Kostel svatého Havla (Chlumec)

Římskokatolický farní kostel svatého Havla se nachází v centru města a je výraznou dominantou Chlumce. Byl postaven v letech 18471852 na místě původního gotického chrámu zasvěceného sv. Gothardu.[1]

Kostel svatého Havla v Chlumci
v okrese Ústí nad Labem
Kostel svatého Havla
Místo
StátČesko Česko
KrajÚstecký
OkresÚstí nad Labem
ObecChlumec
Souřadnice50°41′57,77″ s. š., 13°56′24,22″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátústecký
FarnostChlumec
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Datum posvěcení1849
Architektonický popis
Architekt J. Katz a A. Schmöch
Stavební slohnovorománský
Výstavba18471852
Specifikace
Stavební materiálkámen a zdivo
Další informace
AdresaKrušnohorská ul., Chlumec
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Průčelí kostela sv. Havla v Chlumci

První písemné zmínky o chlumeckém kostelu pocházejí z roku 1359, kdy místní farář Niklas z Barau platil 18 kop grošů papežského desátku. Stejně platili například i z Krupky a v Ústí nad Labem, což svědčí o značné výnosnosti chlumecké farnosti a tedy i samotné obce. Roku 1590 nechal majitel panství Petr Kölbl z Geisingu přestavět kostel v barokním slohu a vybudovat mohutnou hranolovou věž v jeho jižním průčelí. Během napoleonských válek byl kostel silně poškozen a postupně chátral. V letech 18471852 proběhla jeho přestavba v novorománském slohu podle návrhu architektů J. Katze a A. Smöcha. Slavnostní vysvěcení proběhlo 18. listopadu 1849. Roku 1852 byly instalovány varhany z dílny bratrů Fellerových z nedalekého Libouchce. Jejich generální opravu provedl v letech 19911993 MUDr. Tomáš Horák. V 80. letech byly do areálu kostela přemístěny plastiky a obrazy z nedalekých Vyklic zaniklých v souvislosti s těžbou hnědého uhlí. Počátkem 90. let byl chátrající kostel nově vymalován a zastřešen a v roce 1998 provedl zdarma opravu poškozených věžních hodin starosta sousední Telnice pan Jaroslav Doubrava. Až do konce 60. let 20. století náležela ke kostelu i stará gotická fara, která byla zbořena v souvislosti s výstavbou panelového domu v sousední Metodějově ulici čp. 182 až 185. Po její demolici se fara přemístila do domu čp. 26.[1]

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Chlumec.

Architektura

Trojlodí chrámu je obdélníkového tvaru, zakončené půlkruhovým presbytářem a hranolovou, v posledním patře, polygonální věží v jeho jižním průčelí. Síňové trojlodí je sklenuto plackami (klenba nad čtvercem) na čtyřboké pilíře s poloválcovými příporami. V přízemí věže se nachází novogotický vstupní portál nad nímž se tyčí velké kruhové okno, přinášející světlo k varhanům a vnitřním dispozicím lodě. V severní části chrámu je umístěn presbytář s novogotickým dřevěným oltářem a kazatelna. Jižní stranu lodě zaujímá balkon s varhany.[1]

Při hlavním vstupu v prostorách věže se nachází pamětní desky se jmény místních vojáků padlých v první světové válce. Severní vnější zeď kostela je osazena jedenácti renesančními náhrobními kameny rodiny Kölblů – majitelů panství v 16. a 17. století, které sem byly z části přeneseny ze zaniklého hřbitova, dílem ze zbořeného kostela sv. Vavřince u Českého Újezdu. Dva nejzachovalejší náhrobní kameny někdejších pánů se poté nachází zazděné uvnitř kostela po obou stranách kněžiště.[1]

Památky v okolí kostela

  • Od kostela vede na Horku ke kapli Nejsvětější Trojice chlumecká křížová cesta, která je od 3. května 1958 chráněna jako kulturní památka České republiky.[2]
  • U východního vstupu a na severní straně se nachází 3 smírčí kříže.
  • Pod vstupním schodištěm je umístěna socha zraněného vojáka na paměť obětem první světové války. Postaven byl díky sbírce matek a vdov vojáků v roce 1935 pod patronací komandanta Franze Kölera a slavnostně odhalen roku 1936. Socha vojáka je ze sochařské dílny F. Watzka v Teplicích.
  • Kamenný krucifix – u východního vstupu do kostela.
  • Kříž z Tuchomyšle – nachází se po levé straně vedle sochy vojáka. Na pískovcovém hranolovém soklu s vročením 1696 je tepaný kříž. Zrušen byl spolu s obcí v roce 1976, znovu nalezen v roce 1997 a potom byl přemístěn do Chlumce.
  • Socha Ecce Homo – vlevo od hlavního vstupu stojí na hranolovém soklu polychromovaný kamenný Kristus v životní velikosti, s trnovou korunou, spoutanýma rukama a s volně splývajícím pláštěm. Plastika původně stála v jižní části zlikvidované obce Vyklice u silnice u domu čp. 16. Přesunuta byla na současné místo v r. 1988 vzhledem k likvidaci obce těžbou. Barokní socha z roku 1738, jejímž autorem je Daniel Urbanský, je hodnotným dokladem barokní plastiky na Ústecku. Od 3. května 1958 se jedná o chráněnou kulturní památku České republiky.[3]
  • Sloup s pietou – přibližně 100 m na návsi pod kostelem stojí na hranolovém soklu vysoký sloup s jednoduchou hlavicí. Na rozšířené krycí desce je umístěna volná kamenná plastika Piety – sedící Panna Marie s postavou umučeného Krista na klíně. Celková výška plastiky je asi 6 m. Od 3. května 1958 je to chráněná kulturní památka České republiky.[4]

Duchovní správa

Z chlumeckých farářů je dodnes vzpomínán Franz Zechel, který se jako 77letý stařec připojil ke svým farníkům prchajícím v srpnu 1813 před bitvou s Francouzi do hor nad Chlumcem, kde po několik dní pečoval o skupinu místních dětí. Po bitvě se večer vrátil vyhladovělý a vyčerpaný do své fary, kde byl druhý den ráno nalezen mrtvý.[1] V současné době farnost Chlumec z důvodu efektivnosti spadá do farního obvodu v Ústí nad Labem, která je spravovaná excurrendo. Od 1. července 2002 v kostele slouží coby duchovní správce ústecký arciděkan Miroslav Šimáček.[5]

Bohoslužby

Mše se zde konají každou 2. a 4. neděli v měsíci od 16 hodin.[6]

Odkazy

Reference

  1. PETRŽILKA, Stanislav. Kronika obce vydávaná v Chlumeckém zpravodaji. Chlumecký zpravodaj [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné online.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-04-26]. Identifikátor záznamu 155588 : Kaple Nejsvětější Trojice, Chlumec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-04-26]. Identifikátor záznamu 155152 : Socha Ecce Homo, Chlumec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-04-26]. Identifikátor záznamu 155366 : Sloup se sousoším Piety, Chlumec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  5. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 74.
  6. Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Havla, Chlumec u Chabařovic [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2016-04-27]. Dostupné online.

Literatura

  • Kolektiv autorů: Telnice

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.