Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Solec)
Římskokatolický filiální[1] kostel Nanebevzetí Panny Marie v Solci je gotická sakrální stavba[2] na hřbitově uprostřed obce.[3] Od roku 1967 je chráněn jako kulturní památka.[4]
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Solci | |
---|---|
Kostel Nanebevzetí P. Marie v Solci | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Okres | Mladá Boleslav |
Obec | Kněžmost |
Lokalita | Solec |
Souřadnice | 50°28′27,23″ s. š., 15°4′15,47″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | turnovský |
Farnost | Boseň |
Status | filiální kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | gotika |
Výstavba | 14. století |
Specifikace | |
Stavební materiál | zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 22335/2-1734 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Kostel pochází ze 14. století. Původní vzhled příliš nenarušily ani barokní přídavky bočních předsíní, sakristie a úpravy věže a oken.[2] Kostel tedy zůstal vzácně stavebně dochovaný.[3]
Architektura
Jedná se o obdélnou jednolodní stavbu s polygonálně uzavřeným presbytářem a západní hranolovou věží.[2] Loď je hladká. Má dva páry obdélný oken s polokruhovými záklenky. Věž je dvoupatrová. Upravena byla roku 1750.[3]
Na jižní straně má kostel hrotitý bohatě profilovaný portál, ve kterém jsou na gotických závěsech dveře ze 17. století. Presbytář je opatřen opěráky a osvětlený původními gotickými hrotitými okny. Presbytář má křížovou, v závěru paprsčitou žebrovou klenbu.[2]
Kromě dvoudílného sedile se v interiéru nachází i umělecky hodnotný sanktuář z 15. století, který je orámovaný pilířky na figurálních konzolách. Ty přecházejí v lomený oblouk[2] jenž je posázený kraby. Sakristie má valenou klenbu a je přístupná dveřmi z přelomu 17. a 18. století. Jsou na nich barokní rozviliny. Dveře jsou zavěšeny na gotických závěsech. Triumfální oblouk je lomený. Loď má plochý strop.[3]
Zařízení
Zařízení je barokní. Pochází ze 17. století[2] až 18. století. Hlavní oltář je raně barokní. Je portálový, sloupový. Pochází z konce 17. století a je na něm novější nástavec a sochy sv. Petra a sv. Pavla. Boční oltáře jsou barokní, baldachýnové a pocházejí z období kolem roku 1740. Jsou doplněny novějšími obrazy Kalvárie a Křtu v Jordáně. Také kazatelna je z roku 1740. Křtitelnice je pražského původu a pochází z roku 1775.[3] V kostele se nachází zajímavý obraz Ježíška a sv. Jana Křtitele z konce 17. století, který je v původním rámu.[2] Pod věží je znakový náhrobník Straků z Nedabylic z 18. století.[3] Varhany byly v roce 1988 uchráněny před zkázou přenesením do kaple svatého Jana Nepomuckého na hradu Valdštejn, kde slouží dosud.[5]
Odkazy
Reference
- MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 26–27.
- DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 251.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Solec /Mladá Boleslav/, s. 389–390.
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-23]. Identifikátor záznamu 133272 : Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Solec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- kostel Nanebevzetí Panny Marie v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb ve filiálním kostele Nanebevzetí Panny Marie, Kněžmost (katalog biskupství litoměřického)