovat a roku 1654 byl vysvěcen nově postavený opatský kostel sv. Jakuba. [9]

Zbraslavská madona (deskový obraz vzniklý okolo roku 1350)

Kostel byl v původní podobě vystavěn v gotickém stylu, v polovině 17. století došlo k jeho rozšíření a přebudování podle raně barokního slohu. [10] Koncem 19. století byla v kostele skřínka s královskými pozůstatky, [11] z  nichž byly antropologem Emanuelem Vlčkem identifikovány ostatky Václava II. , štědré donátorky[12] kláštera Elišky Přemyslovny a zřejmě jednoho z  Eliščiných dvojčat – dcerky Elišky. [13] 23. června 1991 byly přemyslovské ostatky znovu slavnostně pohřbeny do hrobu v podlaze u vstupu do presbyteria. [14] Od roku 1995 je kostel národní kulturní památkou. [15]

Součástí vnitřní výzdoby je obraz Nanebevzetí Panny Marie, jejž namaloval Giovanni Battista Piazzetta v letech 1743 až 1744.[10] Kromě něj se v kostele nachází kopie jednoho z nejlepších děl českého gotického malířství, Zbraslavské madony, jež je umístěna na oltáři jižní lodi kostela sv. Jakuba a socha Madony z  Rouchovan[16] dnes společně s originálem Zbraslavské madony vystavená v Národní galerii v Anežském klášteře. Výzdobu doplňují obrazy Petra Brandla a Karla Škréty. U vstupu do presbyteria stojí pomník Přemysla Oráče, jehož autory jsou Jan Štursa a Pavel Janák. [10]

Zbraslavská madona je deskový obraz s polofigurou Panny Marie s dítětem, dílo výjimečné kvality z poloviny 14. století,[17] namalované lazurovou technikou v modrozelených barvách na bukovém dřevě. Obraz je veliký 89×60×5cm[18] a ikonografický rozbor nevylučuje spojitost s osobou Karla IV.[19]

• Zbraslav
• Praha
• Seznam národních kulturních památek České republiky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons