Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín)

Kostel svatého Jakuba Většího v Jičíně je římskokatolický farní kostel postavený po roce 1627 v barokním slohu. Je hlavním chrámem jičínské římskokatolické farnosti a arciděkanství královéhradecké diecéze. Nachází se na náměstí, poblíž Valdické brány v historické části města Jičína, ve stejnojmenném okrese Královéhradeckého kraje. Je přímo propojen barokní chodbou s vedlejším valdštejnským zámkem.[1] Budova fary-děkanství se nachází poblíž zadní části kostela.

Kostel svatého Jakuba Většího v Jičíně
Místo
StátČesko Česko
KrajKrálovéhradecký
OkresJičín
ObecJičín
Souřadnice50°26′11,1″ s. š., 15°21′10,97″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézekrálovéhradecká
Vikariátjičínský
FarnostJičín
Statusfarní kostel
Architektonický popis
ArchitektNicolò Sebregondi
Stavební slohbarokní
Typ stavbykostel
Výstavba1627
Další informace
UliceValdštejnovo náměstí
Oficiální webhttps://www.jicin.farnost.cz/kostely
Kód památky38031/6-1072 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Vstupní část kostela

Kostel nechal postavit Albrecht z Valdštejna v těsném sousedství svého zámku, na parcelách zbouraných měšťanských domů, poté, co původní farní kostel sv. Jakuba předal řádu jezuitů a ti si při něm vybudovali kolej.

Základní kámen kostela byl položen v roce 1627. Architektem byl Giovanni Battista Pieroni, podle jehož návrhu byla stavba na půdorysu řeckého kříže s vložením věžovitých kaplí a předstupujícím pilastrovým průčelím. Stavbu zprvu vedl Andrea Spezza, Valdštejnův dvorní architekt, po jeho úmrtí v roce 1628 převzal vedení stavby Valdštejnův stavitel Nicolò Sebregondi.

Kostel zamýšlen jakožto katedrála pro nové biskupství, tento plán však skončil násilnou smrtí Albrechta z Valdštejna. Výstavba byla zastavena a zamýšlená kupole spolu se čtyřmi věžemi již nikdy nebyly dokončeny. Ke zprovoznění a následného předání kostelu došlo až v roce 1655, farníci mezitím navštěvovali původní farní kostel u jezuitů.

Kostel za dobu své existence dvakrát vyhořel. Poprvé vyhořel v roce 1681, a tak bylo zapotřebí celý vnitřek kostela nově omítnout a v patře byly zřízeny dvě panské oratoře a následně v roce 1701 došlo k vysvěcení kostela. Podruhé v roce 1768, po němž došlo k rozsáhlejším škodám. O rok později došlo k propojení oratoře s panským sídlem a zámkem.[2]

Popis kostela

Interiér kostela

Interiér kostela

Malby a obrazy

O vnitřní malby včetně obrazů se postaral malíř rokoka a začínajícího klasicismu Josef Kramolín. Strop kopule je pokryt ilusivní malbou a pod kopulí ve sférických trojúhelnících se nacházejí obrazy evangelistů - Matouše, Marka, Lukáše a Jana. V transeptu se pod římsou nacházejí obrazy čtyř západních církevních otců - sv. Ambrože, sv. Augustina, sv. Řehoře Velikého a sv. Jeronýma.

Hlavní oltářní obraz je nesignovaný a zachycuje bitvu u Clavija roku 844, ve které Ramiro z Leonu porazil Saracény. Nad vojskem se zjevuje sv. Jakub na bílém koni a dodává Španělům odvahu k boji.

Sochy a oltáře

Barokní budova děkanství u sv. Jakuba

Okolo hlavního oltáře se nacházejí sochy v nadživotních velikostech vyobrazující apoštoly sv. Petra a sv. Pavla. U jižních stěn příčné lodi se nacházejí pozdně barokní oltáře Panny Marie a Nejsvětějšího Srdce Páně z řezbářské dílny Jelínků v Kosmonosích. Tyto oltáře jsou vyrobeny z polychromovaného dřeva a umělého mramoru.

Při bočních stěnách kostela, v závěrech transeptu, se nacházejí oltáře sv. Anny a sv. Rodiny. I tato umělecká řezbářské díla zhotovená okolo roku 1770 jsou z dílny Jelínků v Kosmonosích.

Sochy k těmto oltářům byly přidány na začátku 20. století.

Presbytář

Mramorové desky presbytáře jsou připomínkou obětí Prusko-rakouské v roce 1866 a obětí války mezi Rakouskem-Uherskem a Osmanskou říší v roce 1878.

Varhany

V kostele se nacházejí pozdně romantické varhany na kůru zhotovené v roce 1903 firmou Emanuel Štěpán Petr z Prahy. V roce 2004 byla zahájená jejich rekonstrukce, která byla dokončená v roce 2018. Rekonstrukce stála 3 500 000 Kč.[3]

Zvony

Zvony byly do kostela pořízeny až v roce 1992. Jedná se o zvony - Svatý Jakub, Svatý Josef a Paní Zdislava

Odkazy

Reference

  1. Kostel sv. Jakuba Většího, Jičín - Církevní stavby - Český ráj - Jičín. www.jicin.org [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-14.
  2. Kostely | Římskokatolická farnost - arciděkanství Jičín. www.jicin.farnost.cz [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné online.
  3. Adoptujte píšťaly, přispějete na opravu varhanů v kostele sv. Jakuba: Jičín. www.mujicin.cz [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné online.

Literatura

  • ULIČNÝ, Petr. Architektura Albrechta z Valdštejna. Italská stavební kultura v Čechách v letech 1600-1635. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 1358 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-564-2.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.