Kostel svatého Gotharda (Potěhy)
Kostel svatého Gotharda je jednolodní kostel nacházející se v Potěhách u Čáslavi, první zmínka o kostelu pochází z 13. století.
| Kostel svatého Gotharda | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°52′6,78″ s. š., 15°25′14,85″ v. d. |
| Další informace | |
| Kód památky | 30875/2-1148 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
13. století
Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1242, kdy se o ní zmiňuje listina českého krále Václava I.. Již tehdy se Potěhy uvádějí jako farní a první zpráva o raně gotickém kostele svatého Gotharda pochází z roku 1268. Kostel se skládal z presbytáře, orientovaného přibližně na východ, sklenutého křížovou klenbou s kamennými žebry a lodí dlouhou 10,6 m.
Ve 14. až 16. století kostel neprošel žádnými stavebními úpravami. V 16. století měl kostel faráře podobojí.
17. století
Koncem 16. nebo počátkem 17. století byla k presbytáři ze severní části přistavena sakristie, která byla hned od počátku postavena jako podvěží. Do sakristie vedený portálek s rovnou profilovanou renesanční římsou je nejstarší dochovaný detail. Obec byla toku 1627 prodána Marii Magdaléně Trčkové, rozené Lobkovicové. Roku 1636 byl nabytý majetek Trčkům zkonfiskován a císař ho věnoval generálmaršálkovi Arnoštu de Suis. Ten započal se znovubudováním kostela, nejspíš díky válečným událostem zpustlého. V roce 1642 – 1659 došlo k raně barokní přestavbě kostela. Jižní a severní zdi lodi byli strženy – došlo k rozšíření a výstavně současné lodě i nového presbytáře. V severní části došlo k výstavně zděné arkády kruchty, nesené třemi masivními pilíři. Po přesunutí presbytáře se ze starého stala kaple Panny Marie. Sakristie dál plnila svůj účel i když byla v nepraktické poloze a byla na ní vystavěna věž. V kostele byl zvon, datovaný do roku 1659, který byl pořízen při příležitosti dokončení větší stavební úpravy. Ve věži jsou patrné zazděné střílnové otvory, které dokazují možnost opevnění kostela.
V průběhu 18. století nejsou o kostele žádné zmínky.
19. století
Kostela se výrazně dotklo několik přestaveb. Roku 1807 vyhořela obec i s kostelem. Následujícího roku byl kostel znovu vystavěn. Zachovány jsou stavební plány. Druhý kostelní zvon nesl letopočet 1807. Z východní strany presbytáře byla postavena nová dvoupodlažní sakristie. Ve druhém podlaží je oratoř. V roce 1873 došlo k úpravě dle návrhu architekta Františka Schoranze díky aktivitám na aueršperském žlebském panství. Okna získala lomený záklenek a neogotickou profilaci ostění. Zajímavé je že okna v boční kapli, v podvěží a nad vstupním portálem jdou přes klenby, resp. stropy. Dále došlo na výstavbu dvoustupňovitých vnějších pilířů po obvodu kostela. Došlo i k přestavbě krovu i tvaru střechy nad presbytářem ze sedlové na pultovou ustupující od lodě.
20. století
Poslední opravy a úpravy kostela proběhly v letech 1912–1913, které měly pouze zajišťovací a údržbový charakter. Koncem 20. století došlo na výmalbu interiéru kostela.
Popis
Kostel je jednolodní a přibližně orientován presbytářem k jihu. Na východní straně je od severu věž spolu s kaplí Panny Marie a sakristie vedle presbytáře. Kostel vyplňuje jižní část návsi, naproti kostelu se nachází fara. Trojboký presbytář s velmi profilovaným obloukem je sklenut paprsčitou klenbou na žebrech vybíhajících z konzol. Loď je plochostropá, kruchta lodi je nesená třemi masivními pilíři a arkádami. V podvěží je valená klenba a portálek do kaple. Zajímavé je že okna v boční kapli, v podvěží a nad vstupním portálem jdou přes klenby, resp. stropy. Dvoudílné okenní výplně v presbytáři jsou tvořeny dvěma jeptiškami a dvojplaménkem, okna ve věži a kapli dvěma jeptiškami a trojlistem, čtyřdílné okno v průčelí je tvořeno čtyřplaménkem, dvěma trojlisty a jeptiškami a třídílná okna v lodi třemi jeptiškami a paprsčitou rozetou. Střecha věže je tvořená čtyřmi štíty, severní a jižní štíty mají hodiny, východní je opatřen zvony a západní otvorem ve tvaru kříže. Vstupní průčelí, které je tvořeno věží a štítovou stranou lodě, má 5 dvoustupňovitých vnějších pilířu, 4 jsou rozmístěny po stěně lodi a zbývající je na nároží věže. Uprostřed štítové stěny je vstupní ústupkový portál s tympanonem, nad portálem je čtyřdílné okno a na oknem je otvor ve tvaru kříže.
Zařízení
Zařízení je z 18. století a z 1. poloviny 19. století, pod kruchtou je původní oltářní obraz sv. Gotharda z doby kolem roku 1800, je silně přemalovaný a zničený. Kamenný náhrobník pod kruchtou je z roku 1775, v kapli P. Marie je rokokový oltář z 2. poloviny 18. století s rokajovou ornamentikou a novou sochou P. Marie.
Průčelí kostela
Loď kostela
Sakristie kostela
kaple Panny Marie
Věž kostela
Detail věže
Okno v průčelí
Okno presbytáře
Okno lodi
Vnější pilíře
Presbytář kostela
Kostelní loď
Vchod do kaple
Kaple Panny Marie
Půdorys kostela
Okno jdoucí přes klenbu
Portálek do původní sakristie
Detail římsy
Otvor nad sakristií
Detail otvoru
Prostor nad sakristií
Konzola římsy mezi lodí a presbytářem
Konzoly žeber v presbytáři
Klenba presbytáře
Pilíře nesoucí kruchtu
Klenby kruchty
Okno jdoucí přes strop
Schodiště ve věži
Zazděné okenní otvory ve věži
Krov lodi
Krov věže
Hodinový stroj
Odkazy
Literatura
- Poche, Emanuel – Umělecké památky Čech, 1977, 1. vydání
- Birnbaumová, Alžběta., Jansová, Libuše. – Soupis památek historických a uměleckých v království českém okres Čáslav, s. 281-283, Praha, 1929
- Kibic, Karel. ml. – Památky středních Čech, Z průzkumů kostelů na Čáslavsku - kostel sv.Gotharda v Potěhách a kostel sv. Václava v Bílém Podolí, s. 6-13, 2002, 16(2)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Gotharda na Wikimedia Commons
- https://ecclesiaincastellata.wordpress.com/opevnene-kostely-v-cechach/